To mě inspirovalo k tvorbě keše na toto téma s tím, že snad vydrží i přes tento čas. Nápad je samozřejmě starší - neboť krom mnoha kostelů, zasvěcených tomuto světci existuje jedno místo, kde stojí svatý Mikuláš v nadživotní velikosti na otevřeném prostranství. Už víte?
Tím místem je jedno z nejhezčích náměstí v Česku, Masarykovo náměstí v Novém Jičíně. Kde se tam sv. Mikuláš vzal? To je docela „obyčejně“ historická záležitost, přičemž je nutno připomenout, že novojičínské náměstí hostilo různých zmizelých soch a památníků v minulosti již více – například císaře Josefa II.
Kromě muzejních a historických znalců ani nikdo z nás pamětníků již nemohl vědět, že na náměstí krom těch jiných stávala také kamenná socha svatého Mikuláše, kterou historické prameny dokládají poprvé v roce 1727. Jenže svatý Mikuláš, patron poutníků, dětí a mořeplavců (a ze zemí patron Ruska a Lotrinska), zde nestál jen tak. Jak můžete vidět z historického obrázku, stál na pilíři uprostřed kašny, jež byla v těch dávných dobách pro obyvatele kolem náměstí důležitým zdrojem pitné vody. A kašna s ním se nacházela v prostoru mezi morovým sloupem a radnicí. Ve třicátých letech devatenáctého století byla dokonce původní barokní plastika sv. Mikuláše nahrazena sochou z pískovce, kterou ztvárnil olomoucký sochař Melnický. Ale tento novější Mikuláš vydržel na svém místě pouhých šedesát let – roku 1893 rozhodli novojičínští konšelé o odstranění kašny i se světcem. Proto, že kašna jako zdroj pitné vody přestala z hygienických důvodů vyhovovat a jako takový také ztratila smysl, neboť ve městě se tou dobou začal stavět vodovod.  Obě součásti této bývalé ozdoby náměstí pak stihly pohnuté osudy. Kašna samotná skončila v nynějších Janáčkových sadech (je z ní velký „květináč“ nedaleko památníčku Karla Kryla) a socha světce byla „uklizena“ na dvůr tehdy nově postaveného sirotčince, což je v současnosti Odborné učiliště a Praktická škola na Sokolovské ulici. Zatímco kašna už zůstala na svém místě, Mikuláš na několik desetiletí zmizel. V sedmdesátých letech minulého století byl pak náhodně objeven na statku v novojičínské místní části Loučka, kde prý plastika ležela nedůstojně dokonce na hnojišti! Vzhledem k hodnotě památky byl sv. Mikuláš převezen do vlastivědného muzea. Bohužel má uraženou hlavu, ale přesto je vzácným exponátem jeho lapidária.
Když se tedy před rokem 2009 postupně klubala nová podoba rekonstruovaného náměstí, došlo také na přetřes návrhu Klubu rodáků, aby se na náměstí vrátila kamenná socha a kašna. Kámen byl ale nakonec nahrazen bronzem a tuto tři sta padesát kilogramů těžkou repliku vytvořili sochaři Jiří Finger a Pavel Hradilík z olomouckého ateliéru Sochaři v.o.s. Byla na svůj připravený podstavec usazena o pondělním poledni 24. srpna 2009, což bylo sto šestnáct let od „zmizení“ předešlé kašny s kamenným sv. Mikulášem. Tato instalace byla symbolickou tečkou za celkovou rekonstrukcí náměstí, jež pak bylo otevřeno ve čtvrtek 27. srpna 2009.
Až k soše svatého Mikuláše přijdete, zjistíte, že se vrátila i kašna, pouze v modernější kovové podobě a nachází se před sochou. Celé to doplňují ještě tři bronzová jablka v nadživotní velikosti, jakoby jen tak kolem Mikuláše rozkutálená.
 Proč ta jablka? Jablka (zlatá) jsou takzvané atributy svatého Mikuláše, a k jejich pochopení se musíme vydat za životopisem tohoto světce. Říká se mu také svatý Mikuláš z Myry, neboť v tomto antickém městě, v jihoturecké provincii Antalya, působil od roku cca 300 jako biskup a 6. prosince 345 (bývá udáván i rok 352) tam také zemřel. Narodil se mezi lety 280/286 ve městě Patara rovněž na jihu Turecka, vzdáleného od Myry (a dnešního Demre) necelých devadesát kilometrů. Byl velmi zbožný a během rozkvětu křesťanských komunit za Licinia již byl zcela jistě biskupem Myry a to patrně velmi oblíbeným a rozsáhle činným v oblasti dobročinnosti. Zároveň se též patrně zasazoval o spravedlivý přístup k cizincům a dohlížel na spravedlivý chod soudů. Nejspíše moudře, neboť se stal známým též jako ochránce nespravedlivě obviněných. Jde o jednoho z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, ve východních církvích je po Panně Marii druhým nejuctívanějším svatým vůbec.
Jako všichni světci z jeho doby nebyl svatý Mikuláš z Myry nikdy oficiálně prohlášen svatým, jeho uctívání se prostě stalo součástí víry širokých vrstev, jež se zvolna šířilo a k jehož největší expanzi dochází od 8. století v Rusku, jehož je patronem. Postupně se jeho kult šířil i do dalších slovanských zemí a od 10. století i do západní Evropy, zvláště Německa, Francie a Anglie.
 Mikuláš je zobrazován jako starší biskup s vousem; na Východě je zobrazován holohlavý. Oblečen bývá v červeném plášti, na hlavě mívá biskupskou mitru a v ruce biskupskou berlu. Jako nejčastější atribut mívá u sebe tři zlaté koule na knize. Tento atribut je spojen s legendou o šlechtici a jeho třech dcerách. Právě legendy patří ke svatým úplně samozřejmě a ta nejznámější o Mikulášově dobročinném zásahu vypráví, že jeden zchudlý šlechtic poslal své tři dcery do veřejného domu, aby si vydělaly jako nevěstky na věno ke svatbě. Mikuláš však v noci těmto třem mladým ženám hodil oknem po jednom sáčku se zlaťáky, takže na otcovo řešení nemusely přistoupit. Právě na této legendě je též založena tradice mikulášské nadílky.
 Další z legend, která bývá často znázorňována, je tato: Mikuláš pomáhá lodi, která se dostala do tísně na moři a jejíž námořníci ho vzývali. Mikuláš je proto často znázorňován i s kotvou. V legendě o třech dětech se říká, že svatý Mikuláš vzkřísil tři malé děti, které zlý hostinský zavraždil a uložil nasolené do sudů. Bývá označována za zveličení, založeném na Mikulášově přezkoumávání rozsudků smrti a zachraňování nespravedlivě odsouzených před popravou a kdy se z takové záchrany postupně stalo vzkříšení.
Zemřel a původně pohřben byl v Myře, avšak od 11.století jsou jeho ostatky uloženy v jižní Itálii ve městě Bari. Až tam jej převezli italští námořníci, když se Malá Asie v 11.století stala součástí islámského světa a Mikulášův hrob měl padnout do rukou muslimů.
Keš věnuji symbolicky také svému synovi, kešerovi Svačka, neboť svátek Mikuláše je datem jeho narození  . Z toho důvodu se rád zastaví v mikulášských kostelích, k nimž patří i ten na našich HC. Krásný mikulášský je pod GC5TV9M, keš bohužel již v archivu.
Hádanka, čili jak najít finálku:
Nakoukni zezadu pod Mikulášův plášť, dá se říci pod jeho paty. Nacházejí se tam zvláštní ornamenty, jejichž popis je možno shrnout do dvou slov o tomto počtu písmen ZÁKLADNÍ abecedy („anglická“ bez diakritiky): ABC DEFGH. Převeď písmenka na pořadová čísla a nalož s nimi následovně:
- k tisícinám minut výchozí souřadnice N přičti: (F x G) – (E x G) - (A x D)
- od tisícin minut výchozí souřadnice E odečti: (G x H)
A moc prosím - OBEZŘETNĚ!
Město je město - kešer nikdy neví, čí nehrající oči přihlíží!
A že se některým hodí ledaco, to už přece víme.
Po údržbě ze dne 4.5.2022 navíc prosím:
lovte pokud možno po pracovní době!
Pochopíte po vyluštění místa - co je tu dnes, to tu před rokem nebylo.
PS1: Radím: nehledejte TO při jakémkoli umělém světle. V něm se TO rozplizne a zanikne a dopadnete jako já, když jsem si to po koukání na DENNÍM světle potřeboval ještě jednou vyfotit a zastihla mne noc.
Samozřejmě zvláště blesk je bestie, protože ruší třetí dimenzi...
PS2: A nenechejte se odradit od hledání ani tehdy, když zjistíte, že se keš dá odlovit metodou BF. O hodně se připravíte. TO považuji za smysl této mystery-keše - v tomto případě ho v BF nevidím ani trošku - bod sem - bod tam ... To se dá nahonit i jinde.
PS3: Kdo byste chtěli vidět původního kamenného Mikuláše, vstupte do zámku, jako když se jde do vlastivědného muzea. Vystoupejte však PRAVÉ schodiště - stojí na podestě na jeho vrcholu...
|