Úkol 1: Základ přirozených logaritmů
Konstanta (ne číslo!) e = 2,71 (základ přirozených logaritmů) je nazvána:
Na počest švýcarského matematika Leonharda Eulera (A = 1)
Na počest skotského matematika Johna Napiera (A = 2)
Na počest inického matematika sira Loga Ritma (A = 3)
Úkol 2 a 3: Ludolfovo číslo
Ludolfovo číslo π (nebo pí) je matematická konstanta, která udává poměr obvodu jakéhokoli kruhu v eukleidovské rovině k jeho průměru. π je iracionální číslo. To znamená, že nemůže být vyjádřeno zlomkem m/n, kde m je celé číslo a n je celé číslo. Zjistěte jaký běžně uváděný zlomek m / n se nejvíce přibližuje hodnotě čísla π, pokud víte že číslo n je menší než 10.
B = m - 18
C = n - 6
Úkol 4: Grafitační konstanta
Gravitační konstanta G = (6,674 08 ± 0,00031) × 10-11m3kg-1·s-2 je nazvána na počest vědce, který se jmenoval:
Albert Einstein (D=2)
Isaac Newton (D = 5)
Jurij Gravotonovič Padavec (D=8)
Úkol 5: Konstanta vyzařovacího zákona černého tělesa
Konstanta vyzařovacího zákona černého tělesa h je nazvaná na počest vědce, který se jmenoval:
Henrich Thermomether (E=1)
Max Planck (E=4)
Aage Niels Bohr (E=8)
Úkol 6: Rychlost světla
Rychlost světla (nebo jiného elektromagnetického záření) ve vakuu je definována přesnou hodnotou 299 792 458 metrů za sekundu (1 079 252 848,8 km/h). Označuje se písmenem c (pravděpodobně z latinského celeritas, což znamená rychlost, nebo z constans, znamenající konstanta). Jméno vědce, který tuto konstantu použil ve své teorii, vyjádřené rovnicí E = mc2 je:
Kvapus Bestrychlus (F=9)
Hippolyte Fizeau (F=7)
Albert Einstein (F=4)
Úkol 7: Rychlost světla a Země
Kolikrát za jednu sekundu oběhne foton (částice světla) Zemi po rovníku? Země je dokonale kulatá, má průměr 12 746 km a foton se pohybuje ve vakuu. Hodnota π je rovna zlomku z úkolů 2 a 3. Výsledek zaokrouhlete na celé číslo.
G = počet oběhů - 5
Úkol 8: Elementární náboj
Elementární náboj je nejmenší, dále nedělitelný elektrický náboj (e = 1,602 176 6208 × 10-19 C). Jednota elektrického náboje je nazvaná po vědci, který se jmenoval:
Charles Augustin de Coulomb (H=3)
Eletric Nadupanec Cerny (H=7)
André-Marie Ampère (H=9)
Úkol 9: Avogadrova konstanta
Avogadrova konstanta vyjadřuje celkový počet částic v jednotkovém látkovém množství (v 1molu). NA = (6,022 140 857± 0,000 000 074)×1023 mol−1. Kolik let (pouze celé dožité roky) bylo vědci, po kterém je konstanta pojmenovaná, když zemřel?
I = věk vědce - 75
Úkol 10: Rydbergova konstanta
Rydbergova konstanta je fyzikální konstanta. Představuje nejvyšší možný vlnočet (převrácená hodnota vlnové délky) elektromagnetického záření, které může vyzářit nejjednodušší atom – atom vodíku. Rydbergova konstanta je pojmenovaná podle:
švédského krasobluslaře Duo Tri Rydberga (J=0)
švédského fyzika Johannese Roberta Rydberga (J=1)
švédského krále Vladuse Rydberga III. (J=2)
A dál už je to jednoduché. Finálka je na souřadnicích:
N 49°AB.CDE
E 014°FG.HIJ
Šťastný lov přejí Petr a Petr