Řeka Opava vzniká soutokem Střední a Černé Opavy ve Vrbně pod Pradědem a celá odtud až k ústí je ve správě státního podniku Povodí Odry. Střední Opava (s délkou 12,9 km) pramení na severovýchodních svazích Pradědu a Černá Opava (18,4 km) při severozápadních svazích Orlíku. Další zdrojnici tvoří ještě Bílá Opava, která je scenéricky snad z těchto tří pramenných bystřin nejatraktivnější. Ta pramení na jižních svazích Pradědu ve výšce 1280 m n.m. a v horní trati protéká lázeňskou obcí Karlova Studánka. Nad ní se v horském úseku nacházejí peřeje, kaskády a vodopády, největší, tzv. Velký vodopád, má výšku 8 m. K místu zaústění do Střední Opavy je Bílá Opava dlouhá 13,2 km.
Tok vlastní Opavy od soutoku tří pramenných větví ve Vrbně pod Pradědem měří k ústí do Odry 109,3 km. Vezmeme-li v úvahu délku s nejdelším pramenným přítokem, tj s Černou Opavou 1, činí tak její celková délka 127,7 km.
Přímo do koryta Opavy ústí celkem tři přítoky, které jsou součástí atlasu. Jsou to Opavice, Čižina a Moravice. Mimo ně je do ní přímo zaústěna ještě řada přítoků dalších, mezi nimiž ty, které mají plochu povodí větší než 10 km2, je nutno mimo již zmiňované pramenné úseky jmenovat (odshora) Uhlířský potok, Kobylku, Skrbovický potok, Krasovku, Hájnický potok, Velkou (Jaktarku), Pilšťský potok, Opustu, Jasénku, Sedlinku a Plesenský potok.
Charakter toku po jeho celé délce celkově odpovídá uspořádání prostoru, jímž řeka protéká. Její horní úseky probíhají zalesněným územím až po Vrbno pod Pradědem, odtud pak níže směrem po vodě se střídají úseky procházející zástavbou menších či větších obcí, střídané prostory využívanými především zemědělsky. Urbanisticky nejexponovanějším územím v horní třetině toku je zástavba města Krnova, pod ním až po další významné sídlo celého podpovodí - město Opavu - řeka tvoří na 21,8 km státní hranice mezi Českou a Polskou republikou (mimo Holasovickou územní enklávu). Pod městem Opavou, jehož severovýchodní částí řeka protéká, je směrem k ústí zástavba okolních obcí lokalizována spíše k okrajům nivy. Výjimkou je, že u Kravař odděluje řeka starší zastavěnou oblast na levém břehu od novější místní části Dvořisko.
Zdroj: http://www.pod.cz/atlas_toku/opava.html
Tak a ted k samotné keši:
Na zadaných souřadnicích keš nehledejte. Jako pomocníkem Vám poslouží čtečka QR kodu.
.
