TENISOVA I. Mystery Cache

A protože jsme na začátku naší tenisové cesty, dovolím si toliko pár informací „ze života“ tenisu.

Historie tenisu

Ke zrození tenisu došlo již někdy v roce 1858, kdy major Henry Gem, právník a úředník smírčího soudu v Birminghamu, a major Walter Clopton Wingfield, člen sboru čestných průvodců panovníka při státních příležitostech na dvoře královny Viktorie, označil trávník v Edgbastonu ve Warwickshire a dali mu název tenisový dvorec.

Než byl v nedalekém Leamingtonu v roce 1872 vytvořen první tenisový klub, jedinou hrou obecně známou jako tenis bylo to, čemu Francouzi říkali jeu de paume (překl.: doslova hra dlaní), protože se původně opravdu rukou hrála. V Británii se tomu říkalo pravý tenis, ve Spojených státech tenis na dvorcích a v Austrálii královský tenis. Roku 1875 si Angličan Walter Clopton Wingfield nechal patentovat hru zvanou tenis. Název byl změněn na „lawn tennis“, protože se tenis hrál výhradně na trávě.

Podle některých historických pramenů lze ovšem určité formy tenisu vystopovat již před mnoha staletími. Existují důkazy, že podobný druh venkovní hry existoval již v 6. století n. l. a že by se její kořeny daly nalézt v Egyptě a Persii.

Ta stanovila, že má být tenisový dvorec 30 stop (cca 9,1 m) široký v základně (stále o tři stopy, tedy cca 0,9 m delší než dnes) a 78 stop (cca 23,8 m) dlouhý, což zůstalo dosud. Linie podání byla narýsována ve vzdálenosti 26 stop (cca 7,9 m) od sítě namísto od základní čáry. Servis se musel podávat s jednou nohou za základní čárou a musel dopadnout mezi síť a servisovou čáru dvorce diagonálně protilehlého tomu, kde stál podávající. Podle Wingfieldových originálních pravidel byla všechna podání pouze z jedné strany. Toto setkání rovněž znovu potvrdilo, že by měla být všechna pravidla stejná pro muže i ženy.

Dalším velmi zvláštním a u tenisu výjimečným pravidlem je jeho počítání. Zjistit původ bodovacího systému je mnohem obtížnější než minulost hry samotné. Bodový systém je pravděpodobně založen na čtvrtích hodiny. V tom případě je snadné pochopit hodnoty 15 a 30, ale proč 40? Většina historiků tenisu se kloní k tomu, že to původně bylo 45, že to však bylo nakonec při používání zkráceno na 40.

Charakteristika hry

Tenis je velmi elegantní míčová hra, kterou mohou hrát dva nebo čtyři hráči. Ke hře je zapotřebí tenisová raketa, míček, tenisový dvorec a tenisová síť. Hráči tenisu mohou být jakéhokoliv věku, výšky, váhy či pohlaví. Avšak na profesionální úrovni hrají muži a ženy zvlášť, výjimku však tvoří turnaje, kde proti sobě ve čtyřhře nastoupí muž i žena na každé straně. Této čtyřhře se říká "smíšená čtyřhra",„mix“. Hlavním úkolem je co nejlépe vrátit míč na soupeřovu polovinu dvorce tak, aby ho soupeř vůbec nezahrál či nedoběhl, případně aby mu vrácení míče dělalo potíže. Ve srovnání s jinými sporty se tenis hraje se střední intenzitou. Zápas může trvat desítky minut, ale taky klidně několik hodin. Při tenisové hře se rozvíjí vůle, cílevědomost, rychlý odhad situace, spoléhání na svoji fyzickou připravenost, taktické myšlení, schopnost dlouhého soustředění a hlavně vnitřní klid.

Bodování

Získá-li hráč bod, je stav 15:0; získá-li druhý, je stav 30:0; získá-li třetí, je stav 40:0; získá-li čtvrtý bod, vyhrává game (hru). Pokud je stav 40:40, tzv. shoda, nejbližší bod se počítá jako výhoda pro toho hráče, který jej získal. Získá-li týž hráč následující bod, vyhrává hru. Když jej nezíská, je opět shoda. V současnosti se z důvodu délky zápasů, zejména pak ve čtyřhře, využívá tzv. hry "no ad", tedy rozhodujícího bodu po první shodě. Hráč, který získá nejméně 6 gamů (her) a zároveň vede alespoň o 2 gamy (hry) (např. 6:4 nebo 7:5), získává set (sadu). V roce 1965 James Van Alen vymyslel pro zrychlení hry následující pravidlo: Za stavu sety (sady) 6:6 se hraje jeden poslední game (hra) setu, tzv. tiebreak. V něm se zvláštním způsobem střídají podání a strany hřiště a vyhraje jej hráč, který v něm získá nejméně 7 bodů a zároveň vede alespoň o 2 body (např. 7:3 nebo 10:8). Vítěz tiebreaku získává sadu 7:6. Jen v závěrečné sadě zápasu určitých turnajů se pravidlo tiebreaku vynechává. Cílem hry je získat požadovaný počet setů (sad) dříve než soupeř. Zápas se hraje nejčastěji na 2 vítězné sety (sady). Organizátor soutěže však může rozhodnout jinak, v tom případě pak hráč potřebuje k vítězství získat 3 sety (sady), např. muži na grandslamových turnajích nebo v utkáních Davisova poháru. V pravidlech tenisu jsou uvedeny další doplňkové metody počítání skóre. Např. hra bez výhod, krátké sety (do 4 her), tie-break nebo královský tie-break (do 10 bodů) místo rozhodující sady za nerozhodného stavu.

Tenisový servis

Samotná hra začíná podáním, které se provádí z místa za zadní základní čárou (baseline) a uvnitř mezi pomyslným prodloužením střední značky a podélné čáry. Hráč, který podává si rukou nadhodí míček libovolným směrem a udeří ho raketou dříve než dopadne na zem. Tento míček musí umístit, v případě že podává zprava, do levého soupeřova pole pro podání (obdélník za sítí na straně soupeře). V případě chybného podání má podávající opravné druhé podání. Změna podání nastává při získání gamu (hry) pro jednoho z hráčů. Poté, co bylo provedeno dobré podání, se hráči střídají v úderech, po nichž musí míček přeletět síť a dopadnout do soupeřova pole. Údery se opakují, dokud se některému z hráčů nepodaří zakončit tzv. vítězným úderem nebo dokud soupeř neudělá chybu.

Hřiště a vybavení

Rozměry tenisového dvorce

Tenisový dvorec má obdélníkový tvar a rovný povrch. Tenisové hřiště je dlouhé 23,77 m a široké 8,23 m (pro čtyřhru je dvorec široký 10,97 m). Kurt je uprostřed rozdělen sítí zavěšenou ve výšce 0,914 m (měřeno uprostřed), na okraji kurtu má síť výšku 1,07 m. Při čtyřhře je pro hru využíváno postranní rozšíření kurtu.

Povrchy kurtu jsou různé, každý z nich umožňuje jinou rychlost a výšku odrazu míče a způsob pohybu hráčů a tím i mění styl hry. Třemi nejběžnějšími typy povrchů jsou:

- antuka – nejčastěji červená (k vidění např. na French Open), zelená (hlavně v USA), modrá (v roce 2012 na turnaji v Madridu)
- tvrdý povrch – například beton, (Australian Open), beton potažený asfaltem (US Open)
- tráva – typická pro britský Wimbledon

Tenisová raketa

Tenisová raketa musí být rovná a tvoří ji struny střídavě propletené nebo svázané a připojené k rámu rakety. Celková délka rakety nesmí být větší než 73,66 cm. Rám rakety nesmí mít celkovou šířku větší než 31,75 cm. Plocha výpletu nesmí mít celkovou délku větší než 39,37 cm a celkovou šířku větší než 29,21 cm.

Tenisový míč

Míč musí mít vnější povrch všude stejný, sestávající z látkového potahu a žluté barvy. Má-li švy, musí být bez stehů. Správný míč by měl mít odskok vyšší než 1,35 m a nižší než 1,47 m, pustí-li se volně na betonový podklad z výše 2,54 m. Mohou se objevit i barevné tréninkové míče.

Vývoj tenisových raket

Míč byl původně odpalován holou rukou, avšak z důvodu četných zranění si hráči začali ruce omotávat kůží nebo látkou. Poté se vytvořily speciální rukavice a následně různé pálky, ze kterých se později vyvinula raketa.

Rakety, které se začaly blížit těm dnešním, se objevily v Itálii ve 14. století, jejich dřevěný rám byl vypleten napjatými zvířecími střívky. O dvě stě let později se už rakety s dlouhým držadlem a oválnou úderovou plochou těšily širšímu zájmu u zámožnějších obyvatel, kteří hráli tenis přes síť v interiérech.

Historie českého tenisu

Tenis má v české zemi dlouholetou tradici. První turnaj se hrál v parku knížat Kinských v Chocni již v roce 1879. Tenis na palubové podlaze se hrál na zámku v Litomyšli, kde k těmto účelům byl upraven jeden ze sálů. V Praze, ale i na českém venkově, bylo vybudováno velké množství míčoven, dodnes se dochovala renesanční míčovna z dob Rudolfa II. na Pražském hradě.

Historii organizovaného tenisu evidujeme od roku 1893, kdy byl založen první lawn tenisový klub I. ČLTK, který sídlil od roku 1901 na pražské Štvanici. V roce 1895 vznikl na Letné druhý velký klub, tehdy německý Lawn Tennis Club Prag (LTC). V roce 1906 byla z podnětu ČLTK založena Česká lawn tenisová organizace.

Celkově zájem o tenis v naší zemi roste, o čemž svědčí údaj cca 755 oddílů a více jak 52 000 registrovaných členů.

Jak už to tak bývá, na úvodních souřadnicích kešku nenajdete. K dosažení kýženého podkladu jsem si nachystal pár následujících otázek, které Vám zároveň přiblíží sport zvaný TENIS.

1) Pro rozjezd něco lehčího. Tenis je nazýván: Za A si dosaďte?

a) zelený sport = 1
b) bílý sport = 2
c) modrý sport = 3
d) černý sport = 4

2) V tiebreaku se každý míč počítá jako jeden bod. Kolik musí dosáhnout hráč bodů, aby získal tuto zkrácenou hru a tím i celý set v poměru 7–6, když protihráč vyhraje právě 6 míčků, tj. bodů? Za B si dosaďte?

3) Nejrychlejší servis na světě činí v km/h? Za C si dosaďte 3. číslo zleva (tj. poslední) ze správné výsledné hodnoty rychlosti.

a) 263 km/h
b) 251 km/h
c) 245 km/h

4) O kolikáté hře posledního setu hovoříme jako o důležité, tzv. Tildenův game. Důležitost se navíc zvyšuje při vyhraném podání soupeře. V moderní době, kdy je praktikován v daleko větší míře útočný tenis, je tato klasická poučka méně platná. Za D si dosaďte?

5) Jaký je počet písmen příjmení jednoho z nejznámějších amerických tenistů všech dob s iniciály AA, někdy zcela výjimečně AKA (tj. počáteční písmena křestního jména i příjmení). Za E si dosaďte?

6) Set, který skončí 6–0 se nazývá: Za F si dosaďte?

a) kanár = 1
b) andulka = 2
c) jestřáb = 3
d) káně = 4

7) Počet písmen křestního jména známého německého tenisového hráče, vyhlášeného tzv. „rybičkou“ (nápověda – hráč má zrzavé/ryšavé vlasy). Za G si dosaďte?

8) Míček, který škrtne pásku sítě a přepadne přes na soupeřovu polovinu hřiště se v tenisové hantýrce nazývá: Za H si dosaďte?

a) hříbě = 1
b) kráva = 2
c) kůzle = 3
d) prase (čuně) = 4

9) Jedním z pravidel hry tenisu je i dodržení zásady plynulosti hry. Jaká je maximální doba ve vteřinách mezi hranými body, jinak řečeno, jakou dobu má hráč na provedení podání od konce předchozí výměny? Za I si dosaďte?

a) 10 vteřin = 1
b) 30 vteřin = 3
c) 20 vteřin =2
d) ihned = 0

10) Na některých turnajích se používá k dopadu míče systému elektronického přezkoumání. Jedná se o tzv. Za J si dosaďte?

a) ostříží oko = 10
b) sokolí oko = 20
c) jestřábí oko = 30
d) orlí oko = 40

11) Kolik jsem já jako owner tak asi získal Granslamových tenisových titulů? Za K si dosaďte?

a) žádný = 0
b) 100 = 100
c) 1000 = 1000