Posezení pod Drátníkem
Dráteničky jsou skalním útvarem o nadmořské výšce 775 metrů mezi obcemi Blatiny a Samotín. Dříve byl nazýván jako Juránkova skála, podle rodu Juránků, který pocházel z Blatin. Dnešní název Dráteničky, nebo též Drátenická skála či Drátník, vznikl podle jednoho z členů jejich rodu, který pracoval jako dráteník v drátovně na Milovech.
Tento význačný skalní útvar, tvořený rulami, vznikl vypreparováním z méně odolných okolních hornin procesy mrazového zvětrávání ve starších čtvrtohorách. Rovnoběžným ústupem mrazových srubů byla zformována mohutná 200 m dlouhá, ale poměrně velmi úzká, skalní hradba rozčleněná podél puklin do několika vrcholů, z nichž nejvyšší Sokol dosahuje výšky až 35 m. Dráteničky jsou známy především milovníkům horolezectví, neboť lezení je zde povoleno. Celý útvar nabízí bezpočet těžších i lehčích horolezeckých cvičných cest a je celoročně volně přístupný. Dne 7. 3. 1982 zde započal svou lezeckou kariéru také první český držitel tzv. Koruny Himálaje, Radek Jaroš.
Horolezec Radek Jaroš si roku 2014 splnil svoje přání. Zdolal všech 14 osmitisícovek světa. Slavnost pod názvem Den pro Radka Jaroše 6. 9. 2015 byl den plný díků a překvapení právě pro novoměstského Krále Himaláje. V obci Blatiny poblíž Žďáru nad Sázavou si mohli fanoušci poslechnout někdy dechberoucí příběhy od patnáctého člověka na světě, který stanul na všech nejvyšších vrcholech planety. V sedle skalního útvaru Drátník ve Žďárských vrších pak přátelé odkryli čtrnáctitunový do země zapuštěný monument, který by měl navždy připomenout hrdinské vysokohorské výkony Radka Jaroše. Výtvarník Jan Svoboda z Radňovic opracoval kámen, který našli jen pár stovek metrů odtud. Na úspěšné výstupy odkazují názvy vrcholů a letopočty. Jako Král Himaláje obdržel i korunovační klenoty od své maminky Aničky.
▼ Ownerské trio (Potky, Krajanda, SnezenkaCZ) vás zve na jejich další kešky: ▼