Po stopách Schrödingerovy kočky Letterbox Hybrid

Tato keš byla vytvořena k oslavě 80. výročí existence myšlenkového experimentu "Schrödingerova kočka". Cesta po stopách Schrödingerovy kočky je dlouhá cca 7 km a zabere vám v průměru asi 3 hodiny času. Trasu projdete po vyšlapaných cestách, pouze krátký úsek je nutné zdolat terénem. Není třeba žádné speciální vybavení, vezměte si s sebou pouze dobré boty na delší trasu, zápisník a tužku. Může se hodit i smartphone s mobilním internetem pro případ využití fotohintů z listingu. Jelikož půjdete lesem, počítejte se zhoršenou kvalitou GPS signálu.

Ke keši bylo vyrobeno 50 ks limitovaných tématických CWG (náhled ZDE), CWG pro první tři nejrychlejší kačery a razítko. Krabice pečlivě zamaskujte. Neprozrazujte podrobnosti a neumísťujte do logu fotky keší. Poznámka: Při realizaci keše nebylo ublíženo žádné kočce :D

Upozornění: V době cyklomaratonu "Král ŠUMAVY", který se koná 1x ročně (letos termín vychází na sobotu, 27. 5. 2023), nedoporučuji z důvodu bezpečnosti tuto keš navštěvovat. Část trasy keše bývá součástí cyklozávodu!

Schrödingerova kočka je myšlenkový experiment, který v listopadu roku 1935 vymyslel Erwin Schrödinger, aby poukázal na nesrovnalost interpretace kvantové mechaniky při přechodu mezi subatomickým a makroskopickým světem. Představme si kočku neprodyšně uzavřenou v neprůhledné krabici. V krabici je také umístěn přístroj obsahující radioaktivní nuklid a nádoba s jedovatým plynem. Pokus je navržen tak, že po jedné hodině je 50% pravděpodobnost, že se nuklid rozložil. Pokud přístroj detekuje rozpad nuklidu, uvolní plyn, který otráví kočku. Podle principů kvantové mechaniky se nuklid, který není pozorován, nachází v superpozici stavu „rozloženého nuklidu“ a stavu „nerozloženého nuklidu“ (existuje jakoby v obou stavech zároveň). Z toho vyplývá, že i celá soustava by se měla nacházet v superpozici stavů rozpadlý nuklid, mrtvá kočka a nerozpadlý nuklid, živá kočka. Avšak pokud otevřeme krabici, uvidíme pouze jeden z těchto stavů, kočka rozhodně nemůže být „zároveň živá i mrtvá“.

Geigerův počítač (1), detektor ionizačního záření (především gama, ale i beta a alfa) detekuje rozpad radioaktivního nuklidu. Poté se uvolní kladivo, které rozbije nádobu s kyanidem (2). Kyanid draselný reakcí se vzdušným oxidem uhličitým postupně přechází na uhličitan draselný za vzniku plynného kyanovodíku, který je silně toxický a usmrtí kočku (3) .

Účelem experimentu je ukázat, že teorie kvantové mechaniky není kompletní. Schrödinger samozřejmě nikdy nezamýšlel tento pokus praktikovat, aby zjistil, zda se kočka opravdu nachází v tomto polomrtvém/položivém stavu. Namísto toho konstatoval, že je teorie kvantové mechaniky nekompletní a neodpovídá skutečnosti v tomto znění. Kočka musí být buď živá, nebo mrtvá (neexistuje žádný stav mezi životem a smrtí) a stejné pravidlo (dovozuje Schrödinger) musí platit i pro nuklid. Musí být buď rozložený, nebo ne.

Své geovozidlo zaparkujte na waypointu „Parkoviště“. Toto místo má svůj význam, který oceníte zejména před a po dosažení finále. Pozor, parkujte stranou na vyznačených souřadnicích, střed volného prostoru je vyhrazen od 6:00 do 16:00 jako točna autobusu. Odtud se přemístěte na souřadnice, které vyluštíte z obrázku pod tímto textem, tam vaše pátrání začíná...

Může se hodit: Úkolníček-1

Může se hodit: Úkolníček-2

Název Spálený les je odvozen od spalování dřeva s cílem získat potaš (uhličitan draselný) pro sklářské hutě. Les přísluší k jednotce kyselých doubrav, tomu odpovídají některé dřeviny (javory, duby, lípy) i charakter bylinného a mechového patra. Současný les je hospodářský, převážně smrkový a borový. Od listnatého vrcholu Spáleného lesa se šíří měsíčnice vytrvalá a bělozářka liliová. V nejvyšším místě je v lese travnatý hřbítek lemovaný jedlí,lískou, svídou a babykou. Pod borovicemi lze ojediněle spatřit zimostráz alpský. Z hřbítku jsou jedinečné výhledy - východně na přírodní park Plánický hřeben, západně na Branžovský les, dále pak na Všerubský průsmyk, Osek a Hohenbogen. Horniny v území náleží k prahorním - moldanobiku. V toku časů byly přeměněny tlakem a teplotami a daly vznik dnešním pararulám i nebulitům. Z dalších výhledů od Spáleného lesa zmiňme vrch Výhořice, Loreta, vrchoviny s Týncem a Uhlištěm. Vrchol spáleného lesa (577 m.n.m) je velmi romantický. Na vrcholových skalách z křemenců je reliktní bor a na úbočích doubrava a jedlobučina. Rostou zde: ostřice prstnatá, plicník lékařský, svízel vonný, pitulník horský, bažanka vytrvalá nebo jedovatá krabilice mámivá. Mokřady pak prorůstají blatouchy, kozlíky, přesličky, řeřišnice a sasanky.

Spálený les má i svůj smutný historický podtext. V těžkém období heydrichiády chtělo i klatovské gestapo zlomit odpor svobodomyslných. Ve dnech 31. května až 3. července 1942 zde bylo zastřeleno 73 vlastenců z Klatovska, Domažlicka, Písecka a Strakonicka. Památník obětem 2. světové války připomíná genocidu fašistické tyranie a hrdinnou smrt obětí. Popravy probíhaly na bývalé vojenské střelnici. Dodnes je za valem torzo zařízení na výcvik střelby na pohyblivé terče. 

V blízkosti památníku bylo vytvořeno i nové odpočívadlo a byla zde provedena údržba a vyčištění jezírka. Odpočívadlo je umístěno podél cyklostezky. Nová cyklotrasa č. 2277 je koncipována jako propojka cyklotrasy č. 305 s cyklotrasou č. 38 (lubským úsekem cyklostezky) mezi Mochtínem a místní částí Luby. Tato trasa vede přes příměstský rekreační prostor Spáleného lesa.

Nedaleko Spáleného lesa se nachází tradičně navštěvovaná osada Hejno. Hejno je malá osada, součást obce Vrhaveč. Leží kousek od hřebene pod Červeným vrchem (609 m n. m.). Původně osada obsahovala pouze výletní hostinec a dva statky, teprve na přelomu našeho století se rozrostla o řadu rekreačních chalup a chat. Lze odtud spatřit věž Doubravy v Branžovském hvozdu a Holý vrch s kótou 547 m.n.m, na jehož úpatí vyvěrá pramen Hejno. Asi 300m za osadou Hejno se nachází vyhlídka do údolí Mochtínského potoka.

Půjdeme-li dále po červené, můžeme dojít až na Horu Červ ( 609 m.n.m.), která se nachází v hřebeni, východně nad údolím Drnového potoka jižně od Klatov. Je v tomto celku i nejvyšší a jako jediná nemá na svém vrcholu žádné stromy. Z vrcholku se nabízí jeden z nejhezčích pohledů na hory Šumavy a do vnitrozemí. Na jihozápadě se vypíná Šumava, na opačné straně hory Plánického hřebene a k SZ část Klatov, a na obzoru nádherná Švihovská vrchovina.