Jaspis je neprůhledná odrůda chalcedonu vyskytující se v několika barevných variantách (červená, zelená, žlutá, hnědá…). Hlavní složkou je oxid křemičitý s častými přimíšeninami křemene a opálu, a např. zelené zabarvení pak určují uzavřeniny chloritu, červené příměsi železa. Již od starověku ceněný kámen. Kromě šperkařství má význam také v esoterice.
Jaspis se tvoří v dutinách hornin různého druhu v důsledku ochlazování horkých roztoků, plynů a par unikajících z chladnoucího magmatu(vyplňuje dutiny čedičových a metaforových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Dále může vzniknout kontaktní metamorfózou hornin vhodného složení.
Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–7, hustota 2,6 g/cm3. Není štěpný. Lom: nerovný, tříštivý, lasturnatý. Bod tání cca 1700 °C.
Optické vlastnosti: Barva: červená, zelená, žlutá, hnědá. Vryp: bílý s nepatrným odstínem podle barvy. Průhlednost: většinou neprůhledný, zřídka prosvítá. Lesk: skelný, matný, mastný i hedvábný
Chemické vlastnosti: Čistý oxid křemičitý, příměsi železa a dalších prvků způsobují zabarvení.
Řekové, Římané i Egypťané si ho cenili jako drahokamu. Do jaspisu se vyřezávaly reliéfy a intaglie. Velká kolekce vyřezávaných jaspisů, převážně vytěžených na Uralu, se nalézá v petrohradské Ermitáži. Římský císař, král český a uherský Rudolf II. měl stůl vykládaný jaspisy mnoha barev. Tento stůl byl jedním ze sedmi divů renesance. Léčitelé mu připisují schopnosti chránit před těžkými sny, snižovat horečky, zastavovat krvácení, pomáhat při léčbě "ženských nemocí", dále příznivý vliv při léčbě rakoviny, nemoci krve a krku.
Poloha a geologická pozice nalezišť jaspisů u Moravské Třebové
Stručné zmínky o výskytu drahých kamenů v okolí Moravské Třebové vyvolaly zájem sběratelů nerostů, kteří se často neomezovali jen na vyhledávání a sběr minerálů na povrchu terénu, ale pomocí kopaných rýh a sond se pokoušeli najít větší akumulace barevně přitažlivých jaspisů a pěkné vzorky s krystalovaným křemenem (zejména s ametystem). V šedesátých letech 20. stol. se těmto sběratelům podařilo objevit a částečně prozkoumat dvě významná naleziště, a to u Boršova a v Pekle u Moravské Třebové. Naleziště A na Moravskotřebovsku je jedním z pěti uváděných nalezišť v ČR (Kozákov, Liberec, Boršov, Ciboušov, Ostrava (Halda Ema)).
Naleziště jaspisů, jež je v literatuře označováno jako Boršov (A), se nachází asi 600 m JJV od východního okraje stejnojmenné obce. Prostorem naleziště prochází lesní cesta, jež vede ze silnice Moravská Třebová - Útěchov do Čertovy rokle. Naleziště Boršov je vyznačeno i na Mapě ložisek nerostných surovin CR, list 14-34 Svitavy (měřítko 1 : 50000, vydal Český geologický ústav v r. 1994). Boršovský jaspis je světlezelený, šedozelený až téměř černozelený, případně skvrnitý jaspis červené barvy s bílými skvrnkami a žilkami, tvořenými křemenem.
Naleziště Peklo (B) zaujímá relativně velkou plochu (3 ha) se středem ležícím asi 500 m VSV od kóty 515,4 m (Nad Boršovem), k níž vede červeně značená turistická stezka z Moravské Třebové. Naleziště je nad levým břehem Světlého potoka, jenž protéká Čertovou roklí. Barva jaspisů z tohoto naleziště je červenohnědá, fialově červená místy s tmavošedými skvrnkami, vyjímečně mají tyto jaspisy páskovanou stavbu.
Naleziště jaspisů Černá rokle (C). Ve stěnách zhruba X m hluboké Černé rokle vystupují v nesouvislých výchozech fylity, jejichž fragmenty spolu s úlomky jaspisů a jen ojedinělých serpentinitů pokrývají dno rokle. Jaspisové úlomky lze najít i na jejím západním svahu. Jaspisy z Černé rokle mají hnědou až červenohnědou barvu, někdy jsou tmavě šedé. Výplň četných trhlin tvoří křemen a kalcit.
Jaspisová tělesa v moravskotřebovské lokalitě vznikla působením roztoků obsahujících rozpuštěný oxid křemičitý na okolní horniny.
Podrobná geologická informace: zde