Světy severské mytologie:
- Nad zemí
- Álfheim (Ljósálfheim) - země světlých álfů (elfů)
- Ásgard - sídlo Ásů
- Střed
- Midgard - „středozem“, svět lidí
- Vanaheim - země Vánů (na západ od Midgardu)
- Jotunheim - země obrů (Jotunů, na východě)
- Múspellheim - ohnivý svět, domov ohnivých obrů
- Niflheim - svět ledu a vody, domov prvních obrů (hrimthursar - „obři z jinovatky“)
- Pod zemí
- Svartálfheim (Nidavellir) - sídlo trpaslíků, černých álfů (podle novějších poznatků jsou temní álfové a trpaslíci jedna a ta samá rasa)
- Heilheim - říše mrtvých, vládne zde bohyně Hel
Stvoření světa
Na počátku světa existovala jen zející propast Ginnungagap mezi Niflheimem na severu, říší chladu a mlhy (později říše mrtvých) a Múspellheumem na jihu, říší ohně. V Niflheimu se nacházela všepohlcujcí studna Hwergelmir, ze které vytékalo dvanáct řek, jejichž voda stále zamrzala. Na tuto masu ledu začalo působit teplo z Múspellheimu a z kapek vzniklých z roztávajícího ledu povstal mrazivý obr Ymir. Současně s ním vznikla mlékem bohatá kráva Audhumla jejíž mlékem se živil. Ta však začala olizovat slaný kámen (nebo také slanou ledovou kru), první den z ledu vystoupily vlasy, druhý den hlava a třetí den celý muž, praotec Ásů Búri. Mezitím Ymirovi v levém podpaží vznikl muž a žena, třením nohou o sebe vznikl šestihlavý obr Thrudgelm. Búri neznámo jak zplodil syna Bora, jež si vzal za manželku obryni Bestlu, dceru obra Bolthorna, a spolu zplodili tři syny jménem Ódin, Vili a Vé. Ti viděli jak se z androgynního Ymira rodí stále noví obři a proto se rozhodli zabít jeho i jeho potomky. V krvi zabitého praotce obrů se utopili všichni obři až na Thrudgelmirova syna Bergelmiho a jeho ženu. Mrtvé tělo odtáhli Borovi synové doprostřed Ginnungagapu a začali z něj tvořit svět. Z jeho masa vytvořili zemi, z kostí hory, z krve moře a řeky, z vlasů stromy a z mozku oblaka. Do světových stran postavili skřítky nazývané Ausbui, Westri, Sudri a Nordi, a z Ymirova obočí vytvořily zeď chránící svět lidí před obry. Nakonec vyzvedli na nebe jeho lebku a do ní uschovali ohnivou jiskru z Múspellheimu čímž stvořili Slunce. Lidé vznikli tak, že když se Ódin, Vili a Vé procházeli po mořském pobřeží narazili na vyplavené stromy, vdechli jim život, první muž se jmenoval Ask („jasan“) a první žena Embla („jíva“). Jeden z bohů jim vdechl život, druhý jim dal rozum a pohyb a třetí podobu a smysly. Pak se bohové odebrali do Ásgardu, který spojili s Midgardem, světem lidí, duhovým mostem zvaným Bifröst.
Posmrtný život
S výjimkou zabitých na bitevním poli a utopených odchází duše mrtvých do říše Niflheim (nebo také Helheim či Nifhel). Podle některých představ mrtví věčně chodí po vřesovišti porostlém trnitými rostlinami a musí se přebrodit přes řeku plnou ostrých úlomků ledu. Duše utonulých odcházejí k bohyni Rán, manželce Aegiho boha moře a zemřelí v bitvě odchází do Valhally kde se cvičí v boji na Ragnarök.
Šifra:
Kdo nepřekonal šifru pomocí internetu může se zastavit na stage 1 a tam najde odpovědi.
Ověřovač ---->
