Jde vlastně o kopec vedoucí k letovickému zámku, na jehož úpatí je položen podnik Tylex, výrobce krajek, záclon a tech.tkanin. Ve spodní části dnes již zrekonstruované domy vystavěné majiteli pro svoje zaměstnance, v horní části novější zástavba a zámecký park. Cesta k výhledu vede z parkoviště u Tylexu (neplacené), po odbočení z ulice Zámecká/Brahmsova na polno-lesní cestu vede trasa vzhůru – v suchém období je cesta vhodná pro rodiny s dětmi (kočárky spíš ne), v zimním období nebo za dešťů se pohodlnost snižuje.
Něco o Jindřichovu/Heinrichsthalu a textilní výrobě v tomto místě:
Název vznikl podle jména majitele letovického panství Jindřicha Kajetána Blümegena, který roku 1750 využil svých nepříliš úrodných pozemků pro vznik manufaktury na látky. Naproti továrně nechal postavit domky pro svoje zaměstnance a tím vznikla osada se jménem Heinrichsthal. Manufaktura byla původně specializována na výrobu lněných tkanin a pláten pro vojenské účely, následně přešla na výrobu látek z bavlny. Roku 1820 došlo k úpadku, roku 1831 byla vyčleněna z panství a následující rok prodána vídeňskému obchodníku s přízí Danielu Baumovi. Ten zavedl strojovou výrobu tylu a krajek (tzv.leavers), avšak roku 1834 zcela finančně vyčerpaný prodal celou továrnu Moritzi Faberovi a Ludwigu Damböckovi. Tím začala éra rodiny Faberů, která v tomto podniku trvala až do roku 1945.
Vyráběl se hedvábný tyl a síťoviny, ze záclonových a kroketových strojů to byly záclony, dečky, závoje, šerpy, ručníky a moskyto sítě. Na strojích Warp se vyráběly krajky Tattings, lněné krajky, vložky do ložního prádla, látky s iniciálami pro železnice, které byly chráněny patentem. Dále se vyráběly Bretoňské krajky, pokrývky, výšivky na tylu, vzdušné krajky, výšivky na organtinu a na vlně. V meziválečném období byla firma Faber pro Letovice a okolí stejně významná, jako Baťovy závody na Zlínsku. Jednalo se o progresívní společnost, která stavěla domy pro své dělníky a úředníky, nechala postavit základní školu pro děti zaměstnanců (s výukou německého jazyka), zajišťovala ubytování pro dojíždějící zaměstnance (tzv. Ložirhaus – dlouhý dům vedle vrátnice). S příchodem nacistů se k nacismu veřejně přihlásil tehdejší majitel Arthur Faber se svojí rodinou a vstoupil do NSDAP. Během období protektorátu byla část výrobních prostor přeměněna na vojenskou výrobu.
Po znárodnění na podzim roku 1945 došlo k velkému rozmachu textilní a tylové výroby, nalezení nových odbytišť v zahraničí a přičlenění několika pobočných závodů (např. Drnovice – paličkovaná krajka, Kamenice nad Lipou – výšivky, Podivín – galonová výroba záclon, dětské punčocháče). Závod v dobách socialismu velmi dobře prosperoval a importoval ze zemí kapitalistického bloku nejmodernější strojní zařízení čímž zajistil prvotřídní kvalitu výrobků a schopnost obstát i na náročných trzích západní Evropy.
V současné době firma produkuje záclony, ubrusy, závěsy, krajky a různé technické textilie.