Metropole Moravskoslezského kraje je rozlohou třetím největším městem republiky a třetím v pořadí podle počtu obyvatel.
Ostrava dostala jméno podle řeky Ostravice, která město rozděluje na moravskou a slezskou část. Základ slova Ostrava znamená „ostře, rychle, bystře tekoucí řeku“. Osídlení území, na kterém dnešní město leží, je poprvé doloženo už ve starší době kamenné.
K nejstarším ostravským vsím patří Polská (dnes Slezská) Ostrava, která je zmíněna v jednom z dokumentů papeže Řehoře IX. již v roce 1229.
Prudký růst aglomerace nastartovalo v roce 1828 založení železáren ve vsi Vítkovice olomouckým arcibiskupem Rudolfem Habsburským. Napojení na Severní dráhu Ferdinandovu v roce 1847 prostřednictvím nádraží ve Svinově a Přívoze způsobily, že Ostrava se ve druhé polovině 19. století stala jedním z nejvýznamnějších průmyslových středisek rakousko-uherské monarchie. Rozkvět průmyslu vyvolal i příliv obyvatelstva. V roce 1830 žily v Moravské Ostravě necelé dvě tisícovky lidí, za padesát let přesáhl jejich počet 13 tisíc.
Po roce 1945 a v průběhu padesátých let 20. století se Československo orientovalo na rozvoj hornictví, ocelářství a dalších oborů těžkého průmyslu. Jeho centrem se stala Ostrava, v té době nazývána „město uhlí a železa“ nebo také „ocelové srdce republiky“. V roce 1949 se začalo se stavbou rozsáhlého průmyslového komplexu Nová huť v Ostravě-Kunčicích. Masivní podpora těžkého průmyslu znamenal příliv nových pracovních sil do Ostravy a okolí.
Zdroj www.ostrava.cz
Přestože doba už je jiná, ten přídomek „Ocelové město“ či „Já jsem horník, kdo je víc“ má Ostrava u zbytku republiky stále vžitý, takže oslavná báseň z dob nedávno minulých jakoby stále platila.
Morava má dnes na severu
bohatou, hrdou, krásnou dceru,
mohla by být i ženou tvou.
Dole hřmí práce. Nad Ostravou
oblaka k dálným poutím plavou
a do Beskyd tě zvou a zvou.
Fr. Nechvátal, „Ostravě“, in: „Tobě, Ostravo“, Profil, Ostrava, 1978
Na úvodních souřadnicích se keš samozřejmě nenachází, ale právě ze Slezské Ostravy, z výšiny nad stadionem Bazaly, kde se nachází i tyto výchozí souřadnice, se nabízejí nádherná panoramata po celém tomto městě, od haldy Ema po levé straně, po nejzápadnější výspu Ostravy - Krásné Pole (nejvyšší bod města), od výrazné dominanty na severu, televizního vysílače v Hošťálkovicích, přes industriální Vítkovice až po horské masívy Beskyd táhnoucí se na jihu.
Keš se nachází na souřadnicích N 49 50 XXX E 018 18 XXX
