Hnojice jsou typickou obcí úrodné Hané. Rozkládá se 15 km severně od Olomouce, 6 km západně od Šternberka.
Území Hnojic bylo osídleno již v době neolitu, tedy starší době kamenné, což dokládají nálezy pazourků z období asi 3.000 let př.n.l.
Stejně tak dokládají nálezy bronzových předmětů osídlení území naší obce v době Lidu popelnicových polí, tedy v době bronzové. O těchto obyvatelích, žijících na území naší obce, toho mnoho nevíme.
Víme však, že naše obec má slovanský původ, což dokládá nález lužického žárového hrobu, který je prozatím nejstarším dokladem o osídlení území Hnojic slovanským kmenem. Slovanský původ naší obce rovněž dokazuje konfigurace naší obce zvaná slovaská okrouhlice, což znamená, že domy ve středu obce jsou postaveny ve tvaru uzavřené elipsy.
První písemná zmínka o obci je již z r. 1131 v listině "Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae", datované dne 30. června 1131. Tato vzácná archiválie je uložena ve Vlastivědném muzeu v Olomouci.
Nechceme Vás dále trápit historií naší obce, proto rovnou ke kešce.
Jedná se o jednoduchou multinu, která vás provede naší obcí.
Na výchozích souradnicích kešku nehledejte, není tam, ale můžete zde zaparkovat svoje geovozidlo.
Ke Keši
Stage A
Lukáš Škoda N49°42.893 E017°13.564
Zde najdeš podobiznu Lukáše Škody, byl dlouholetý starosta obce a dárce nadace pro zdejší chudé. Zjisti, ve kterém roce zemřel. U získaného letopočtu proveď ciferaci.
Stage B
Obecní dům Hnojice N49°42.993 E017°13.404
Roku 1868 byla ze třetí učebny místní školy zřízena obecní kancelář a místnost pro záložnu se zvláštním vchodem. Když si však roku 1877 obec postavila obecní dům, byla místnost vrácena škole. Zjisti číslo popisné a následně proveď jeho ciferaci.
Stage C
Pamatník padlým N49°42.973 E017°13.398
Roku 1921 byl na náměstí postaven pomník k uctění památky 20 hnojických rodáků, kteří padli v I. světové válce. Je dílem akademického sochaře Pelikána z Olomouce. V roce 1922 byl kolem něj založen parčík. Zjisti rok narození Rudolfa Ledviny. U získaného letopočtu proveď ciferaci.
Stage D
Švehlova lipa N49°42.965 E017°13.408
Název Švehlova lípa je používán pro velké množství významných a památných stromů.
Byly většinou vysazované ve 30. letech 20. století na počest ministerského předsedy Antonína Švehly. A to v dubnu 1933 k příležitosti jeho 60. narozenin, od roku 1934 k politikově památce. Zjisti, ve kterém roce byla zasazena lípa v Hnojicích. U získaného letopočtu proveď ciferaci.
Stage E
Lipa ISICI ETI N49°42.933 E017°13.347
Zjisti letopočet, ve kterém byla lípa zasazena. U získaného letopočtu proveď ciferaci.
Stage F
Kaplička N49°42.884 E017°12.895
Boží muka se nachází za obcí u silnice do Žerotína. Trojboká stavba jsou tvořena nízkým soklem, který je členěn profilovanou římsou a šesti nikami. Nad korunní římsou je stanová střecha, ve vrcholu křížek. Celková oprava byla provedena roku 1931. Tato drobná sakrální stavba pochází patrně z počátku 19. století. Zjisti rok poslední opravy kapličky. U získaného letopočtu proveď ciferaci.
Stage G
Pamatnik Lukaše Škody N49°42.785 E017°13.012
V obecním hájku byla odhalena skalka, kde do mramorové desky je vyryt nápis: „Památce Lukáše Škody, zakladatele tohoto hájku.“ Reliéf pamětní desky zhotovil sochař Hladík z Olomouce, skalku postavil místní Okrašlovací spolek. Zjisti počet dřevěných desek na mostku, následně proveď ciferaci.
Výpočet finálních souřadnic:
N49°(Ax1+0) (D-G),(A+C) (Fx0+D) (G+C-1)
E017°(B-D) (F-G), (CxE) (A+C+1) (B-A)
I když se to nezdá, místo je celkem rušné, proto prosíme o nenápadný odlov.
Lovu zdar.
