Co je to radioamatérství?
Radioamatérsví či radioamatérský sport je sourhn mnoha činností okolo amatérského vysílání. Jedná se o navazování spojení přímo za pomoci rádiových vln. Radioamatéři jsou po celém světě. Občas pořádají expedie na různé možné i nemožné místa, odkud navazují spojení s celým světem. Takové spojení může mít několik podob. Buď za pomoci morzeovy abecedy, mluvením do mikrofonu či za pomoci počítače. Vysílat se dá přímou cestou, odrazy od ionosféry, bouřkových mraků, meteoritických rojů, skrze družice a v neposlední řadě i odrazy od měsíce. Z toho je patrný rozsah této zájmové činnosti. Z dalších oborů tohoto koníčku je i hon na lišku, při kterém se hledá schovaný vysílač za pomoci směrových antén. Pravidelně jsou také vyhlašovány radioamatérské závody, při kterých se během předem daného časového úseku snaží navázat co nejvíce spojení.
Spojení jsou potvrzeny zasláním tzv. QSL lístku, což je kartička o velikosti pohlednice, obsahující základní informace o spojení. Při získání určité skupiny těchto lístků je možné dostat radioamatérský diplom.
K vysílání na radioamatérských pásmech je potřeba koncese, kterou vydává Český telekomunikační úřad na základě radioamatérských zkoušek. Taková zkouška obahuje otázky z provozních dovedností, radioamatérských zkratek, ze znalostí elektroniky a volitelně z telegrafie. Ke každé koncesi je vydán volací znak stanice, sestávající z prefixu země a několika písmen (př. OK1KRE).
Radiokluby jsou jednou z dobrovolných zájmových organizací, které umožňují členům vysílat pod klubovou značkou i bez individuální vysílací koncese.
QSL lístek radioklubu
Historie radioklubu
Je tomu více jak 50 let, kdy se skupina mladých nezletilých řevničovských kluků v čele s trochu odrostlejším a již zletilým klukem panem Josefem Mágrem (✝92let) rozhodla, že se začne učit morzeovu abecedu. A tak jsme se v roce 1953 začali scházet ve zdejší základní škole a pan Mágr nás začal učit tomu radioamatérskému pípání. To jsme byli ještě jako kroužek při pionýrské organizaci základní školy, ale už s cílem založit vlastní samostatný radioklub. Protože jsme byli mladí, v tehdejší době s nezatíženými mozky od různých souborů opatření, a pan Mágr byl náš dobrý instruktor, mohli jsme se brzo svými nabýtými vědomostmi vypravit do matičky Prahy skládat zkoušky na RO (Registrovaného Operátora) radiostanice. A tak se prvními operátory radioklubu stali Josef Sainer, František Bříza, Viktor Vorel, Josef Fišer a Zdeněk Vrba, kteří se v čele s panem Mágrem stali zakladateli radioklubu v Řevničově. Byly to velmi hezké začátky, kdy ještě v éře elektronek se za pár hodin postavil jednoduchý přijímač nebo vysílač, který “na prkénku” opravdu chodil. Hezké jsou i vzpomínky na první Polní dny, kdy se na kótu muselo vše vynést v ruksaku nebo odvést na ruční kárce, protože auta ještě k dispozici nebyla. To už jsme byli ve věku, kdy nás zavolali vojenští páni, abychom po dobu základní vojenské služby střežili klidný spánek našeho pracujícího lidu, jak se tenkrát hlásalo. Rozjeli jsme se na různé světové strany sloužit vlasti a po vojně řada z nás přijížděla do Řevničova z nových působišť jen na návštěvu. Přesto se našli naši nástupci, kteří v činnosti radioklubu pokračovali a pokračují i nadále.
50 let trvání dobrovolné zájmové organizace je velký kus lidského života – je to prakticky celý produktivní věk člověka a jsou to také celé dvě generace. V České republice je pravděpodobně málo radioklubů, které se mohou pochlubit takovou délkou nepřetržité činnosti.
V době dnešního tržního hospodářství řada radioklubů z finančních důvodů zaniká, protože nejsou peníze na vysoké nájmy za klubové prostory a klubové radiostanice se v mnoha případech stěhují do bytů k obětavým radioamatérům, kteří mají radioamatérský sport raději než peníze, mají větší byt a hodnou manželku, Náš radioklub díky pochopení představenstva obce Řevničov a starosty obce sídlí stále za velmi výhodných podmínek v původních prostorách a doufáme, že tomu bude i nadále.
(článek k 50 narozeninám radioklubu od Josefa Fišera, OK1AXL)