František Foltýn se narodil 9. června 1891 a zemřel 8. června 1976 v Brně. Pocházel z obce Královské Stachy na Šumavě a patřil k nejvýznamnějším postavám českého moderního umění v oblasti malby. Táhlé křivky zalesněných vrchů Šumavy zarámovaly jeho dětství, v němž náhle ztratil oba rodiče. Františka i jeho mladší sestry se ujala babička. Jeho výtvarný talent se nejprve projevil v porcelánce, kde se učil na malíře porcelánu. Večerní škola uměleckých řemesel byla jen předstupněm k Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Tu ale nedokončil, protože z návštěv ateliéru ho vytrhuje první světová válka. Z ruské fronty se dostáva tak, že si prostřelí nohu. Po vyléčení je však opět povolán - tentokrát do Albánie. To už se ale píše rok 1918, a když se František znovu dostane do nemocničního ošetřování, je to v Praze. První dny svobodného státu znamenají pro mladého malíře nezáviděníhodnou situaci. Nemá peníze na studium, ale touží malovat. Příležitost mu dává Slovensko - malbu pohlednic s bratislavskými motivy. V Bratislavě setrvá do roku 1921. Avšak naděje na zlepšení existenčního postavení mu stále uniká. A tak se brzy stává uznávanou osobností, aktivně se účastní kulturního života, navrhuje divadelní výpravy a roku 1922 zde připravuje svou první výstavu.
Ze Slovenska a Podkarpatské Rusi odjíždí roku 1923 do Paříže. Zde setrvá více než deset let. Z toho čtyři roky navštěvuje akademie Julienne a Grande-Chaumiere, tráví celé hodiny v Louvru a maluje. Také kreslí karikatury pro list l´Humanité pod pseudonymem "František bez tužky". Začátkem 30. let se prosazuje v náročné konkurenci, stává se členem nově založené skupiny Cercle et Carré a jeho obrazy se ocitají v galeriích vedle děl předních osobností nejen pařížského, ale i evropského formátu. Zde se také seznamuje s Adolfem Loosem.
Přes své umělecké úspěchy se ale rozhoduje vrátit do vlasti. Dochází k tomu v roce 1934. Po krátké zastávce v Praze a Táboře se roku 1937 trvale usazuje v Brně, kde obnovuje své členství ve Skupině výtvarných umělců, kterou v roce 1922 pomáhal zakládat. Členy SVU se postupně stávají nejen umělci z Brna, ale i z Ostravy, Bratislavy a Prahy. Tři roky po příchodu do Brna prodělává Foltýnova tvorba metamorfózu - od toku fantazijních představ, geometrické abstrakce a nefigurativního výtvarného názoru se vrací k realistické malbě. Byl to zřejmě nástup fašismu a okupace, které vyvolaly tuto změnu. Jejím výrazem je i fakt, že se česká krajina stala pro Foltýna po návratu ze světa hlavním motivem. Obrazy z této doby ale působí, jako by byla země potažena smutečným flórem.
V prvních letech po válce maluje Foltýn převážně v okolí Brna. Malířsky přehodnocuje fádní barevnost zapomenutých předměstských zákoutí a obestírá své obrazy osobitým lyrismem. V roce 1946 se však františek Foltýn vrací k nefigurativní tvorbě, kterou pod tlakem světových událostí před šesti lety opustil.
Jeho díla jsou zastoupen v Národní galerii v Praze, ve Slovenské národní galerii, v mnoha oblastních a krajských galeriích, včetně Moravské galerie v Brně.
Jedno z jeho děl - Dostojevskij, 1922, olej, plátno; ©Moravská galerie v Brně (další v související webové stránce)
Fotografie jeho bysty, foto: rok 1990
Ke keši:
Na počest Františka Foltýna byla v Bystrci pojmenována jedna ulice, která se jmenuje Foltýnova a na začátku této ulice na výchozích souřadnicích najdete na kvádrovém podstavci z leštěné žuly bronzovou bystu Františka Foltýna, kterou zhotovil Miloš Vlček. Najděte na bystě zleva zezadu vyražené dvouciferné číslo AA, které dosaďte s výpočtem do souřadnic:
N 49° 12.(A)28
E 016° 30.(A)68
a můžete si v klidu dojít pro finálku. Auto nechte na parkovišti na waypointu a pak běžte pěšky, je to k finálce relativně kousek.
Dne 8.2.2018 změna uložení i souřadnic !!
Dne 2.1.2021 mírná změna uložení i souřadnic v listingu !!
Zdroj:
CHMEL Zdeněk (1998) : Galerie brněnských osobností. Ante Brno, 155s
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Privátní galerie českého moderního a současného umění
Encyklopedie Brna
