Tunelový komplex Blanka (TKB) – technologický unikát městského tunelu.
Technologie použitá v tunelu Blanka je svým způsobem unikátní. V Evropě není v současné době městský tunel o shodné délce, navíc co do technologického provedení nejsložitější tunelový komplex , než právě TKB.Tomu musí odpovídat použitá a navržená zařízení. Nainstalované technologie musí reflektovat požadavky dopravy v 21. století i potřeby neustále se rozvíjející světové metropole, jakou Praha bezesporu je.
Zásadní důraz v celém systému je kladen na bezpečnost. V případě TKB se jedná o podtlakové požární větrání, kdy je po přesné lokaci požáru několika technologickými zařízeními, např. Fireguardy – detekce kouře, rozmístěnými cca po 80 m, nebo pomocí fibrolaserového detekčního kabelu vedoucí ho souběžně nad osou každého jízdního pruhu, či vlastním video detekčním systémem tunelového komplexu, vyhlášen požár. Ať již plně automaticky či s kvitací (potvrzením) operátora. Vzhledem k celkové délce a měnícím se průřezům tunelových trub je odvod spalin velmi komplikovaný. Proto se kouř a spaliny odvádějí vždy do nejbližších požárních šterbin. V případě detekce v ražených částech tunelu jsou následně spaliny odváděny do realizovaných výdechových objektů (Troja, Nad Královskou oborou či Octárna). V případě zahoření v hloubených částech tunelu jsou pak pro odvod kouře využívány požární objekty (Prašný Most a Špejchar) nebo vlastní výjezdové a nájezdové rampy (v případě zahoření v těsné blízkosti).
Samotné směrování kouře v případě požáru zajišťují proudové ventilátory umístěné v tunelových troubách. Požadovanou regulaci v případě požáru zajišťuje PID regulátor. Požární větrání je realizováno ve dvou fázích o rozdílních rychlostech proudění vzduchu. v zasažené časti tunelu. V případě selhání PID regulátoru je možné okamžitě zahájit náhradní scénář požárního větrání.
Na tento stav okamžitě reagují ostatní technologie – značení a řízení provozu včetně informačního systému, osvětlení, tunelového vodovodu, video detekce, vzduchotechniky pomocných prostor atd. Použité technologie jsou navzájem provázané nejen v případě havarijní události, ale i v případě mimořádných stavů, které mohou nastat. Jedná se např. o stojící vozidlo či chodce v tunelu. V tomto případě je samozřejmá okamžitá reakce dopravní části, která reaguje plovoucí uzávěrou jízdního pruhu, včetně snížení rychlosti a předání informace na příslušné ZPI (zařízení pro provozní informace). Souběžně s touto reakcí dopravní části se aktivuje režim před větrání v technologické části.
Vlastní technologické vybavení tunelu je naprosto soběstačné a v reálném provozu je tunel navržen jako bez obsluhový. Tzn. maximální možná míra je kladena na vlastní bezpečnost a spolehlivost. V každém technologickém centru – celkem jich je 7, jsou osazeny trafostanice, úpravny vzduchu, záložní bateriové zdroje a další důležitá zařízení.
K provětrávání rozvoden je využito plně autonomního systému, který může pracovat v režimech „Provětrávání podle teploty“ nebo „Trvalé provětrávání“ či „Vypnuto“. Toto a ostatní důležité funkce by nebylo možné provozovat bez využití měřících čidel.
Čidla neslouží pouze k regulaci provětrávání, ale jsou využita také pro provozní větrání, požární větrání, vyhodnocování sledovaných veličin a adekvátní reakcí na ně. Současně také slouží čidla pro detekování nebezpečných a těkavých látek v čerpacích stanicích kanalizace či využití čidel zaplavení v kritických prostorách TKB.
Samotnou kapitolou uživatelské pohody a vlastní bezpečnosti je hlavní a nouzové osvětlení tunelu společně s vodícím osvětlením, které spadá do dopravní části.
Hlavní osvětlení tunelu je realizováno oboustranně v každé tunelové troubě a ve finálním provozu bude časově řízeno. V průběhu dne bude intenzita svícení v časovém rozložení 100 % 4:00 – 24:00 hod a 50 % 0:00 – 4:00.
Akomodační osvětlení na vjezdových rampách a portálech je automaticky řízeno vlastními jasoměry pro každou rampu. Stupeň akomodace se v průběhu dne mění plynule v závislosti na vlastním měření jasoměrů. V případě nepředvídatelné události - výpadku akomodačního osvětlení, se upravuje rychlost na 50 km/h (standardně 70 km/h).
Součástí hlavního osvětlení tunelu je nasvětlení míst SOS a únikových východů rozdílným světlem (rozdílná chromatičnost světelného toku). Toto je ve standardním řešení využíváno jako upozornění na možné únikové východy a prostory SOS místností či odstavných zálivů.
V případě požáru toto osvětlení slouží jako světelná navigace pro složky IZS. Dle „Dokumentace zdolávání požáru“ je požární útok veden nezasaženou částí tunelové trouby. Svítidla jsou vypnutá a svítí pouze příslušné svítidlo u propojky, kterou má být veden požární útok. Tímto řešením se eliminuje případná kolize zasahujících složek.
Nouzové osvětlení slouží k osvětlení únikových cest. V případě požáru je rozsvíceno automaticky v případě, kdy hlavní větrání tunelu přechází do preferenčního požárního režimu.
Hlavní osvětlení tunelu a nouzové osvětlení tunelu jsou samozřejmě napojeny na zálohované zdroje, které v případě úplného výpadku napájení elektrickou energií zaručí po požadovanou dobu zajištění osvětlení tunelu a únikových cest.
Využité technologie v Tunelovém komplexu Blanka respektují v nejvyšší možné míře otázky bezpečnosti, normativních požadavků či požadavků Technických podmínek. Stejně tak jsou uzpůsobeny jako uživatelsky příjemné (volba jasů svícení technologických zařízení, snadná porozumitelnost, přehlednost, atd).
Několik dalších údajů a zajímavostí k využitým technologiím.
Podzemní hlavní strojovna vzduchotechniky na Letné je s průměrem téměř dvacet metrů vůbec největším vyraženým prostorem v pražském podzemí. Délka podzemního prostoru měří 125 metrů. Nachází se pod obytnou zástavbou na Letné. Nad stropem této prostory je 25 metrů skalního masivu. Zde jsou umístěny ventilátory, sloužící k odvodu vzduchu jak při běžném provozu, tak i v případě požáru. Strojoven vzduchotechniky je v komplexu Blanka celkem pět, ta na Letné s počtem 11 kusů ventilátorů APH je největší.
S přebíráním prvních úseků (celkem jich je 21) pro montáž technologií v tunelu od stavební firmy se začalo v lednu 2012. Tehdy byla též zahájena i montáž jednotlivých zařízení v tubusech tunelů i technologických prostorách. Nejprve přišly na řadu nosné úložné konstrukce, dále kabelové svazky, následně se montovaly rozvaděče, trafostanice, velké celky vzduchotechniky a pak i ty menší společně s dalšími zařízeními slaboproudých rozvodů a dopravních systémů. Montáž zařízení a technologií byla v posledních dílčích úsecích dokončena letos na začátku podzimu. Následuje zahájení vlastního zkoušení celého systému a regulace. Vzhledem k požadavkům celkové redundance řídícího systému a všech prvků je tato práce časově nejnáročnější. Není možné tuto část přeskočit na úkor vlastní bezpečnosti.
Kromě osvětlení, světlené signalizace – tunelové, pruhové signalizace, proměnného dopravního značení , informačních tabulí a únikových východů jsou jedním z nejmarkantnějších prvků v dopravních tunelech pod stropem zavěšené proudové ventilátory.
Za normálních okolností bude tunel odvětráván s využitím pístového efektu vyvolaného projíždějícími vozy. Ventilátory se roztočí na povel automatického systému pouze tehdy, pokud znečištění vzduchu přesáhne stanovenou mez či nastane mimořádná dopravní událost či zakouření v tunelu. Dalším jejich úkolem je směřovat kouř v případě požáru žádoucím směrem k otvorům ve stropě Viz pasáž tomu věnovaná výše.
Tunelový komplex Blanka disponuje vlastním uzavřeným televizním okruhem. K celkové bezpečnosti je využito zhruba tři sta kamer a po spuštění provozu budou obraz z nich sledovat v řídicím dispečinku na Strahově a Hlavní dopravní řídící ústředně. Kamery budou muset být schopny samy rozpoznat požár, pomalu jedoucí vozidlo, auto v protisměru, vůz s nebezpečným nákladem, člověka mimo vozidlo a rovněž i předmět spadlý na vozovku. Každá kamera se přitom nastavuje samostatně, protože snímá prostor z jiného úhlu a v mírně odlišných světelných podmínkách.
Součástí vlastních dodávek bylo i dodání venkovních světelně signalizačních zařízení. Původní dodávka sahá již do roku 2008 a následuje až do roku 2014.
Celkem bylo uvedeno do provozu nových nebo rekonstruovaných SSZ 23 ks a v rámci řešení výstavby byly uvedeny do provozu 2 provizorní SSZ.
Výstavbou a osazení těchto zařízení byla významně zvýšena bezpečnost a dopravní komfort chodců a řidičů v oblasti Troji, Holešovice, Letná, Hradčanská, Prašný Most, Střešovice a oblast Malovanky.
„Tunelový komplex Blanka si zaslouží významnou pozornost všech, kteří ocení technické a technologické zpracování takto složitého projektu jedinečného na celém území České Republiky a Evropy. Všem,
kteří nám pomáhali toto dílo realizovat patří velký dík.“ Na celém tomto díle jsem se podílel více jak 4 roky aktivní práce.
V keši není tužka!!!!! Keš je vhodná pro GC a malé TB. DEJTE SE PRÁCI A PROSÍM UVÁDĚJTE VŽDY MÍSTO DO PŮVODNÍHO STAVU, ABY TO PRO OSTATNÍ BYLO TAKY TROCHU OBTÍŽNÉ Díky