Stručně: Tato keš vás přivede na Drahanskou vrchovinu, kde se poblíž obce Benešov (okres Blansko, Jihomoravský kraj) nachází přírodní rezervace „Pavlovské mokřady“.
This traditional cache will show you nature reserve „Pavlovské mokřady“, that is situated near the village Benešov. This area protected marshlands and peat bogs with typical plants around rivulet Bělá under the hill Skalka.
Popis: Pavlovské mokřady je přírodní rezervace ev. č. 1064 nacházející se asi 500 m severovýchodně od obce Benešov v okrese Blansko v okolí říčky Bělé, která v rezervaci pramení a napájí Pavlovský rybník. Přírodní rezervace byla vyhlášena 14. dubna 1988. Její rozloha je 125,4 ha a je tak největší chráněnou lokalitou ve vrcholových partiích Drahanské vrchoviny (mezi Štěpánovskou a Protivanovskou planinou).
Důvodem ochrany je rašeliniště přechodového až vrchovištního typu jako jediná lokalita v rámci geomorfologického celku Drahanské vrchoviny s výskytem chráněných a ohrožených druhů rostlin. Z vyšších rostlin jsou to například: ďáblík bahenní (Calla palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii), suchopýru pochvatý (Eriophorum vaginatum), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), sítina kostrbatá (Juncus squrosus), ostřice rusá (Carex flava), ostřice odchylná (Carex appripinquata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kostřava vláskovitá (Festuca filiformis) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum).
Také po stránce bryologické jde o zajímavou lokalitu. Z mechorostů zde roste dnes silně ohrožená bařinatka obrovská (Calliergon giganteum), dále měřík oválný (Plagiomnium ellipticum), lesklec Rutheův (Plagiothecium ruthei) a měřík velkolistý (Rhizomnium magnifolium).
Jedná o zbytek vytěženého humolitového ložiska, které v minulosti tvořilo vyklenutou čočku téměř dva metry silnou. Zároveň s těžbou rašeliny (2. světová válka a možná i dříve) došlo na území dnešní rezervace k nevhodným zásahům narušující vodní režim, a které vedly ke snížení hladiny spodní vody. V důsledku odvodnění rašeliniště, ke kterému došlo asi koncem 70. let, zmizela řada významných rašelinných druhů jako např.: vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), zevar nejmenší (Sparganium natans) a rozchodník huňatý (Sedum villosum). Ze starších údajů jsou z rašeliniště dokladované nálezy reliktní játrovky olešky irské (Moerckia hibernica) a reliktního mechu bažiníku kostrbatého (Paludella squarrosa), a to ještě kolem roku 1960. Oba druhy je ale nutno považovat za vyhynulé.
Negativně se projevilo i ukončení obhospodařování částí okolních vlhkých luk. Ty dnes zarůstají vysokými travami (rákos, třtina křovištní) a rozvoj vegetace je omezován zbytky suché biomasy.
Tato dnes nejrozsáhlejší přírodní rezervace ve vrcholové části Drahanské vrchoviny je i přes řadu negativních vlivů jednou z nejcennějších. Samozřejmě, že původní vrchoviště a přechodové rašeliniště je minulostí. Vrchoviště bylo takřka kompletně odvodněno, odtěženo a zalesněno smrkem. Přechodové rašeliniště pod Dolním rybníkem bylo vybagrováno místním JZD a dnes jsou zde mokřady s vrbou pětimužnou. Ale i tak je území nesmírně cenné nejen z krajinářského hlediska. Několik druhů rostlin zde má jednu z mála (prstnatec Fuchsův, suchopýr pochvatý, sítina kostrbatá) nebo jedinou lokalitu (klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá, ďáblík bahenní, černýš lesní) na Drahanské vrchovině. Ještě v roce 1998 zde byl zaznamenán všivec bahenní, který je v území dnes nezvěstný. Nejcennějšími společenstvy je fragment přechodového rašeliniště a vrchoviště, porosty smilkových luk s všivcem lesním, porosty vysokých ostřic s ostřicí latnatou, vrbové křoviny s vrbou pětimužnou a fragment pcháčové louky a prstnatcem májovým a kosatcem sibiřským. Managementové zásahy se po roce 1999, kdy v území proběhla opatření ke zlepšení vodního režimu lokality, omezují na kosení malé části smilkové louky s výskytem všivce lesního.
V době publikace se v rezervaci staví hráz nového rybníka, takže se časem můžete kochat jeho hladinou.
Přístup: Ke keši je možno dojít pěšky nebo na horském kole po modré TZ od Kořence nebo dojít, dojet na kole či se přiblížit motorovým vozidlem po silnici III/373 (Benešov – Buková). Po této komunikaci je vedena i cyklostezka č. 5227. V zimě nedaleko keše vede lyžařská stopa dvou okruhů (Benešovského a Kořeneckého golfového).
U přírodní rezervace je zastávka autobusů Benešov, Pavlov, Dvůr.
Hezké fotky z lokality si můžete prohlédnout třeba tady: http://empepa.net/2014/04/18/prirodni-rezervace-pavlovske-mokrady/
Přeji příjemný odlov. Chovejte se, prosím, jak se v lese sluší. V sousedství rezervace se nachází usedlost Pavlovský dvůr (u silnice) a několik chat (v lese u modré TZ).