Císařská cesta
Cesty v životě člověka mají již odnepaměti obrovský význam. Historii lidstva máme protkanou sítí cest, spojujících jednotlivé civilizace a lidská sídla, umožňující obchod, ale také třeba válečná tažení. I v okolí Kolovrat nacházíme historicky významné cesty, ale převažují samozřejmě cesty místní, spojující Kolovraty se sousedními obcemi nebo jen umožňující vycházky po okolí obce. Protože cesty jsou součástí krajiny, do které postupně otisknou lidské příběhy, nezbývá než si tyto cesty připomenout.
Na kresbě Kolovrat z roku 1722 nalezneme cestu označenou jako Via regia čili Královská cesta. Tato cesta vedla z Prahy a u Říčan se dělila na cestu k Sázavě a ke Kutné Hoře. Úsek z Prahy do Říčan tak byl v minulosti značně odlišný od nynější kutnohorské hlavní silnice. Cesta byla původně široká cca 10 m a její povrch byl zatravněný. Z cesty je dosud zachovaný úsek, na kterém právě stojíte, se širokým tělesem a postranními příkopy, který kříží dnešní silnici do Lipan a vede od původní benické zájezdní hospody přes pole ke Kuříčku. Místy úvozová cesta je prostřednictvím Škaredé strouhy odvodněná do Pitkovického potoka.
O významu cesty svědčí i místní názvy, které ji označovaly přívlastky císařská, horácká nebo prokopská či husitská. Pro ochranu takto důležité zemské cesty od Sázavy a Kutné Hory do Prahy měla po roce 1292 značný význam komenda církevního řádu Templářů (po roce 1312 řád sv. Jana Jeruzalémského neboli Johanitů) s pevnou tvrzí v Uhříněvsi. Stejně důležitý byl i nedaleký hrad pánů z Říčan, vybudovaný po roce 1260. A nemalý význam jistě měla i předpokládaná tvrz pánů z Kolowrat.
O dnešní napřímení místní trasy kutnohorské silnice z Uhříněvsi přes výše položené pozemky severně od Kolovrat, se do roku 1818 zasloužili císařští inženýři a stovky místních robotníků. Nová císařská silnice měla pevný štětovaný podklad, šíři pro dva plně naložené formanské vozy a postranní odvodňovací příkopy. Přednostně měla sloužit pro rychlé přesuny vojsk a jejich zásobování a byla vybudována tak důkladně, že její těleso slouží hustému automobilovému provozu do dnešních dnů.
Krajina
Okolí Kolovrat je osídlené v podstatě nepřetržitě od neolitu (cca 5000 př. n. l.), čemuž odpovídají i druhové změny ve skladbě rostlinstva a změny utváření jednotlivých biotopů. Krajina je to původem převážně lesostepní, v dnešní době spíše krajina kulturní s pozůstatky porostů typu bukových doubrav, z většiny však s porosty uměle druhově vytvořenými.
O krajině v okolí Kolovrat je možné tvrdit, že je bez limitujících přírodních faktorů, na klimatickém rozhraní nížin a pahorkatin, což umožňuje poměrně intenzivní zemědělské hospodaření s mírně nadprůměrnými výnosy.