Připravil jsem si pro vás mysterku, která vás seznámí s tvorbou britské komediální skupiny Monty Python. Nebude se jednat o žádné složité luštění ani šifrování. Dokonce nebude muset ani vystudovat vysokou školu. Spíš by vás to mělo hlavně pobavit. Britský humor v této podobě nesnesou všichni a ne každému sedne. Ale pokud vydržíte a najdete si k Pythonům nakonec cestu, nebudete litovat. Teda aspoň někteří z vás. Než se pustíte do luštění, tak vám něco povím.
Už je to hodně dávno, kdy jsem jednou v sobotu po obědě přepnul další nudný program v TV a tam se najednou ozvalo: „...Albatros! Albatros!“. Jakýsi chlapík převlečený za prodavačku nabízí o přestávce v divadle albatrosa (Albatross). Dal jsem tomu šanci a za chvíli jsem zjistil, že se nekontrolovatelně směju. Až po skončení tohoto pořadu jsem zjistil o co se jedná - Létající cirkus Montyho Pythona. Do té doby jsem tento pořad přehlížel. Myslel jsem si, že televize vysílá záznam z nějakého cirkusového představení nebo jiný nesmysl. Nemohl jsem se dočkat, až se za týden bude vysílat další díl ……a tak to vše začalo a poznamenalo mě to na celý život.
Jsem si naprosto jistý, že bez těchto pánů by můj život vypadal jinak. Monty Python jsou jeden z pilířů, využitý při budování mé životní filozofie. Kdo zná, chápe, kdo nepoznal, nepochopí. Kdo poznal a nechápe...tak si aspoň může odlovit tuto kešku.
A kdo vůbec tvoří skupinu Monty Python? Jsou to: Eric Idle, Graham Chapman, Michael Palin, John Cleese, Terry Jones, Terry Gilliam. Postupně si o každém něco řekneme.
Ale začněme od počátku.
Postupně budete zjisťovat indicie a1 - f4, které doplníte do tabulky. Do předposledního řádku „Součet“, jak už správně tušíte, zapíšete součet v odpovídajících sloupcích (a1 + a2 + a3 + a4, atd.). To, co vás bude nejvíce zajímat, je poslední řádek „Ciferace“, což není nic jiného než jednociferný součet čísel z předchozího řádku „Součet“.
Všechny odpovědi lze bez větších problémů nalézt v odkazech.
|
|
a
|
b
|
c
|
d
|
e
|
f
|
|
1
|
|
|
|
|
|
|
|
2
|
|
|
|
|
|
|
|
3
|
|
|
|
|
|
|
|
4
|
|
|
|
|
|
|
|
Součet
|
|
|
|
|
|
|
|
Ciferace
|
A =
|
B =
|
C =
|
D =
|
E =
|
F =
|
Rada na začátek. Nespěchejte s luštěním, čtěte pořádně listing, jinak to bude vaše noční můra.
Pokud vás někdy napadla nějaká šílená věc a báli jste se jí udělat, Monty Python byli ti, kteří každou takovou šílenost dokázali realizovat a ještě navíc vypiplat do detailu. Jejich satirické gagy, hlad po parodování a bláznivá vytrvalost gradovaná do nejlepšího, co kdy mohli Briti nabídnout, nenechala chladným téměř nikoho. Samozřejmě, bylo jim vytýkáno, že někdy překročili hranice a v některých zemích je dokonce zakázali vysílat.
V první sérii se natočilo třináct epizod. Vše odstartovala první s názvem "Kdeže Kanada?". Nic nesouviselo s ničím a přitom všechno se vším. Zároveň jste hned v prvním díle mohli narazit na kultovní skeč s názvem Smrtonosný vtip, který tak vlastně určil celé další směrování seriálu. V tomto skeči je Michael Palin autorem anekdot. Jednoho dne napíše vtip, po jehož přečtení umře smíchy. Později se o smrtonosnost vtipu začne zajímat armáda a svoje uplatnění tak najde už ve 2. světové válce, kde je jistou příčinou smrti: 13-18 [a1 = -508], 18-23 [a1 = 26], 23-27 [a1 = 331] Němců.
Vedle „nevázané absurdity“ je druhým zdrojem komiky Pythonů také inteligentní slovní humor. Všichni z ústřední pětice autorů studovali na vysoké škole (Palin moderní dějiny, Chapman medicínu, Cleese práva, Jones a Idle angličtinu). Toto široké vzdělání a rozhled všech zúčastněných umožnil rozšířit pole, na které se mohli při psaní svých skečů vydat bez obav z toho, že budou napadeni pro neznalost nebo nepřesnosti.
Jak bylo napsáno výše, základním postupem užitým v Létajícím cirkusu je maximální absurdizace běžné reality. Třeba zasazením situace do neočekávaného kontextu, např. boj tajných služeb zubařů (Secret Service Dentists). Zjevná parodie na módu filmů s Jamesem Bondem, které byly na přelomu 60. a 70. let na vrcholu diváckého zájmu. Pan Lemming (Erik Idle) z: BDA [b1 = -401], BBC [b1 = 401], SSD [b1 = 41] vstoupí do knihkupectví a svým dotazem na ilustrovanou Encyklopedii umělých zubů vzbudí v prodavači podezření. Děj postupně graduje a jako vždy skeč náhle končí. Když Pythony nenapadla žádná inteligentní a zároveň vtipná pointa, přestali hrát a odešli s tím, že v hloupějším skeči ještě nehráli. Tady se prostě zbalí a jdou na oběd.
Tentokrát se blíže podíváme na Johna Marwooda Cleese. Ten se narodil 27. října 1939 ve Weston-Super-Mare (Anglie). Jeho dědeček se jmenoval John Edwin Cheese (sýr), ale roku 1915 si po vstupu do armády změnil příjmení na Cleese, za což mu byl John určitě vděčný už jen proto, že jeden z jeho kamarádů v dětství se jmenoval Butter (máslo).
Ve škole se prý vždy cítil jako vyvrhel a to i pro svou vytáhlou postavu (již ve 12 letech měřil 180 a ve 13 dorostl až na konečných 195 cm). Přesto se dostal na Cambridge a vybral si studium práva. Tuto průpravu John později zúročil v několika skečích. Již první rok vstoupil do Footlights comedy society, kde mohl rozvíjet svůj tvůrčí a herecký talent. A tady také potkal svého budoucího společníka z Letajícího cirkusu, Grahama Chapmana (tou dobou studujícího v Cambridgi medicínu). John psal do Newsweeku o mezinárodní politice (což mu brzy zatrhli) a také tu potkal jistého podivína, který se podílel na fotoreportáži pro magazín Help! Ten podivín byl Terry Gilliam, pozdější animátor Monty Pythonů a dnes uznávaný režisér. Též se tady setkal se svou první ženou Connie Booth.
Létající cirkus natáčeli od roku 1969 do roku 1974 (45 epizod). John si uvědomoval, že v posledních dílech příliš často opakují sami sebe a ztrácejí originálnost. Proto se v poslední sérii, která měla jen 6 epizod, neobjevil. Jeho nejslavnějším projektem byl komediální seriál Hotýlek.
Za scénář k filmu Ryba jménem Wanda, byl nominován na Oscara. V roce 1997 na film navázalo volné pokračování Divoká stvoření. A zde hrající nově objevený druh lemura dostal jméno po Johnovi (avahi cleesei) za jeho dlouhotrvající podporu ohrožených druhů primátů.
Roku 2001 si střihl roli excentrického znuděného milionáře v komedii Milionový závod a zahrál si ve filmu Harry Potter a Kámen mudrců. Po smrti D. Llewelyna, představitele vynálezce Q ve všech dvaceti starších bondovkách, si jej zahrál v dílech Jeden svět nestačí, Dnes neumírej i v Casino Royale. S Robinem Skynnerem napsali bestseller Rodiny a jak je přežít následovaný dalším dílem Život a jak jej přežít. Roku 1996 odmítl britský řád CBE, ale zdaleka nebyl prvním ani posledním. Obvykle je CBE odmítnut proto, že čekají na titul Sir a vyšší, jenž poté i často získají.
Svůj smysl pro humor nezapřel nikde a nikdy. V sedmdesátých letech postupně přidával do své filmografie každoročně jeden film, které však ve skutečnosti nikdy nevznikly a to jen proto, jestli si toho někdo všimne. No, nevšiml, a tak John svůj vtípek v roce 1980 odhalil. V roce 2005 nabídl na svých oficiálních stránkách k prodeji část svého tlustého střeva odstraněného pro divertikulitidu (pravděpodobně hemeroid). Výdělek měl být rozdělen mezi Johna a jeho chirurga.
Dost bylo čtení, konečně se na něco podíváme. A to na jedno podivné ministerstvo (The Ministry of Silly Walks), jehož roční rozpočet je bohužel menší než pro ministerstvo obrany. Kolik toto švihlé ministerstvo dostává ročně liber [c1]? Pozn č. 1.: Tento skeč se podařilo propašovat i do Československé televize do pořadu Televarieté (Vědecký ústav pro výzkum chůze), ovšem byl samozřejmě upraven a přizpůsoben tehdejší době. Pozn. č. 2: V rámci Mezinárodního dne Švihlé chůze, který připadá na [d1]. ledna, „procházejí“ příznivci skupiny Monty Python ulicemi vybraných měst. U nás má tento pochod zatím největší tradici v Brně.
John Cleese psal ve dvojci s Grahamem Chapmanem a většinou si ve svých skečích i sami zahráli. Jako v tom o Beethovenovi a jeho majně (pěvec z čeledi špačkovitých) (Beethoven's Mynah Bird). Beethoven pracuje na [e1]. symfonii a nemá ve svém domě na Kartoffelnstrasse č. „[f1]a“ chvíli klidu.
Další skeč pochází také z dílny Cleese/Chapman. Pracovní pohovor se dá pojmout různými způsoby. Ale způsob, kterým drtí John Grahama bych rozhodně nikomu nepřál (Silly Job Interview). Graham při pohovoru nakonec podá docela dobré výkony, za což je oznámkován rozhodčími. A jak z těchto známek dostanete číslo? Podobně jako třeba při známkování akrobatických skoků do vody (doporučuji se podívat do wikipedie a držet se přesně toho, co je tam napsáno o max. možné známce, koeficient obtížnosti neberte v úvahu - vyjde vám číslo menší než 50, výsledek 96 je tedy špatně - známky jsou desetinná čísla !!!). Nejhorší a nejlepší známka z každého kola se škrtá a součet z obou kol vám dá číslo [a2].
V programu Přání se John Cleese ptá dvou malých klučinů (Erik Idle, Michael Palin), jestli by si přáli, aby jim na hlavu spadlo šestnáctitunové závaží. Eriček neví… a Michael by chtěl, aby na něho spadla Racquel Welch. Potom se John ptá dvou pojišťováků, kdyby mohli mít jedno velké přání, co by chtěli vidět v televizi. Na to jeden z nich odpoví, že by chtěl vidět víc pohádek o policajtech. A to se mu také splní. V pohádce se objeví 1 zloděj a [b2] policajtů (pozn.: číslo je liché).
Teď se podíváme do Whizzo Chocolate Company. Inspektor Pralinka (Cleese) a superintendent Papouch (Chapman) z hygienického oddílu si chtějí promluvit s majitelem společnosti panem Miltonem (Jones) o bonboniéře Žůžo kvalita. Ta obsahuje několik specialit, ale neobsahuje: pralinky [c2 = 826], glutamát sodný [c2 = 66], švabí hrudku [c2 = -347 999 991]. Pozn.: V původní verzi skeče se místo superintendanda Papoucha objevuje konstábl Clitoris.
Víte jak se ubránit chlapíkovi, který na vás číhá ozbrojený např. granátovým jablkem? Nechci vás podceňovat, ale myslím, že nevíte. V kurzu sebeobrany proti čerstvému ovoci vás to naučí. Vedoucím kurzu je John Cleese a pokud jeho kurz přežijete, tak se hravě ubráníte: nahnilým broskvím [d2 = -14], meruňkám bez pecky [d2 = 15], grepům vcelku i na dílky [d2 = 3].
U posledního skeče se s Johnem podíváme do minulosti, kdy lupiči brali bohatým a dávali chudým. Jedním z těchto hrdinů je Dennis Moore. Jeho původní specializací bylo okrádat tehdejší šlechtu o: okrasné keře [e2 = -37], vlčí bob [e2 = 3], čest [e2 = 117]. Ovšem postupem času bohatí chudnou a chudí bohatnou. Takže dnes již bohatým chudým nestačí když Dennis donese jen [f2]-karátové svícny. To přerozdělování majetku je ošidnější, než si Dennis myslel.
Dalším neméně významným členem Monty Python je Terry Jones. Narodil se 1. února 1942 v Colwyn Bay, je ženatý a má 2 děti. Zemřel 21.1.2020 (necelých 5 let po spuštění této keše).
Asi nejdůležitějším životním seznámením Terryho Jonese bylo to s Michaelem Palinem. Setkali se v Oxfordu, když pracovali na jedné z tamnějších revue. Oba se pak dostali do BBC a začali psát scénky pro The Frost Report. Poté se dali dohomady s Davidem Jasonem a Ericem Idlem a společně vytvořili dětský pořad Do not adjust your set, který byl však plný anarchistickýh skečů. Brzy nato se scénáristické duo Jones/Palin spolu s Ericem Idlem seznámilo s jiným povedeným duem Chapman/Cleese. Do party přibyl ještě animátor Terry Gilliam. A tak mohl vzniknout Monty Pythonův Letající cirkus.
V roce 1975 natočil Jones spolu s Gilliamem film Monty Python a Svatý grál. Gilliam si vzal na starost vizuální prvky a Jones pracoval s herci. Po definitivním rozpadu skupiny napsal s Palinem seriál Neskutečné historky. Zahrál si i v Gilliamově Žvahlavovi. Poté přišla další pythonovská režie Život Briana, kde navíc vytvořil postavu Mandy Cohenové, asi svou nejslavnější ženskou postavu. Těch si zahrál opravdu hodně. Hned další si zahrál v pythonovském Smyslu života. Opět film režíroval a v roce 1983 získal film zvláštní cenu poroty v Cannes.
Jeho další režií byla komedie Personal services o servírce, která otevře podnik zaměřený na perverzní požadavky zákazníků. Nedlouho poté natočil film Erik the Viking, kde se opět projevila láska ke středověké době a absurdnímu humoru. Jeho posledním celovečením filmem jsou Žabákova dobrodružství, adaptace slavné dětské knížky. Napsal několik knih a natočil také dokumentární seiál Středověké osudy Terryho Jonese, kde se vyznal ze své lásky k historii.
U historie teď ještě chvíli zůstaneme s pořadem Archeologie dnes. V surovém světě mezinárodní archeologie už nejde totiž o velikost nálezů, ale o velikost postavy. Přímo u egyptských výkopů se podíváme na souboj dvou velikánů archeologie - profesora Kastnera s egyptologem Eversleym. Celkové výšky jejich vylepšených (doplněných) postav v cm těsně před soubojem v Egyptě vám dají čísla [a3]-Kastner a [b3]-Eversley.
Teď se podíváme do doby kdy schovávaná byla oficiální olympijská disciplína. Do druhého kola mužského finále v Londýně se probojovali pikající Paraguyec Francisko Huron (Jones) a schovávající se domácí Don Roberts (Chapman). Oba borci jsou ve vrcholné formě a vypadá to na velmi zajímavý závod. Ten končí: v chudinské čtvrti v Lisabonu [c3 = 826], v obchodě se sýry v Budapešti [c3 = -66], v Sardínii za rohem [c3 = -348 000 830].
Ve skeči Lekce italštiny má lektor Terry Jones velmi učenlivé studenty. Možná jsou i o nějakou lekci dopředu, ale jedna z věcí, kterou ještě neprobírali je: stupňování [d3 = 1], větná stavba [d3 = -18], dialekty [d3 = 77].
Návštěvy u lékařů nepatří zrovna mezi oblíbené činnosti a každý se jim snaží vyhýbat jak to jen jde. Ale když doktor (Jones) provádí pravidelné kontroly pacientů přímo u nich doma, ať chtějí nebo ne, nemáte moc na výběr. A v nemocnici to nevypadá o moc lépe. Michael Palin bedlivě sleduje stav pacientů a takový pan Rodgers je vlastně už skoro zdravý a zřejmě půjde z nemocnice brzy domů, protože se jeho „teplota“ pomalu daří srazit na [e3]. No, nepřipadá vám ten skeč jak ze současnosti?
Když chcete dokázat něco opravdu velkého je důležité mít jednu věc, a tou je víra. Víra a podpora…..tak tedy dvě důležité věci - víra a podpora …..a manažer. Tři důležité věci…. víra, podpora, manažer….a sponzor. Čtyři důležité věci….no, to by stačilo nebo se nikam nedostanem. Terry Jones chce být první člověk, který přeskočí kanál La Manche. Michael Palin, jeho manažer, mu sehnal kvalitního sponzora. Tento sponzor zaplatí všechny výdaje pokud T. Jones při skoku ponese určité množství jejich výrobků [f3] (v kg).
Biskup, kterého hraje Terry Jones, je ochráncem slabších a neprávem poškozených. A teď se navíc pokouší zastavit vraždění anglikánských duchovních, ale vždy přijíždí o nějaký okamžik později na to, aby jim ještě dokázal pomoci. Celkem to nepřežije [a4] duchovních (liché číslo).
Mezi největší velikány německé barokní hudby lze mimo jiné považovat i skladatele Johanna Gambolputty-de-von-Ausfern-Schplenden-Schlitter-Crasscrenbon-Fried-Digger-Dingle-Dangle-Dongle-Dungle-Burstein-von-Knacker-Thrasher-Apple-Banger-Horowitz-Ticolensic-Grander-Knotty-Spelltinkle-Grandlich-Grumblemeyer-Spelterwasser-Kürstlich-Himbleeisen-Bahnwagen-Gutenabend-Bitte-Eine-Nürnburger-Bratwustle-Gerspurten-Mitz-Weimache-Luber-Hundsfut-Gumberaber-Schönendanker-Kalbsfleisch-Mittler-Aucher-von-Hautkopft Ulmského. V rozhovoru s jeho jediným žijícím příbuzným se dozvíte i jméno ženy Johanna Gambolputty-de-von-Ausfern-Schplenden-Schlitter-Crasscrenbon-Fried-Digger-Dingle-Dangle-Dongle-Dungle-Burstein-von-Knacker-Thrasher-Apple-Banger-Horowitz-Ticolensic-Grander-Knotty-Spelltinkle-Grandlich-Grumblemeyer-Spelterwasser-Kürstlich-Himbleeisen-Bahnwagen-Gutenabend-Bitte-Eine-Nürnburger-Bratwustle-Gerspurten-Mitz-Weimache-Luber-Hundsfut-Gumberaber-Schönendanker-Kalbsfleisch-Mittler-Aucher-von-Hautkopft Ulmského. Je to: Johanna [b4 = 3], Sára [b4 = -190], Hildegarda [b4 = 801].
Terry Jones a zase jedna z jeho ženských rolí. Vera Jackson má mnoho obdivovatelů a milenců napříč celým světem a ve všech kulturách. Všichni se jedné měsíčné noci sejdou u jejího lože, včetně slavné [c4] Hermana Rodriguese. Ale hlavně neprobudit jejího manžela…
Číslo [d4] je skutečná délka v decimetrech postele - model Comfydown Majorette - ze skeče Koupě postele.
Jsou myší lidé ve společnosti problém? Proč by se chtěl člověk stát myší? Narodíte se tak nebo se postupně rozvíjí ten malý kousek myši, který je v každém z nás? Na tyto a další otázky vám v pořadu Terryho Jonese odpoví anonymní host (Cleese), bytem Milton Avenue [e4]a, Hounslow, Middlesex.
Jak by řekl neznámý klasik: „Lidi jsou idioti“. A není třeba moc důkazů. Paní Elisabeth III (Jones) a paní Mock Tudor (Chapman) sedí u televize a jsou znechuceny neustálými reprízami pořadů a nekonečnými válečnými filmy. Myslí si, že lidé z programového oddělení BBC zacházejí s veřejností jako s idioty. Jenomže paní Elizabeth III je dokonce přesvědčená, že idiot je. A ukáže vám jaký. Např.: běhá kolem ohně [f4 = -148], hledá kešku ve spodním prádle svého manžela [f4 = 20], kope sama sobě jámu a pak do ní padá [f4 = -78]. No, nemají nakonec ti pánové z programového oddělení pravdu?
Teď už byste měli mít všechny indicie. Jen to dobře spočítat (pozor na znaménka) a můžete vyrazit do terénu. Doporučuji pořádně číst a koukat (až do konce). Pokud bude třeba, tak rád popostrčím nebo přímo poradím. Ale zadarmo to nebude, nějakou tu aktivitu budete muset vynaložit.
Keš najdete na souřadnicích:
N 49° 56.ABC E 017° 09.DEF
Keš se nachází v blízkosti místa, o kterém jsem našel několik málo informací:
„Tak jako Sovinec za války třicetileté, dlouho oblehali Švédové a dlouho nemohli hradu dobýt. Zle bylo posádce hradu Rabštena, když docházely poslední zásoby. Aby se nenáviděných Švédů zbavili, vymysleli si lest. Z hradu vedla prý tehdy tajná chodba k potoku zvanému Říčka. Nejstatečnější muži z posádky se touto tajnou chodbou dostali až k potoku, jenž teče pod hradem, zde nachytali pstruhy a pak je nabodli na tyče nad cimbuřím hradu. Když to švédové uviděli, poznali, že Rabštýna nedobudou, že posádka je dobře zásobena, a od dalšího dobývání hradu upustili. Posádka hradu byla zachráněna. Za třicetileté války byl hrad zřejmě ještě nouzově opraven a opatřen stálou vojenskou posádkou. Proto sloužil v době švédského vpádu jako úkryt nejdůležitějších listin a cenností, a to jak samotné vrchnosti, tak i rýmařovských měšťanů. Zřejmě proto také – jeho vojenský význam vzhledem k odlehlé poloze byl již tehdy nepatrný – se stal obětí švédského útoku. Švédové hrad roku 1645 dobyli a ponechali tu stálou posádku pod vedením jistého Kuklendera, která se stala postrachem širokého dalekého okolí. Teprve po roce, v dubnu 1646, byla císařskými vojsky z Rabštejna vypuzena a mnoho Kluklenderových rejtarů bylo pochytáno. Naposled se dovídáme o tom, že hrad byl obýván k roku 1693, kdy tu bydleli panští zřízenci v čele s hajným. Ve zprávě z roku 1759 se o Rabštejnu mluví již jako o tajemném místě, kde je tajný východ z doby švédské okupace, a to z bývalého vězení zločinců.“
Čerpáno z: https://majovyhonzik.wordpress.com/2010/09/27/hrad-rabstejn-loupeznici/
Pokud se tam dobře porozhlédnete, jistě mi dáte za pravdu, že se s největší pravděpodobností nacházíte u východu z tajné chodby. Dokonce jde i vidět, jak je terén nad chodbou v jedom místě propadlý. Podle místních se ještě před padesáti lety dalo chodbou ujít asi pět metrů k prvnímu závalu. Ale rozhodně nikomu nedoporučuji zkoušet se do tunelu dostat!!!
Do logu můžete uvést, který skeč vás pobavil nebo dokonce doživotně poznamenal. Do logů, prosím, neuvádějte žadné nápovědy, rady, spoilery, fotky keše, ani okolí úkrytu - ať z toho ostatní taky něco mají.
V keši jsou nějaké věci na výměnu, takže měňte férově. Určitě si doneste svou vlastní tužku!!! Parkovat lze na úvodnich souřadnicích. Odtud stoupejte nahoru lesem.
Takže přeji zábavné luštění a bezproblémový lov!