VÝHLED NA PRAJZSKOU
Když se rozhlídnete do dáli, vidíte na celou prajzskou a právě správné zeměpisné umístění je to oč tu jde. Abyste rozuměli. Právo nazývat se "prajzákem" nezíská jen ten, kdo tak mluví. Abyste jim mohli být, musíte se narodit na správné straně řeky, jinak byste se rázem mohli stát "cisarákem" (na "cisarské" straně teď stojíte). Toto dělení na "prajzáky" a "cisaráky" má své hluboké kořeny v historii.
Vše začalo roku 1742, kdy císařovna Marie Terezie musela postoupit část Slezska Prusku, a novými hranicemi se staly dvě řeky - Opava a Odra. Ačkoli dříve označení "prajzák" a "cisarák" v sobě nesli hanlivý podtext, dnes už mnohým "prajzákům" a toto označení nevadí a spíše jsou na něj hrdí, protože je odděluje od zbytku obyvatel republiky tzv. "cisaráků". Není tedy divu, že na tomto území vzniklo specifické nářečí mnohdy spojované i se zajímavou náturou místních lidí. "Prajšina" tedy v sobě v podstatě zahrnuje jazyk a kulturu tří zemí. Máme tím na mysli češtinu a polštinu, která opravdu velmi ovlivnila vývoj nářečí v této oblasti, neboť některé "prajzské" vesnice leží doslova na hranicích s Polskem. Nepodstatný není ani vliv němčiny. Zvláště starší obyvatelé "prajzské" s naprostým klidem vkládají do své mluvy germanismy a nebojí se v komunikaci použít i několik vět zcela německých. Prajština je nářečí patřící do skupiny lašské v západní neboli opavské podskupině, ačkoli samotné město Opava už na "prajzskou" nepatří. Obecně jsou pro tuto skupinu nářečí typické tyto znaky: krátkost samohlásek (zobak), přízvuk na předposlední slabice, měkké souhlásky, absence j na začátku slovesa (išč), monoftongizace ou na u (muka), měkčení (ňězmylila, děň), častá je například i záměna t za č (čicho, tačik)… např.:
Un i. On jí. (nejkratší prajzská věta)
Le, un i. Hele, on jí. (věta rozvitá)
Mezi výhody rodilých ,,prajzaků“ patří například i umožnění získání německého občanství. Německý zákon o státní příslušnosti je totiž zákonem pokrevním, Němcem je ten, jehož předci po mužské linii, dokonce dvě generace zpět, byli Němci. Pro většinu žadatelů z prajzské se tedy vyhovuje a přidělí německý občanský průkaz (wikipedie).
Keš je opatřena kódovým zámkem a nenachází se na úvodních souřadnicích.
Kvíz:
Paskviča:
• Paskvil A=6
• Pás květin A=3
• Pes štěká A=2
Kelňa:
• Zednická lžíce B=9
• Pánev B=7
• Hrnec B=8
Šteker:
• Děda C=1
• Elektrická zásuvka C=4
• Vnuk C=5
Brutvaňa:
• Opilec D=2
• Lžíce D=1
• Pekáč D=3
Bedajla:
• Medaile E=8
• Pedál (na kole) E=4
• Bedla (hřib) E=5
Ščur:
• Štír F=6
• Potkan F=9
• Motýl F=3
Četka:
• Čepice G=3
• Zbraň G=7
• Teta G=5
Gagalky :
• Husy H=5
• Kachny H=8
• Nezralé ovoce H=4
K získání kódu už stačí jen rozluštit poslední slovo:
Fliger
A) Kalendář; kód = 345
B) Nůžky; kód = 958
C) Mapa; kód = 377
D) Letadlo; kód = 737
E) Pes; kód = 118
F) Kosmonaut; kód = 168
N 49°5A.BCD E 18°0E.FGH