Sirne lazne Multi-cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(other)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Sirné lázně,
známější jako "Sirkové",
na styku katastrů Nového Jičína, Rybího a Šenova
V současnosti, kdy se mnohé, co bylo nutno dříve řešit na úřadech osobně, dá pořídit pomocí Internetu, se po našem okresním městě nepohybuji zdaleka tak moc, jako v oněch dobách.
Proto nevím, zda jsou pojmy jako "pojedeš kolem Sirkových" , "to je tam někde u Sirkových" stále zažité tak, jako byly do roku 1989. Tím "Sirkové" byly tehdy po mnohá desetiletí míněny takzvané sirkové lázně a úplně správně sirné. "Sirkové" ve mně vždy vyvolávalo úsměv a zvláště za dětských časů jsem spíš pomyslel na "kouzelná dřívka" k zažehnutí ohně 
.
Každopádně do roku 1989 bylo ono místo, jež jsem až do nápadu na tuto keš považoval bez přemýšlení za novojičínské, odloučeným plicním pracovištěm okresní nemocnice a vzpomínám, že se stalo nejednomu z lidí, jež jsem znal, posledním místem na tomto světě. Tak také jednomu z mých dávných kolegů projektantů. Okolnosti zániku "sirkových lázní" mi nejsou přesně známy, ale předpokládám, že k tomu došlo v devadesátých letech s nástupem jiné ekonomie, než jakou jsme znali předtím. Možná i s příchodem několika zásadních rekonstrukcí a modernizací novojičínské nemocnice a s jejími přístavbami.
Co se týče skutečné historie tohoto místa, jsou veřejně přístupné zdroje skoupé a i v mnou běžně vyhledávaných německých zdrojích se toho nedalo najít mnoho.
Jedna z těch podstatných informací je, že kdysi slavné sirné lázně v hlubokém dolíku mezi městem Nový Jičín a obcí Rybí patří katastrálně právě k Rybímu. Silnice, vedoucí těmito končinami (počínaje ulicí Hřbitovní) od novojičínského hřbitova, kolem ranče Hermelín a dále k obci Rybí, vznikla v 70. letech minulého století jako dočasná náhrada za starodávnou císařskou, i když dnes podstatně modernizovanou silnici č. 1/48 z Nového Jičína do Příbora, šířeji z Hranic do Frýdku-Místku. Byla ještě nedávno velmi rozbitá a nějakým zvláštním řízením či spíše neřízením se stalo, že od doby její výstavby nepatřila ŽÁDNÉMU správnímu úřadu ani státu a nebylo možno najít nikoho, kdo by se ujal její opravy. Její význam totiž rapidně vzrostl okamžikem, kdy byl zrušen dřívější stále nebezpečnější úrovňový výjezd ze silnice od Rybího na rychlostní komunikaci č. 1/48 ve směru Hranice. Vzhledem k tomu, že ke katastrům Rybího a Nového Jičína zde přiléhá i katastr Šenova, došlo prý k dohodě všech tří subjektů, že se silnicí něco podniknou. Za doby vrcholu tehdejších sirných lázní na rozdíl od automobilové současnosti zde samozřejmě musel být božský klid, jenž k představám lázní vždy patřil.
A tak tedy zkusíme ten malý výlet do historie.
Zdá se, že lázně - a vzhledem k velikosti spíše lázničky – zde vznikly podobně, jako mnohé jiné lázně, případně různé křesťansky uctívané prameny. Jako příklad by se daly uvést jiné kdysi slavné lázně ve zdejším kraji – Janské koupele na Opavsku nebo kyselka v Jeseníku nad Odrou. V místě budoucích lázní byl objeven pramen minerální sirné vody, u níž byly prokázány léčivé účinky. Pak „stačilo“, když se takového místa ujal schopný člověk s organizačními schopnostmi a samozřejmě taky s „balíkem“ peněz :-) - v tomto případě se jednalo o novojičínského měšťana Rietze. Jelikož jsme tehdy ještě spadali pod rakouskou monarchii, pojmenoval pan Rietz lázně podle císařského tajného rady a kurátora Tereziánské akademie z Vídeňského Nového Města (Wiener Neustadt), svobodného pána von Summerraw jménem Someraubad. Ta Tereziánská akademie měla tehdy na zámku v Novém Jičíně své středisko. Já si však mnohem víc, než Someraubad, od našich německých známých vybavuji německé jméno Schwefebald. Minerální voda byla tehdy čerpána ze zakrytého pramene s pumpou. Její rozbor ukazoval přítomnost velkého množství sirovodíku a kysličníku uhličitého. Využívána byla zvláště „při rheumatických a arthritických chorobách, pak při vleklých chorobách kožních...“ psal v roce 1932 známý geolog a paleontolog Mauricius Remeš pro vlastivědný časopis Kravařsko. „Voda je čistá, jasná, ale pro protivnou chuť nehodí se k pití. Referent naměřil 5 R při současné teplotě 13 R - ve vodě je mnoho sirovodíku a uhličitanu vápenatého.“
Původně jediná lázeňská budova s nádhernou secesní fasádou a kouzelným parterem byla postavena několik let před rokem 1815. V tomto roce samotném pak byla doplněna dalšími sedmadvaceti kabinami, pokoji k bydlení a jídelnou, a zařízení se rozrostlo na celý komplex. Počátkem dvacátého století se lázně staly soukromým majetkem, jehož vlastníkem byl jistý Ludwig Herzog. Komfort zdejší lázeňské péče o lázeňské hosty doplňovala možnost příjemných procházek v okolních lesích.
V několika písemných zdrojích je možno číst, že „již počátkem dvacátého století byl provoz lázní definitivně ukončen“ – ale nikde žádná zmínka o důvodu tohoto konce. Vyčerpal se minerální pramen? Byly o vodě zjištěny znevýhodňující skutečnosti? Byly nalezeny sofistikovanější metody léčby uvedených onemocnění? Nikde nic. Jak jsem psal výše, sloužil pak komplex jako plicní oddělení novojičínské nemocnice. Dnes je to nevzhledné místo (kde je konec „secesní fasádě“!), s nímž bylo již několik záměrů, kdy částečně o jeho využití uvažovala jak obec Rybí, tak město Nový Jičín, ale nic z toho všeho zatím nevzešlo. Něco se tam v současnosti přece jen děje, to však už stejně předmětem listingu nesmí být. Zůstaňme proto u vzpomínek a historie.
Možná, že je to zbytečné, ale po zkušenostech z poslední doby jsem keš navrhl jako multi. Zastavte na doporučeném trasobodu a hledejte (nápověda!) štítek se souřadnicemi – odtud je na bývalé lázně zároveň nejpřímější výhled. Pak se vydejte za šipkou…
A jako často: trochu pozor na dopravní ruch!
Additional Hints
(Decrypt)
[1] xqlcnx anz gb wrqr ?
[2] ynmrafxl c....