Skip to content

Jantarova stezka Mystery Cache

This cache has been archived.

lumis66: Keš se rozpadla a její návštěvnost stagnovala a tak ji házím do archivu. Ale mám v plánu ji obnovit pod jiným typem. A tak snad ještě letos otevřu apgrejdovanou verzi :-) Děkuji za návštěvu, pěkné logy a hlavně mašličky :-) lumis66

More
Hidden : 9/3/2015
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Jantarová stezka



Jantarová stezka je  nejznámější a patrně jedna z nejstarších obchodních cest na území Evropy. Historikové  její trasu umísťují do různých míst, ale v době Římské říše prokazatelně vedla od Baltu u ústí Visly, Moravskou bránou do Carnunta (u Vídně) a tam na ni navazovaly další cesty, například na jih do Aquileie, přístavu v Jaderském moři (u Terstu). Baltský jantar se dostával na jih prokazatelně od eneolitu do raného středověku. Podle všeho ale sahá její existence mnohem dál do minulosti. Jantar, v dávnověku důležitá komodita a vysoce ceněná surovina s magickou mocí, která dala této komunikaci jméno, byl po této trase dopravován od Baltu na jih, do Itálie, Řecka a dále Egypta dlouho před naším letopočtem a také po něm. Ze severu byl dovážen především jantar, předmětem obchodu byly ale i jiné suroviny jako med, kožešiny, a možná i otroci. Z jihu naopak na sever proudily luxusní výrobky středomořských dílen.
Pojmenování Jantarové stezky v dalších jazycích: litevsky Gintaro kelias, polsky Szlak Bursztynowy, německy Bernsteinstraße, maďarsky Borostyánút, rusky Янтарный путь, slovensky Jantárová cesta, italsky Via dell'Ambra. Označení "Jantarová stezka" se objevuje poprvé v písemných zprávách římských autorů Tacita a Plinia Staršího. Plinius přináší zprávu o urozeném Římanovi, který se za Neronovy vlády vypravil po Jantarové cestě k pobřeží Baltského moře s cílem získat zde jantar a dopravit ho do Říma. V době římské, tj. v době prvních čtyř století našeho letopočtu, byla stezka patrně využívána nejintenzivněji. Jantar byl pravěkými i starověkými civilizacemi používán především k výrobě šperků a ozdobných předmětů, a to nejen pro jeho efektní vzhled, ale i pro magickou moc, jež mu byla připisována; někdy se užíval i jako kadidlo, neboť po zahřátí vydává příjemnou vůni a má i dezinfekční účinky Jantar byl nalezen  také v Egyptě, v pohřební výbavě Egyptského faraona Tutanchamona. Jantar se z jihu od Černého moře převážel dále na východ po druhé velmi známé obchodní stezce, takzvané Hedvábné stezce do Asie. Jantar byl z místa těžby na polské baltském pobřeží přepravován po obchodní trase, která po překonání polského území prošla nynější Moravou, sledovala východní obvod alpského masivu a končila na severním pobřeží Adriatického moře. V západnějších oblastech pozdější keltské oikumeny je hojnost výskyt jantaru zpočátku spíše malá, zvětšuje se teprve později, počínaje 6. stoletím př. n. l., kdy patrně zásah východních stepních nomádů do Karpatské kotliny způsobil alespoň částečný přesun obchodní trasy směrem k západu. V době Římské říše vycházela hlavní větev Jantarové stezky ze severoitalské Aquileie, která byla střediskem obchodu s jantarem, podél východní strany Alp vedla k Dunaji, pokračovala patrně po levém břehu Moravy a dále Moravskou bránou (z Pustějova v tomto prostoru pochází zajímavý nález velkého kusu surového jantaru společně s řeckou mincí) do Slezska a na sever přes Kalisz a Toruň k Baltskému moři. Jiná větev zřejmě od Dunaje směřovala přes Devín u Bratislavy Povážím, přes Vlárský průsmyk se napojila na výše uvedenou trasu a pokračovala po ní dál přes Polsko až k dolní Visle a na baltské pobřeží. O intenzitě tohoto dálkového obchodu vypovídá nález u Vratislavi, kde byla objevena tři velká skladiště z pozdně laténské fáze przeworské kultury, obsahující přes 2900 kg jantarové suroviny.



A co je to jantar?


  Jantar je zvláštní forma uhlíkaté nerostné látky, někdy řazená mezi minerály. Jedná se o mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů starou nejčastěji kolem 50 milionů let (je však známý jantar o stáří až 320 milionů let, tedy pocházející z prvohorního karbonu). Průměrné chemické složení jantaru bylo určeno jako C10H16O. Nejběžnější barva jantaru je zlatavě žlutá, ale nalézají se odrůdy zcela průhledné, červené, kávové i bílé. Zajímavé je, že se dodnes nepodařilo jantar uměle vyrobit, přestože je poměrně dobře známo jeho chemické složení i předpokládaný postup vzniku. Jantar je tvrdá, lehká a křehká látka. Jde o fosilizovanou pryskyřici některých stromů starou 25 až 40 milionů let, uloženou v nepravidelných vrstvách třetihorních písků a jílovitých břidlic. Stromy produkují pryskyřici jako ochranu proti nemocem a napadení hmyzem, když mají poškozenou kůru nebo byly napadeny kůrovci a podobným hmyzem. Pryskyřice ztvrdla ve vlhkých sedimentech (jako je jíl a písek), které se vytvářely na dně lagun nebo v deltách řek a uchovala se v zemské kůře po miliony let. Jantar je organického původu a má amorfní strukturu. Jeho složení se liší v závislosti na stromu, ze kterého pochází, i když všechny druhy jantaru obsahují terpeny nebo složky, které jsou společné ztvrdlým pryskyřicím. V Evropě vznikl jantar z pryskyřice jehličnanu Pinus Succinifera, v Americe pochází z luštěniny Hymenaea Courbaril. Vlastnosti, Třeme-li jantar vlněnou látkou, vzniká záporný náboj statické elektřiny. Tuto vlastnost jantaru popsal již v 6. století př. n. l. Thales z Milétu. Odtud pochází název elektřina, protože řecký název pro jantar je elektron. Jantar taje při 287 °C a je hořlavý.

Zdroj: wikipedia



A ke keši samotné?



Na výchozím místě hledej něco s logem geocachingu. Keš samotná je ve velikosti mikro, ne že by se nedala na místě finálky uložit větší, jistě dá, ale já si říkám „co je malé to je milé“. Takže milovníci velkých keší si buď nechají zajít chuť, nebo si vytvoří keš vlastní, třeba ze starého Trabanta. Cesta ke keši je dlouhá, nebudu vám nic zastírat, bude se hodit něco k pití, možná malá svačinka, pevná obuv, kdo chce vezme si dalekohled. Jako velmi důležitou proprietu si vezměte zrcátko a foťák v mobilu se taky bude hodit. Tužka a papír na výpočty a logování nesmí chybět. A to úplně nejdůležitější bez čeho se nedostanete ani od první výchozí pozice, QR čtečka v mobilu. Ta vám vyjeví co se bude dít dál. Kdo nemá QR čtečku a ani možnost si ji nainstalovat na mobil, ten mi může napsat zprávu přes „message center“ na GC. Nezapomeňte si instrukce z QR kódu uložit nebo opsat ať mi tu po Novém Jičíně nebloudí zmatení kešeři. U jednotlivých stage používejte pomůcky aby jste nevzbudili pozornost starousedlíků a výpočty provádějte někde mimo, třeba cestou na další stage. Keš na finálce poctivě uzavírejte a ukládejte na to samé místo, kešky jen tak nerostou v lese. Snažte se ji, moc prosím, nepoškodit a pokud se tak stane, dejte mi laskavě echo v logu (nebo ti zbabělejší ve zprávě). To nejdůležitější jsem vám napsal, přeji vám příjemný lov a pěknou procházku. Fotky z cesty moc vítám, stejně jako dlouhý log (všichni jsme chodili na základku a tak snad všichni umíme napsat rozvitou větu). A případný fanouš potěší. Moc vám všem děkuji. lumis66


Additional Hints (Decrypt)

FG1) Uyrqrw DE FG 2) Cbhmvw cbzhpxl FG 3) Cbhmvw uynih SVA ) Qb xrfv fr arxbcr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)