Poslech celého rozhovoru s panem Brašnářem je jistě i dobrým návodem pro každého, kdo byl, je či bude někdy jakýmkoliv způsobem ženat. Pokud se nechcete rozvádět, tak hlavně nejezděte do Kožichu společně!
Rady na cestu: Na jaře a v létě může být pro vás největší překážkou mokrá tráva na louce, počítejte s tím. Pokuste se sledovat luční cesty. Na stromy není třeba lézt, jen na ně nahoru koukat a hledat očima dřevěný štítek cca 7x7 cm cca 5 metrů vysoko. Pokud máte slabší zrak, tak se možná hodí dalekohled či přibližující foťák. Mezi stagemi vede hezky vydupaná lázeňská promenáda, nyní využívaná převážně divokými prasaty.
Vše co je potřebné k nálezu finálky již bylo napsáno.
Následující úryvek z knihy Jiřího Heřta „Alternativní medicína a léčitelství“ je určen jen pro ty, kteří z těžko pochopitelných důvodů dosud čtou listingy. Kniha je volně legálně ke stažení ZDE.
Balneologie je primárně vodoléčebný obor, který se vyvinul na základě lidových a později léčitelských zkušeností, ale do moderní podoby ji dovedl teprve Vincenz Priessnitz (1799-1851), žijící v Gräfenbergu, dnešních Lázních Jeseník. Prosazoval léčbu prací, čerstvým vzduchem a zejména čistou horskou vodou, a vybudoval první lázně v českých zemích. Položil tak odborné základy hydro- i balneoterapie. V některých, zejména evropských státech včetně České republiky se lázeňství rozvinulo do značné šíře. Jeho možnosti jsou však někdy přeceňovány. Zdá se, že kromě příznivého přímého působení např. vodoléčebných procedur, masáží nebo pití léčivých vod se na pozitivním efektu podílí především změna prostředí, možnost společenského a kulturního vyžití, relaxace. V jiných zemích, zejména v USA, však není balneoterapii přičítán takový význam, léčba v lázních není zpravidla pojišťovnami hrazena a neřadí se proto běžně do rámce klasické medicíny.
