LEGENDA O PODDŽBÁNSKÉ BITVĚ
Podle legendy, kterou zmiňuje pan řídící řevničovské školy Typolt, žili v tomto kraji Lučané vedeni knížetem Vlaslavem (Vlastislavem) a založili zde i hrad Chejnov na Louštíně. Lučané ovšem začali pustošit i kraje české. Kníže Neklan tedy vypravil vojsko vedené vůdcem Čestmírem. Cestou od Prahy posbírali vojáci všechny psy, aby je pak využili k následné lsti, protože Lučané se psů báli. Když vojáci dorazili do tohoto údolí, začali mocně řezat zvířata, a ta tolik řvala, že Lučané, ač v převaze, dostali strach. Bitvu Lučané nakonec prohráli. Bohužel padl i Čestmír, který byl pohřben na západním temeni Louštína. K hrobu Čestmíra byl zasazen dub, jenž byl ve druhé polovině 19. století spálen bleskem.
Tak a teď, pokud znáte pověst od Aloise Jiráska Lucká válka ze Starých pověstí českých, tak vám nemůže uniknout, podoba této Poddžbánské bitvy s Bitvou na Turském poli. Kam Kosmas a následně Jirásek tedy bitvu směrovali? Ke Džbánu, nebo Tursku?
Bitevní řev psů dal podle legendy vzniknut i názvu obce Řev - ničov, která měla kořeny přímo u potoka Kačáku, kde se říká "na staré vsi". Původní název obce je však zřejmě Dřevničov, posléze Hřenčov a dále Řevničov-Řenčov. Je tedy opravdu možné, že název je odvozen jako blízká Dřevíč - podle dřeva, nikoli podle řvoucích psů .
Asi si zemědělská zahraniční, převážně německá expanze, ve 13. či 14. století tento název obce upravila, což i spečetil a svým podpisem potvrdil v zakládající listině Jan Lucemburský 4.11.1325. Dokladem o této domněnce, že Řevničov byl prapůvodně Dřevničov, je článek Jana Rennera ve Věstníku Muzejního spolku města Rakovník č. 3 z roku 1914 (Hlavačov), kde se srovnávají hranice Rokytenské župy a později rakovnického kraje v listinách z 12. a 13. století - cituji úryvek: "... Vyměření kraje rakovnického na čtyři strany - na půlnoci: od města Rakovníka až vrch, kterýž slove Žbán a na pravo až pod ves řečenou Dřevničov (nyní Hřenčov)......"
Osídlení tohoto údolí a jeho okolí dokládají i archeologické keramické a kamenné nálezy z dob neolitu až po středověk. Bojovnost lidí zdejšího kraje by mohl doložit i můj nález bronzové dýky mohylové kultury střední doby bronzové 1500 - 1250 př. n. l. Dýku jsem nalezl pár set metrů za horizontem levé části údolí a odevzdal jsem ji do rakovnického muzea.
Ke kešce se dá dostat jak od Řevničova, tak od Kroučové po polních cestách.
Správné souřadnice se dozvíš, když budeš vědět, co má obec Řevničov ve svém znaku.
A) HASIČSKÝ ŽEBŘÍK : N 50°11.366 E 013°47.796
B) DVOUHLAVÝ PES : N 50°11.814 E 013°46.991
C) POŠTOVNÍ TRUBKA : N 50°11.893 E 013°46.795
Informace jsem částečně čerpal z publikací : 650 let Řevničova, Věstníku muzejního spolku města Rakovník 1914, 80 let muzea Novostrašecka a obecních stránek Řevničova.