Tato kes vas zavede na misto havarie letounu AERO C3A, evidencniho cisla 390, ktere provozovalo Sturmanske a spojovaci uciliste /SSU/ IP.
AERO C3A (SIEBEL SI 204)
K havarii letounu AERO C3A ev.c.:390, doslo dne 12.5.1953 v 10:40 hod v katastru mesta Sumperk a obesla se bez zraneni kohokoliv na zemi i z posadky stroje.
Posadku letadla tvorili 3 clenove - por. Alusic Milan, por. Izak Frantisek a ppor. Verner Rudolf.
Por. Alusic, pilot stroje dle vysetrovaciho spisu, ktery se zachoval ve VUA Praha uvedl, ze mel dne 12.5.1953 nacvicovat okruhy a po skonceni nacviku provest let v zone. Zde mel cvicit stoupani do kurzu, mirne a ostre zatacky, skluz, spiralu a dalsi prvky pilotaze. Jak uvedl, ve vysce zhruba 1000m, pri vybirani ostre zatacky prasklo neco v rizeni a letoun na pohyby ridici paky /beranu/ nereagoval. Sturman, por. Izak uvedl, ze i prave rizeni se pohybovalo volne a letoun nereagoval. Po nekolika pokusech uvest stroj do normalni polohy vydal velitel stroje prikaz k opusteni. Vsichni clenove posadky pristali na okraji mesta Skutce pobliz nadrazi. Letoun pokracoval v letu, letal v elipse, nabiral a zase ztracel vysku a vetrem byl unasen vychodnim smerem. Z casove souslednosti vyplyva, ze nebohy Siebel letal v kruzich jeste vic nez hodinu! Opusteni stroje posadka udava v 9:25, letoun dopadl az v 10:40.
Situacni nacrt havarie letounu AERO C3A ev.c.:390
![]()
![]()
Komise, ktera odjela na misto havarie, provedla ohledani trosek a zjistila, ze skutecne doslo k poskozeni rizeni. Nevyloucila ale, ze letoun, bylo mozno ovladat z prave strany a posadka tedy nevyuzila vsechny moznosti stroj zachranit. Vzhledem k pomerne male vysce ve ktere se zavada projevila ale vysetrovaci komise projevila shovivavy a lidsky pristup a vyhodnotila, ze neni mozno posadku nijak vinit.
Dobove fotografie z mista havarie letounu.
Dalsi podrobnosti o havarii letounu AERO C3A se muzete dozvedet na adrese: leteckabadatelna.cz , ze stejneho zdroje jsem cerpal informace i ja.
Z dobovych materialu jsem zjistil, ze v blizkosti vychozich souradnic by se mel udajne nachazet ztraceny a nikdy nenalezeny radiovy vysilac havarovaneho letounu. Podle zapisu ve vysetrovacich spisech probihala posledni komunikace na frekvenci 94,7 MHz. Je take velmi pravdepodobne, ze vysilac je stale jeste v provozu.