KnK – aneb Kuk na Kuňku #8
Proč další KUŇKEŠ (kunětická keška)?
Od té doby, co bydlím v Pardubicích, tak se mým majákem při návratu z cest stala silueta Kunětické hory – familiárně nazývané Kuňka. A tak jsem se touto krabičkou chtěl podělit i s vámi o pohled na ni. Pro někoho pohled možná notoricky známý, pro někoho třeba zajímavý a pro někoho třeba i příjemně objevný – to nechám na vaší „znalosti terénu“ a náladě.
Jak na keš?
Na úvodních souřadnicích byste na hrad asi vůbec neviděli, takže je evidentní, že tam keš není. Nicméně, podívat se tam můžete.
Z informací renomovaného zpravodajského serveru MaKaP (Mystifikační agentura Kecy a Plácy) vyplývá, že jméno KUNĚTICKÁ HORA vzniklo takto: V letech 1278 - 1263 př.n.l. (s tolerancí +/-2000 let) vykonával na egyptském faraónově dvoře funkci hlavního revizora velbloudího trusu (což je výborné topivo využívané v jižních zemích) maďarský veterinář László Kuňády, DiCE (diplomovaný cenzor exkrementů). Po ukončení patnáctiletého kontraktu byl pověřen dalším úkolem, a to šířením kultu bohů Ra a Hór v pohanských zemích. Při své misijní činnosti se nejvíce na sever dostal do oblasti budoucích Pardubic, a protože mu jediný kopec v okolí připomínal pyramidu, rozhodl se tuto vyvýšeninu pojmenovat po sobě a svých oblíbencích - KUŇÁDY DICE HOR RA. Vlivem lajdácké výslovnosti místních obyvatel se jméno kopce postupně měnilo přes KUŇÁDICE HORRA až do současně používaného tvaru. Na počest božstev zde kdysi uctívaných se tedy nyní zaměříme na otázky, které se týkají egyptské tématiky:
A = egyptské pyramidy měly nejčastěji podobu:
komolého elipsoidu – A = 1
trojbokého kvádru – A = 2
šestiboké koule – A = 3
pravidelného jehlanu – A = 4
B = Hór byl staroegyptský bůh nebes, slunce a světla, božský vládce Egypta. Byl zobrazován jako:
sokol – B = 1
sova – B = 2
kočka – B = 3
C = mezi Deset ran egyptských patří:
rána z děla – C = 1
kalná rána opilcova – C = 2
tma tmoucí – C = 3
otevřená rána po zranění – C = 4
D = bůh Ra (někdy také Re) měl podobu jednoho nebeského tělesa. Počet písmen názvu tohoto objektu denní oblohy v českém jazyce = D
Souřadnice krabičky jsou:
N 50°0(A).(A+B)(A+B+C)(D-A-B)' E 15°4(D+B).(B+C)(D+B-A-C)(A+C-B)'
Výsledkem početních operací v každé závorce je jednociferné číslo, závorky se mezi sebou nenásobí.
Krabička je plastová, obsahuje nějaké drobnosti, LB a s velkou pravděpodobností bude bez psací potřeby. Zápis lze doplnit fotografií úspěšného kačera od místa finálních souřadnic s hradem Kunětická hora v pozadí.
Při dohledávání pokladu raději počítejte s případnou malou Roman-ti(c)k – ou nepřesností zaměření.
Prosba: LB je malý, ušetřete ho od vašich krásných razítek a samolepek, nick zcela postačí. Děkuji.
Upozornění: LB je opatřen bonusovým číslem, opište si ho, třeba se bude hodit…
A kde je vlastně ta Kuňka?
Za obzvláště dobrých povětrnostních podmínek ji lze spatřit z finálních souřadnic ve vzdálenosti 1,555 km pod azimutem 88° (s tolerancí ± 1234 metrů a ± 45°).