Pojmenování je známo od středověku a vzniklo pravděpodobně díky načervenalé barvě břehů místních potoků. Původně se místo nazývalo Červená Rokle.
Na místě dávné hornické osady dnes nalezneme pouze hájenku, ale tato myslivna byla postavena až někdy v polovině 19. století. K hájovně patřilo také několik stavení, jejichž pozůstatky jsou místy ještě patrné. Ve 30. letech 20. století zde trvale žilo 7 obyvatel, poslední trvale žijící lidé odsud odešli v 50. letech minulého století.
První doložené zmínky o zdejší osadě pocházejí zhruba z poloviny 16. století, kdy se zde začalo rozvíjet hornictví v oblasti Hory Svaté Kateřiny, těžil se zde hlavně hematit (krevel). Ruda se těžila z jam a mělkých úpadnic (úpadnice je sestupné ražené důlní dílo s jedním vyústěním na povrch; tím se liší od tunelu, který má východy dva, a od chodby, která ústí do šachty).
Třicetiletá válka zapříčinila na několik desítek let přerušení důlní činnosti. Nejprve se o obnovu těžby pokusil saský podnikatel August Rothe, který nechal vybudovat lepší přístupovou cestu do Nové Vsi, ale své těžařské plány neuskutečnil, protože nečekaně zemřel. Dědice ze Saska toto místo nezajímalo a tak osada připadla majitelům zdejšího červenohrádeckého panství.
Největšího rozkvětu se místo dočkalo v druhé polovině 17. století, kdy byl jeho majitelem Ferdinand Vilém z Lobkovic. Během roku 1685 zde vznikla poměrně rozsáhlá hornická osada, ve které byla i hospoda.
Ruda se odsud vozila do Karolinina údolí (starší lokální název pro údolí Kundratického potoka), kde byla vysoká pec. Protože práce zde vykonávali poddaní i z velmi vzdálených vesnic, byla na tomto místě nejprve postavena ubytovna pro dělníky a postupně budována osada, které se nejprve říkalo U vysoké pece, dnešní název je Vysoká Pec. Obec existuje dodnes a stále se oproti mnohým, které v okolí zanikly, rozvíjí do krásy.
Osud hornické osady, kde je náš poklad, tak optimistický nebyl. Zdejší rozptýlená nevelká naleziště se brzy vyčerpala a rodiny horníků postupně odcházely do vesnice v údolí. Poslední dítě se tu narodilo v roce 1710 a o rok později již byla osada pravděpodobně zcela vylidněná. I dnes lze v údolí Vesnického potoka a zámku Jezeří nalézt známky po dolování jako jsou zbytky zavalených štol i zbytky, které dávají tušit, že zde bývaly vodní hamry.
Na úvodních souřadnicích keš nehledejte, blízko nich naleznete pouze rozcestník. Krabička je několik minut chůze dál. Hint a atributy tě k ní bezpečně dovedou. Přeji úspěšný lov.
Nezapomeň, že do lesa je zákaz vjezdu. Jdi pěšky nebo jeď na kole, příroda kolem je krásná a z Nové Vsi v Horách ani z Lesné to není daleko.
http://nd06.jxs.cz/236/701/2c3d7e2a9c_101633829_o2.jpg