Osmého března 1348 založil král Karel IV. v Praze zcela nové město, které bude navazovat na tři předchozí – Staré, Menší a Hradčany. Celkovou rozlohou 360 ha se Praha stane třetím největším říšským městem. V 70. letech 14. století měla kolem 70 000 obyvatel. Nové Město citlivě navazovalo na Staré Město a spojovalo dva královské hrady – historický Vyšehrad a Hrad svatého Václava. Do své struktury pojalo také několik starších osad včetně jejich duchovních center. Ulice Nového města navazovaly na ulice a brány starého Města. Hranice mezi oběma městy probíhaly v místě dnešní Národní třídy, ulici 28. října, Na příkopě a Revoluční třídy. Obyvatelé Nového Města dostali sice parcely zdarma, ale museli si do 18 měsíců vybudovat dům z kamene nebo cihel. Také sem byla přestěhována všechna hlučná či jinak rušivá řemesla. Budova nové radnice vyrostla na Dobytčím trhu až koncem 14. století. Městský půdorys byl uspořádán do tří hlavních částí. Páteří střední části se stal koňský trh, jižní části vévodil prostor dobytčího trhu. Třetím hlavním těžištěm byl senný trh. Hradby Nového Města byly postaveny v době 1348–1350 a vedly od Vyšehradu na Karlov a odtud na sever k vltavským ostrovům. Když byla hotova zástavba kolem tržišť a hlavních komunikací, přistoupilo se k rozdělení na farní obvody kolem nově vybudovaných kostelů svatého Štěpána a svatého Jindřicha. Karel IV. také založil několik klášterů – karmelitánský u Panny Marie Sněžné, benediktínský Na Slovanech, augustiniánský na Karlově a další. Duchovním centrem Nového Města byla kaple Božího těla na dobytčím trhu. kde se od roku 1354 jednou ročně veřejně vystavovaly říšské klenoty a vzácné relikvie.
Zdroj
Nové Město má dnes výměru 3,34 km2 a sousedí se Starým Městem, Smíchovem, Vyšehradem, Nuslemi, Vinohrady, Karlínem, Žižkovem a Holešovicemi. Jezdí zde všechny tři linky metra.
O keši:
Úkryt je hodně na očích. Lovte raději brzy ráno nebo večer, jinak je zde velká koncentrace mudlů.
Vracejte přesně tam, kde jste ji našli. Je nutné si přinést vlastní tužku.