Touto earthcachí tě chci seznámit s výskytem zlata v Západních Čechách, s jeho rýžováním a podrobit tě praktické zkoušce v okolí Zlatého kopce v Krušných horách
A přeji si, abys na chvíli propadnul zlaté horečce a stal se z tebe opravdový zlatokop.
Někteří kačeři si myslí, že Eartncache jsou nudné, zbytečně poučující a nic nenacházející cache. Tak tímto se snažím o prokázání, že nejsou :-).
Těžba zlata nehrála nikdy v českém rudném hornictví rozhodující roli, tu hrálo stříbro a cín. Přesto však dodnes vzbuzuje nejvíc vášní a nejvíc laické pozornosti. Nedá se říci, že by jeho těžba u nás byla bezvýznamná, svůj význam určitě měla. Ale zlato nebylo nikdy českým vývozním artiklem a vlastně s výjimkou několika velmi krátkých období jeho těžba u nás nestačila ani spotřebě.
Trochu málo geologie:
Většina nejvýznamnějších ložisek rud Českého masivu vznikla v souvislosti s variským vrásněním v období, pozdních prvohor (od devonu přes karbon do permu). V té době byla aktivována řada hlubinných zlomů a zároveň podél nich pronikalo magma z hlubin do okolních, hlavně sedimentárních hornin za vzniku hlubinných masivů vyvřelých hornin. Podle chemického složení tohoto magmatu se liší složení jednotlivých variských masivů a zároveň i mineralogické složení rudních žil s nimi spjatých.
Takže: zatímco v oblasti západočeské a krušnohorské, spojených například s karlovarským, borským a smrčinským masivem, se žíly s obsahem zlata téměř nevyskytují a převažují tu ložiska cínu, v oblasti středočeské a šumavské, spojené se středočeským a moldanubickým masivem, jsou docela hojné.
V dalších obdobích vývoje Země se tyto masivy vlivem horotvorných pohybů a dalších fyzikálních procesů dostávaly stále blíže k zemskému povrchu až nakonec byly úplně odkryty včetně přidružených rudních žil. Postupem doby docházelo k jejich fyzikálnímu i chemickému rozrušení a zlato z rudních žil díky svým vlastnostem bylo akumulováno v rozsypech hlavně podél vodních toků ( velká měrná hmotnost, chemická stabilita, kujnost apod.). Zároveň je pro tyto rozsypy typický vysoký obsah křemene, který je základní složkou zlatonosných žil. Hojný křemen byl také pro prospektory prvním signálem, že by místo mohlo být zajímavé pro rýžování
Těžba zlata s rozsypů říčních sedimentů rýžovním u nás začala v době laténské (za Keltů) od 2.stol.před Kristem a trvala v největší míře zhruba do začátku našeho letopočtu. Odhaduje se, že z tohoto typu ložisek se u nás vytěžilo asi 40 tun zlata a překopáno bylo až 30 km2 země podél vodních toků. Dodnes se z tohoto období zachovala řada sejpových polí (území s hromadami přetěženého písku a štěrku). O použití keltského zlata u nás svědčí řada nálezů keltských zlatých mincí zvaných duhovky.
K těžbě primárních (žilných) ložisek se u nás přikročilo za vlády posledních Přemyslovců a Lucemburků. Nejvýznamnější ložiska té doby byla Jílové u Prahy a Kašperské Hory na Šumavě. Prosperita skončila vypuknutím husitských válek a vyčerpání tehdy známých ložisek. Celková středověká těžba zlata u nás se odhaduje na 48 tun, což bylo asi 6% evropské těžby té doby. Poté až do začátku 20.století se u nás ve zlatých revírech je paběrkovalo, za 450 let se vytěžila jen asi 1 tuna zlata.
Ve dvacátém století zájem o naše zlatá ložiska opět vzrostl. Byl vybudován nejmodernější evropský zlatodůl v Roudném v Podblanickém kraji na dlouho známém ale nepříliš vytěženém ložisku. V letech 1904 až 1930 tu dosáhla těžba zlata 5,8 tun kovu a skončila vyčerpáním bohatších partií ložiska. Průzkumy a drobná těžba byly prováděny i na jiných lokalitách a vedly k znovuotevření ložiska Jílové u Prahy v roce 1938. Do uzavření dolu v roce 1968 tu bylo vytěženo 1,1 tuny zlata. Tím samostatná těžba zlata v Českém masivu skončila. Posledním náznakem bylo vytěžení tzv. zlatého rudního sloupu na ložisku Zlaté Hory v Jeseníkách těsně před koncem těžby dolu na polymetalické rudy a jeho uzavřením v letech 1990 – 1994, které dalo asi 1,2 tuny zlata a selektivní dotěžení některých bloků na antimonitovém ložisku v Krásné Hoře nad Vltavou, které v letech 1986 – 1992 dalo asi 0,4 tuny zlata. Celkem se ve dvacátém století u nás vytěžilo asi 9 tun zlata, což je asi 0,1% evropské těžby zlata té doby. Sečtením všech údajů je možno odhadnou, že oficiálně u nás bylo vytěženo v celé historii asi 98 tun zlata
Od osmdesátých do devadesátých let 20.století u vás probíhal geologický průzkum některých zlatých ložisek. Celkem bylo vyčísleno na ložiscích Čelina – Psí hory u Slapské přehrady, Kašperské Hory, Petráčkova hora u Rožmitálu, Voltýřov, Roudný, Zlaté Hory – západ a Andělská Hora u Bruntálu asi 380 tun geologických zásob zlata, jeho těžba je však v dnešní situaci neprůchodná.
V Karlovarském kraji geologické poměry, zvláště chemické a mineralogické složení hlubinných masivů, výskytu zlata vyloženě nepřejí. Těžba z rozsypů je známa pouze v malé míře v okolí Bečova nad Teplou (Zlatý Bor), podhůří Dyleně a snad i Lubů. Určité drobné výtěžky zlata byly (V roce 1561 zde bylo nalezeno i několik zrn zlatai na světově významných rozsypových ložiscích cínu ) od Božího Daru přes Zlatý Kopec a Horní Blatnou až k Přebuzi. Skutečně ale jen velice malé množství. Jediná známá těžba zlatých rudních žil je známá ve velmi malém rozsahu na „Goldau“ ve Smolném u Rotavy z 18.století.
Jako zvláštní zajímavost je možno uvést pokusy známého karlovarského geologa Ant. Friesera o nález obsahů zlata v tufitických jílech Doupovských hor z počátku 20.let 20.století. Existují protokoly rozborů z několika světových laboratoří, které uvádějí z Frieserových vzorků značně neobvykle vysoké obsahy zlata, rozhodně těžitelné (2 – 130 g/t!). O Frieserovy nálezy se zajímali i zástupci pražské Živnobanky v čele s Aloisem Rašínem, který pokládal zveřejnění zpráv o nálezech zlata v Československu za vhodný podklad pro zahraničí k zhodnocení nové československé měny. Anton Frieser však v polovině dvacátých let zemřel a o jeho fantastické obsahy zlata z doupovských vzorků už se od té doby nikdo nezajímal.
Jen mineralogický význam má proslulý nález z roku 1927 z Křepic u Vodňan. Cestáři tu při roztloukání křemenného balvanu na štěrk objevili mnoho krásně žlutých plechů zlata o rozměrech až 8 x 3 cm a váze až 20 g s náznakem krystalových ploch. Celkem se odhaduje, že bylo nalezeno 1 až 3 kg zlata. Většina byla sice „rozchvácena“, přesto jsou ale ukázky z tohoto nálezu dnes v mnoha světových muzeích.
Nyní otázky a úkoly:
1. Vysvětli princip rýžování zlata. Které vlastnosti zlata umožňují rýžování?
2. Kde je nejvýznamnější oblast pozůstatků rýžování zlata v Čechách?(3 místa)
3. Kde se vyskytovalo zlato na Karlovarsku ?(3 místa)
4. Kdybys šel kolem potoka ve této zlatonosné oblasti, co by Tě jako první upozornilo, že místo stojí za vyzkoušení rýžování?(minerál)
5. Praktický úkol č.1.: Projdi úsek potoka od bod (N 50°24.890', E 12°48.224') , tedy od silnice k zlatonosnému místu (N 50°25.000', E 12°48.600') a odhadni, kde bys očekával největší koncentraci rozsypového zlata a proč? U těchto míst změř souřadnice GPS (3 x)a popiš je (tok, dno i nápadný objekt v okolí)
6. Praktický úkol č. 2 : Pomocí rýžovací misky se pokus na zlatonosném místě (N 50°25.000', E 12°48.600)' vyrýžovat několik „valounků zlata“ (zlatavé kapičky o velikosti cca 3-8 mm, nachází se asi na desetimetrovém úseku řeky) a zdokumentuj fotkou. Pokud mohu požádat, poté „zlato“ vrať spolu s prorýžovanou horninou o několik metrů výš proti toku potoka pro další nálezce. Zanech místo tak, jak když jsi přišel, včetně dna potoku a buď ohleduplný k přírodě. Misky jsou na levém břehu (při pohledu po toku potoka) asi 10 m od břehu pod starým pařezem. V případě neúspěchu udělej aspoň foto z rýžování. Při zahájení earthcache bylo vloženo okolo 500 ks valounků.
Odpovědi odešli přes můj profil s předmětem “ZLATO“. S logováním nemusíš čekat na odpověď. Bude-li něco špatně, budeme tě kontaktovat. Logy bez fotek budou smazány.
Velké díky za technickou pomoc patří 4cavovi a Kinderkopfovi, za překlad Meře2 a vytvoření listingu Metymu. Za odbornou pomoc pak děkuji Karlu Burešovi.
Doporučuji vhodnou obuv a sledovat atributy
Inspirující a výukové video:
https://www.youtube.com/watch?v=ZxnAAEs9BLI
https://www.youtube.com/watch?v=4Tfg2X58TzA
Doporučená procházka až na : N 50°25.174', E 12°48.894'
Čerpáno z pramenů:
J. H. Bernard (1981): Mineralogie Československa. Academia.
Vysvětlivky ke geologické mapě ČSSR 1:20 000, list M – 33 – XIII. Karlovy Vary (1963)
M.Urban et al. (2014): Horní města Krušných hor. Formica publishing.
Články Peta Morávka z internetových stránek Asociace České zlato.
Cachebeschreibung
Ich möchte dich über ein Goldvorkommen in Westtschechien und über ein Goldwaschen mit diesem Cache informieren. Ich unterziehe dich auch einer praktischen Prüfung in der Umgebung des Goldberges (Zlatý kopec) in Erzgebirge.
Ich wünsche mir, dass du in Goldfieber verfällst und dass du wirklicher Goldgräber wirst.
Manche Geocachers denken, dass die Earthcaches langweilig und unnötig belehrend sind und man nichts sucht. Mit diesem Cache zeige ich, dass das wahr nicht ist .
Obwohl die Goldförderung keine entscheidende Rolle in tschechischer Erzbergbau spielte (Hauptrolle spielten Silber und Zinn), erweckte das Gold Leidenschaften und Laienaufmerksamkeit am meisten. Man kann nicht sagen, dass die Goldförderung unbedeutend war, sie hatte ihre Bedeutung. Gold war aber nie ein tschechischer Exportartikel und sein Förderung genügt sogar einem Verbrauch bei uns nicht (außer ein paar sehr kurzen Zeitabschnitten).
Fragen und Aufgaben:
1. Erkläre das Prinzip des Goldwaschens. Welche Eigenshaften machen das Goldwaschen möglich?
2. Wo ist das bedeutendste Gebiet der Überreste des Goldwaschens in Tschechien (3 Fundorte)?
3. Wo gab das Gold im Landkreis Karlsbad (3 Fundorte)?
4. Wenn du einen Spaziergang am Fluss in einem goldhaltigen Gebiet entlang machen würdest, was würde dich auf die Möglichkeit hier das Gold zu waschen hinweisen? (Quarz)
5. Die praktische Aufgabe Nr. 1: Geh den Abschnitt des Baches vom Punkt (N 50°24.890', E 12°48.224' , also von der Fahrstraße) zum goldhaltigen Platz (N 50°25.000', E 12°48.600') durch und schätze ab, wo die größte Konzetration des Goldes sein kann und warum. Bei diesen Plätzen messe die Koordinaten GPS (3 x) und beschreibe sie (der Bach und die Umgebung).
6. Die praktische Aufgabe Nr. 2: Mithilfe der Schüssel zum Goldwaschen versuche einige "Goldklümpchen" (goldene Tröpfchen, etwa 3 - 8 mm groß, befinden sich auf ca. 10m Abschnitt des Flusses :fotohint) auf dem goldhaltigen Platz (N 50°25.000', E 12°48.600') auszuwaschen und mache ein Foto. Ich möchte um ihre Rückgabe (ein paar Meter höher gegen Strom des Flusses) gemeinsam mit einem durchgewaschenen Gestein für die andere Finder bitten. Hinterlasse den Platz so, wie er vor deiner Ankunft aussah (einschließlich des Bodens des Baches), danke sehr. Die Schüssel sind am linken Ufer, ungefähr 10 m vom Ufer (mit dem Strom des Flusses), unter einem Baumstumpf. Im Fall, dass du erfolglos bist, mache ein Goldwaschenfoto zumindest.
Die Antworten sende mir per Nachricht auf meinem Profil mit dem Betreff "ZLATO". Dann kannst du sich sofort logen, du musst nicht auf meine Antwort warten. Wenn etwas falsch ist, kontaktiere ich dich. Logs ohne Fotos werden gelöscht.