Od poloviny 19. století stále více sílily požadavky veřejnosti na kvalitní vzdělání. Změnu situace v Pelhřimově si vynutil nový školský zákon z roku 1869. Město se rozhodlo vybudovat pro zřízení gymnázia nový objekt. Vhodným místem pro stavbu se ukázal starý pivovar v Růžové ulici a sousední dům čp. 35. Budovu projektoval architekt Vojtěch Ignác Ullman z Prahy, stavbu vedl Štěpán Walser, který revidoval a pozměnil plány, proto musel být přikoupen parkán od čp. 33. Základní kámen celé stavby byl posvěcen českobudějovickým biskupem Valeriánem Jirsíkem 2. října 1871. První trakt trojkřídlé budovy s obdélníkovým nádvořím byl dokončen v následujícím roce, celá stavba pak až o tři roky později.
Stavbu provázely neshody a nesrovnalosti, setkala se s nesouhlasem odborné veřejnosti, byla hodnocena jako stylově bezkrevná, a dokonce jako kaz na kráse obrazu města. Z původního pivovaru zůstaly dodnes zachovány pivovarské sklepy, v nichž je nyní kotelna, budova sama dnes slouží střední průmyslové škole. Zřízením gymnázia neúměrně vzrostla finanční zátěž města, proto požádalo o zestátnění školy. Žádosti bylo vyhověno k 1. lednu 1893. Na konci prvního desetiletí 20. století na gymnázium nastoupilo prvních pět dívek.
V té době se začínají chystat plány nové, na tehdejší poměry nevídaně moderní školy pro chlapce. Pro její stavbu město vykoupilo pozemky v. tzv. panském dvoře nad budovou pošty. V soutěži, která byla vypsána, se sešlo 37 projektů. Zvítězily plány Jiřího Kabeše a Václava Vejrycha z Prahy, podle nichž stavěla firma ing. J. Bursík & arch. A. Ženíšek, odborný dohled vykonával Jan Kotrnoch. Škola měla bazén, vodovod hnaný elektromotorem a ústřední topení, o něco později byla dostavěna tělocvična. V předním křídle sousedícím s poštou byla Živnostenská pokračovací škola. Budova Masarykových chlapeckých škol je vystavěna ve stylu rondokubismu, autorem sousoší u hlavního vchodu je Ladislav Toman z Prahy, jehož dílem byla také busta T. G. Masaryka a sochy pracujícího lidu ve vestibulu školy.
Tato budova prošla několika dílčími rekonstrukcemi a slouží pelhřimovskému gymnáziu dodnes.
STAGE 1: N 49°25.926' E 15° 13.578'
Souřadnice první stage vás přivedou před dům, ve kterém žil spisovatel a především první ředitel pelhřimovského gymnázia Václav Petrů. Zde vás bude zajímat pamětní deska a to konkrétně rok úmrtí Václava Petrů. A = ciferace tohoto letopočtu
STAGE 2: N 49°25.848' E 15° 13.445'
Druhá stage vás zavede k budově bývalého gymnázia a v součastnosti je v budově střední průmyslová škola. Více se o této budově a její historii dozvíte v listingu. Zde si opíšete pouze rok ze základního kamene. B = ciferace tohoto letopočtu
STAGE 3: N 49°25.730', E 15°13.286'
Poslední stage vás přivede k budově ve které v součastnosti gymnázium sídlí. Hlavní vchod gymnázia střeží několik soch. C = počet osob zde sochařsky zpracovaných.
Finálku najdete na souřadnicích : N49°25.CC(B-A) E015°13.A(B-A-2)B
Vzhledem k obsazení vhodných míst kolem gymnázia jinými „poklady“ je finálka umístěna o něco dál. Jako takový oslí můstek vám může posloužit fakt, že dnešní studenti kousek od ní tráví hodiny tělesné výchovy
. Přeji příjemný odlov