Chlumec a okoli Multi-Cache

Zdroj Wikipedie:

Chlumec je město na severu České republiky, na východě Ústeckého kraje, v okrese Ústí nad Labem. Leží na úpatí Krušných hor, na půli cesty mezi krajským městem Ústí nad Labem a Teplicemi. Ve městě s plošnou výměrou katastru 12,88 km² žije 4458 obyvatel. Tři ze šesti části města tvoří jeho exklávu.

Název Chlumce je zřejmě odvozen od slova chlum, které označuje kopec se zalesněným hřebenem. Zmíněným kopcem je pravděpodobně jedna z přírodních dominant Chlumce, Horka.

Chlumecko bylo zřejmě osídleno už v době bronzové, z pozdější doby pochází nálezy dvou římských mincí, císaře Vespasiána aAntonina Pia. Výhodná pohraniční poloha Chlumce způsobila, že se brzy stal křižovatkou mezinárodního obchodu, procházela jímSrbská nebo také Chlumecká stezka. Ta spojovala Prahus Drážďany a Míšní a z Chlumce vedla buď mezi Adolfovem a bývalými Habarticemi nebo přes Nakléřovský průsmyk dál do Německa. Zřejmě již během 9. století byl v Chlumci zbudován hraniční hrad.

Údajná první písemná zmínka o Chlumci pochází z listiny z roku 993, ve které kníže Boleslav II. určuje desátek vybraný Nachlumcy právě nově založenému prvnímu mužskému klášteru v Břevnově. Nicméně tato listina je zřejmě falzum z 1. poloviny 13. století. Bezpečně doložená zmínka o Chlumci je v Kosmově kronicez roku 1040, kde se píše o rozepři mezi českým knížetem Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III. Ten přikázal Sasům vtrhnout do Čech starou stezkou nedaleko Chlumce (Srbskou neboli Chlumeckou), v latinském originále pojmenovaném Hlẏmec. Sasy vedl přes Chlumec do Čech míšeňský markrabě Eckhard II., sám Jindřich III. se vydal do Čech z jižní strany. Konflikt vyvrcholil bitvou u Brůdku na Šumavě v témže roce. Německý král tam byl poražen, ale již následujícího roku se do Čech vrátil a Břetislava I. dokonce obklíčil v Praze.

Pokud jde o listiny, které se nám zachovaly v originále, je Chlumec poprvé zmíněn jako Hlmecs v roce 1057 v zakládací listině litoměřické kapituly (založena knížetem Spytihněvem II.). Ještě ve 12. století byl Chlumec pro český stát velmi významný, čehož je důkazem i to, že se zde uskutečňovaly státoprávní akty. V roce 1107 knížeSvatopluk svolal na chlumecký hrad zemský sněm českých velmožů, na němž byl jeho bratr Ota z Moravy jmenován zástupcem knížete po dobu jeho návštěvy u německého krále Jindřicha V.

Významná bitva mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým králem Lotharem III. se u Chlumce odehrála 18. února 1126. Soběslavovo vojsko německého krále porazilo, a protože byl Soběslav prozíravý panovník, vyjednal s Lotharem smír a přijal od něj české knížectví v léno.

Na památku vítězství v této bitvě nechal Soběslav přestavět původně dřevěný kostel na hoře Řípu na rotundu, jiné prameny hovoří o tom, že již stávající Rotundu sv. Jiří nechal rozšířit o západní věž. Další, podobně stará památka na tuto bitvu stojí v horách nad Chlumcem. Je to opět románská stavba, Chlumecká kaple Bolestné matky boží, kterou podle místní legendy postavil habartický farář. Literárně je tato významná bitva zpracována v Jiráskových Starých pověstech českých.

Během 13. století význam Chlumce klesal na úkor sousedního Ústí. Chlumecké hradiště zřejmě zaniklo v průběhu 13. století, poslední zmínka o něm pochází z roku1218. Roku 1227 získal Chlumec od českého krále Přemysla Otakara I. v léno Kojata z Oseka, čímž se Chlumec osamostatnil coby panské sídlo. V roce 1228 už se jako celnice uvádí Knínice^[7], hlavní cesta ze Saska do Čech tedy v té době už zřejmě vedla přes Nakléřovský průsmyk.

V té době byla zbudována tvrz, nacházející se přibližně v místech vedle statku pod návsí. Tvrz byla jen dřevěná, ale i přesto vydržela až do třicetileté války. Skutečný reprezentační zámek nechal postavit v letech 1592–1596 Petr Kölbl z Geisingu, který panství dále zveleboval. Kölblové panství dále rozšířili, krom obcí Stradov a Český Újezd také i Žandov, Hrbovice, Habartice, Klíše, Předlice, Horní a Dolní Varvažov, Liboňov, Chabařovice a mnohé další.

Pobělohorské období:

Po Bílé Hoře byli protestantští Kölblové vyzváni, aby přestoupili na katolickou víru. Když odmítli, byli vyhnáni ze země a byl jim zkonfiskován celý majetek. CísařFerdinand II. Štýrský poté panství přenechal Petru Jindřichu ze Stralendorfu. Na jaře 1634 prapor císařských lehkých jezdců přepadl rodové sídlo Kölblů, nedalekýGeising. Ještě v létě následoval odvetný vpád Švédů a Sasů, během kterého se panství nakrátko ujali opět Kölblové.

V letech 1690–1691 si nechal nový majitel panství, hrabě Jan František Kolovrat Krakovský, na Horce vystavět renesanční kapli Nejsvětější Trojice jako vděk za ochránění jeho rodiny a poddaných před morovou nákazou, která se roku 1680 prohnala celým krajem. Roku 1774 se panství dostalo do držení hraběnky Marie Anny z Kolovrat, manželky Josefa Václava z Thunu na Děčíně. Náročné hraběnce již staré renesanční sídlo nevyhovovalo, a tak si nechala pod obcí vybudovat nový pozdně barokní dvoukřídlý zámek, který nechala obklopit rozsáhlým anglickým parkem a rybníkem. Původní objekty starého zámku poté sloužily hospodářským a administrativním účelům.

Roku 1813 navštívil panství Johann Wolfgang Goethe, který si tuto návštěvu zaznamenal i do svého deníku.

Bitva u Chlumce 1813:

Po prohrané bitvě u Drážďan ustupovala spojenecká vojska směrem do českého vnitrozemí. Císař Napoleonu I. Bonapartevyslal za ustupující, tzv. Českou armádou své jednotky o síle 30 000 mužů pod velením generála D. R. Vandamma s cílem odříznout spojenecká vojska a obsadit Čechy. Spojenci pod velením ruského generála Ostermanna-Tolstého se však mezi obcemi Chlumec a Stradov postavili Francouzům na odpor. K tomu po cestě na Kyšperk, kudy ustupovala většina české armády, táhl maršál Schwarzenberg se svým štábem, pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I., jehož bezpečnost Tolstoj primárně zabezpečoval. Za této situace se rozhodl, že se pokusí francouzský postup za každou cenu zastavit.Vandammova vojska postupovala v dlouhých řadách horskými průsmyky, kvůli čemuž neměl francouzský generál k dispozici všechny své sbory okamžitě k dispozici. Toho hodlal Tolstoj využít, neboť si byl vědom, že oslabená a zdecimovaná Česká armáda má vůči dvojnásobné francouzské přesile jen malé šance.

První střety se odehrály 29. srpna 1813 kolem desáté hodiny u chlumeckého hřbitova, kde v prudkých srážkách Francouzi postupně obsadili celou obec a zejména strategický vrch Horka, na kterém umístili svůj hlavní stan. Vandamme jistý si svým vítězství ani nečekal na soustředění všech svých sil, které postupně přicházeli z hor na frontu, a vyslal generála Creuzera, aby obsadil nedaleké Ústí. Druhý útok zahájili Francouzi kolem jedné hodiny, směřující na Stradov a postupně tak během dne vytlačili spojence až na pomezí obcí Stradov a Přestanov. V prudkých bojích toho dne padla téměř polovina z 12 000 obránců, těžce byl raněn i sám generál Tolstoj a zálohy se ztenčily na pouhých několik set mužů. Ovšem rozhodující bylo, že svá postavení spojenci udrželi. K večeru dorazily zbytky francouzských vojsk, a tak si byl Vandamme jist, že již nazítří spojence porazí. Během noci začala z Krušných hor vycházet česká armáda, která tak posílila oslabené sbory a mohla se zapojit do dalších bojů. Sám ruský car Alexandr I. a pruský král Fridrich Vilém III. sledovali další průběh bitvy z bezpečné vzdálenosti Doubravské hory u nedalekých Teplic. Rakouský císař František I. byl ještě opatrnější a zastavil se až v Lounech, kam mu zprávy o probíhající bitvě donášel posel.

Druhý den se již od časného rána rozpoutaly prudké boje. Zatímco pravé křídlo Francouzů vytlačilo Rusy ze Stradova, tak na levém se situace již od začátku vyvíjela ve francouzský neprospěch. Zvrat nastal kolem poledne, když se v horských průsmycích objevila přicházející vojska. Vandamme si byl již jist, že mu přichází na pomocNapoleon s posilami, ve skutečnosti šlo spojenecké pruské sbory pod velením generála Kleista, které tak uzavřeli Francouze v obklíčení. Francouzský velitel vydal okamžitě povel k ústupu a se svým sborem prchal do hor. Byl však zadržen na tzv. Asmanově louce u Ždírnického potoka nad Žandovem.

Během této bitvy byly zcela zničeny obce Chlumec, Stradov, Žandov, Přestanov, Roudné a Dolní Varvažov. Zemřelo na 9 300 spojenců, převážně Rusů, a 11 000 Francouzů, další tisíce vojáků byli zraněni. Napoleon se s porážkou nehodlal smířit, a proto se již 17. a 18. září téhož roku znovu pokusil proniknout do Čech, opět přes Chlumec. Usídlil se v Nakléřově, odkud z místního kostela sv. Josefa pozoroval pokus svých sborů o průnik horským průsmykem. Ovšem kvůli odporu spojeneckých vojsk vedených generálem Karlem Schwarzenbergem a rozbláceným podzimním horským cestám se mu nepodařilo sejít do údolí a rozvinout vojenské šiky. Proto vydal již 18. září 1813 rozkaz k ústupu. Tento den je tak i posledním, kdy noha slavného císaře spočinula na území Čech.

Bitvu dnes připomíná celá řada památníků a hromadných hrobů, které propojuje naučná stezka značená žlutou turistickou značkou.

Po roce 1989:

Po revoluci v roce 1989 byly plány těžby přehodnoceny a 1. září roku 1990 se ObNV 2 Ústí nad Labem – Chlumec rozpadl. Chlumec se tedy opět osamostatnil, v rámci jeho území byl v té době ještě Přestanov. Kromě toho se obnovila samostatnost Chabařovic, Roudníků a zbylého území Hrbovic, Vyklic a Zalužan.

V té době byl také opraven kostel, jubilejní památník bitvy i všechny kaple v katastru obce. Díky telnickému starostovi Jaroslavu Doubravovi byly opraveny věžní hodiny kostela sv. Havla.

Místní referendum v Přestanově konané 12. září 1992 přineslo dosud poslední územní změnu, a to osamostatnění Přestanova od 1. ledna 1993.

Město Chlumec se od 1. ledna 1999 evidenčně člení na části Chlumec, Žandov, Stradov, Český Újezd a Střížovice.

7. září 2011 požádalo obecní zastupitelstvo o určení obce Chlumec městem. Žádost podpořilo výsledky obecní ankety, v níž podání žádosti podpořilo 316 osob a proti se vyslovilo jen 66 osob. Usnesení zastupitelstva se odvolává též na skutečnost, že již Kosmova kronika zmiňuje počátkem 12. století Chlumec jako oppidum (město), nikoliv jako oppidulum (městečko). Důvodová zpráva zastupitelstva uvádí, že získání statutu města nepřináší žádné výhody v současnosti, ale může se ukázat jako výhodné kdykoliv v budoucnosti a též je to možností, jako obnovit a posílit postavení Chlumce při jednáních a je to též záležitost pocitová, prestižní a prezentační. Dne 26. června 2012 vláda vyjádřila se žádostí souhlas. Dne 21. srpna 2012 byla obec rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR povýšena na město. Od 1. července 2006, kdy vstoupila v platnost novela zákona o obcích upravující udělování statusu městyse a města, se jedná (po Dobřichovicích) teprve o druhou obec, které byl status města udělen nově na základě splnění obecných podmínek, nikoliv pouze navrácen.

17. dubna 2012, ještě před povýšením na město, obec obdržela dekret o udělení znaku a vlajky.

Významné pamětihodnosti:

Kostel sv. Havla

Dnešní kostel byl postaven na místě staršího gotického chrámu sv. Gotharda, postaveného již před rokem 1359. Roku 1590 jej nechal chlumecký hrabě Petr Kölbl přestavět v barokním slohu. Za bitvy 1813 byl kostel poškozen a v letech 1847–1849 přestavěn podle návrhu J. Katze a A. Schmöcha v historizujícím slohu. V průčelní věži se nachází zvon z r. 1687 od Mikuláše Löwa. Pod ním ve stejném patře jsou dva ocelové závěsy pro větší zvony, zabavené během druhé světové války – dnes prázdné. Rovněž v tomto patře v okně jsou dva zvonovinové cymbály, rozeznívané hodinovým strojem, dosud funkční, bez ozdob. Do zdi kostela byly zabudovány historické renesanční náhrobky šlechtické rodiny Kölblů z Geisingu. Staly se tak dalším pozoruhodným doplňkem jeho dnešní vznosné katedrální architektury. Kostel je vybaven neogotickým zařízením. Neopomenutelné jsou také původní varhany z dílny bratrů Fellerových z nedalekého Libouchce z roku 1852. Slavnostní vysvěcení se konalo 18. listopadu 1849.

Kaple Nejsvětější Trojice

Roku 1680 se prohnal krajem mor, který si vyžádal mnoho obětí po celých Čechách, například v nedaleké Krupce zemřela téměř třetina obyvatel. Jako výraz vděku za ochránění před nákazou nechal chlumecký hrabě Jan František Kolovrat Krakovský, syn prvního Kolovratského majitele panství, vystavět v letech 1690–1691 nákladem 17 000 zlatých na Horce kapli. Stavbu tvoří italská trojboká stavba (symbolický trojstěn zasvěcený Nejsvětější Trojici), uvnitř s polygonální, zaklenutou kopulí s lucernou na vrchu (válcovitý nástavec kopule s vlastními okny a střechou. Vnější stěny jsou členěny nárožními pilastry. Ve středu každého rizalitu je vchod. Nad hlavním vchodem se poté nachází nika s mramorovou sochou Ježíše Krista. Uvnitř kaple jsou bohaté nástěnné fresky z roku 1691, obnovené 1901. S kostelem je kaple spojena křížovou cestou, původně doplněnou hliněnými reliéfy zhotovené v Meyerově uměleckém ústavu v Mnichově. Hrabě Josef Klement Westphalen si nechal roku 1838 pod kaplí zřídit rodinnouhrobku. Po roce 1945 bylo zaznamenáno několik pokusů o vniknutí a to jak do kaple, tak i do rodinné hrobky Westphalenů, a proto byl vchod zazděn. Jeden z nejhorších pokusů se udál roku 1955, kdy se skupina zlodějů prokopala do hrobky skrz podlahu v kapli a následně vyrabovala a poškodila rakve i s ostatky. V devadesátých letech byla kaple nákladně zrekonstruována. Roku 2009 dal obecní úřad instalovat kopie dobových dveří v kapli. V současnosti rovněž obec plánuje rekonstrukci nástěnných fresek.

Jubilejní památník bitvy u Chlumce 1813

Na východním okraji města byl roku 1913 vybudován tzv. památník připomínající vítězství spojeneckých vojsk za napoleonské bitvy roku 1813. Návrh pomníku je od architekta Julia Schmiedela z Prahy, sochu lva vytvořil sochař Adolfa Mayerla. Stavbu památníku realizoval stavitel Antonín Plass ze sousedních Chabařovic. Fresky kopule stropu slavností síně uvnitř památníku jsou pak dílem Karla Krattnera. Slavnostního otevření pomníku se zúčastnil mimo jiné arcivévoda Karel František Josef Habsburský, budoucí císař Karel I., jeho vrchní komoří Zdenko Lobkowicz princ Lobkovic, nebo zemský místodržící hrabě Thun.

Koncem druhé světové války byl památník poškozen stíhačkami, které si ze sochy lva na jeho vrcholu udělaly terč. V důsledku tohoto poškození začalo do tělesa sochy po čase zatékat a hrozilo její zřícení. Proto již roku 1973 byly místními dobrovolníky provedeny základní opravné práce. Celkové rekonstrukce se památník dočkal až roku 1993, kdy došlo k opravě tělesa a následně roku 1997 k opravě vnitřních fresek. Dnes je památník chloubou obce a hojně navštěvovanou památkou. Každoročně se u něj konají pietní akce k uctění vojáků padlých v bitvě 1813.

K samotné multikeši:

S1 - Kostel svatého Havla.

Stojíš před pomníkem padlého vojáka. Podstavec pomníku tvoří 4 sloupky. Na prvním sloupku z prava je číslice XY .

Y = indície A.

S2 - Kaple Nejsvětější Trojice.

Stojíš před infotabulí. V její horní části uprostřed najdi číslici v kroužku. Tím získáš indícii B.

S3 - Jubilejní památník bitvy u Chlumce 1813.

Stojíš před Jubilejním památníkem bitvy u Chlumec 1813. Zde tě čekají rovnou 2 úkoly.

Nejdříve zjisti počet oken pomníku. Tento počet je indície C.

Poté zjisti počet laviček u přístupové cesty k pomníku (po obouch stranách cesty). Počet laviček = indície D.

Vzorec pro výpočet finálových souřadnic:

N=50 41.(B+D)(A)(A-1) E=13 57.(C)(B)(A-B)