Mládí:
František se narodil na hradě Castillo de Javier, jako nejmladší syn významného navarrského šlechtice Juana de Jasso. Jeho jméno je odvozeno od názvu rodného hradu, a má původ v baskickém slově Etxeberri, což znamená "nový hrad". Baskičtina byla Františkovým rodným jazykem. Františkovo dětství bylo poznamenáno válkou baskické Navarry se Španělskem a Francií o nezávislost, trvající od roku 1512. Chlapcův otec hrál v této válce významnou roli, neboť byl rádcem navarrského krále Jana III. Za zmínku stojí, že v této válce bojoval ve španělské armádě (tj. proti Františkově rodině) Ignác z Loyoly, který zde byl roku 1521 při obléhání Pamplony těžce raněn dělovou koulí. Když se nakonec Španělsko Navarry zmocnilo, byla to pro Xaverovu rodinu těžká rána, neboť jí byla roku 1524 zkonfiskována většina majetku. František se posléze rozhodl pro duchovní kariéru. V roce 1525 odešel studovat do Paříže, kde strávil dalších 11 let. Žil v koleji sv. Barbory a studoval filozofii i teologii. Nadaný František zvládal studium velice snadno a také si zde našel životní přátele: Petra Fabera a Juana de Peňa. V roce 1528 přišel do Paříže studovat také osmatřicetiletý Ignác z Loyoly. Shodou okolností jej vedení koleje ubytovalo na pokoji, kde bydlel František Xaverský s Juanem de Peňou a Petrem Faberem. První vztahy mezi Františkem a Ignácem nebyly právě přátelské. Svou roli sehrál fakt, že Ignác sloužil ve španělské armádě při dobývání Navarry. Ani Ignácova vyhrocená, bigotní zbožnost si nezískala Františkovy sympatie. Nakonec si však dokázali získat vzájemný respekt a posléze se stali přáteli. Poté, co František zažil vnitřní obrácení, Ignác jej spolu s ostatními spolubydlícími získal pro myšlenku vznikajícího Tovaryšstva Ježíšova – řádu jezuitů.
Počátky jezuitů:
První řeholní sliby skládá spolu s Ignácem z Loyoly, Petrem Faberem, Šimonem Rodríguezem, Jakubem Laínezem, Alfonsem Salmeronem a Mikulášem Bobadillem v Montmartre 15. srpna 1534. V roce 1536 se všichni vydávají na cestu Lotrinskem, Švýcarskem a Německem do Benátek, odkud chtěli putovat do Jeruzaléma. To však nebylo možné, protože osmanští Turci z důvodu trvající války neumožňovali křesťanským poutníkům přístup do Jeruzaléma. Mezitím se František zřekl slíbeného místa kanovníka v Pamploně a spolu s ostatními začal s misijní činností v Itálii: ošetřovali nemocné, kázali a vyučovali. František působil především v Bologni. V roce 1538 se František, Ignác a jejich druhové v Římě setkali s papežem Pavlem III., který jim svěřil pomoc při reformě církve. František poté zůstal v Římě jako Ignácův sekretář. V září 1539 papež Pavel III. schválil Konstituce jezuitského řádu. Téhož roku se v Římě u papeže objevil vyslanec Karla V., který žádal misionáře pro Západní Indii. O rok později předložil podobnou prosbu portugalský král Jan III., usilující o misii ve svých asijských koloniích. Z politických důvodů dal papež přednost portugalské žádosti a obrátil se na novou kongregaci. Ignác svolil vyslat dva ze svých bratrů, Simona Rodrígueze a Bobadillu. Bobadilla však onemocněl a tak jej měl nečekaně nahradit František. Když se s jezuity setkal Jan III., chtěl si je ponechat v Portugalsku. Po jednáních se nakonec rozhodlo, že Rodríguez zůstane a František bude pokračovat dál do Indie. Tím se stal prvním jezuitským misionářem.
O místě, kde se socha nachází:
Na začátku 90. let byla socha v dezolátním stavu. Chyběly jí ruce, tvář byla zdemolována a na první pohled nebylo poznat, co za světce to je. Před ní byla ne moc pěkně vypadající vodní nádrž, která svým vzhledem připomínala odchov žab. Postupem času byla vodní nádrž zrušena a místo ní vystavěno "náměstíčko" s lavičkami, což bylo pro kolemjdoucí ideální místo k odpočinku. O pár let později se dočkala rekonstrukce i socha. Byl opraven podstavec s malbami a nápisy a světci byly opraveny ruce i tvář.
Keš:
V keši není psací potřeba.
Když odpovíte na 4 otázky, dostanete finální souřadnice k nalezení kešky.
A) Na začátku 90. let socha stála:
před vodní nádrží A = 1
naproti kostela A = 3
u židovského hřbitova A = 5
B) Kdy odešel sv. František Xaverský studovat do Paříže?
1521 B = 9
1523 B = 5
1525 B = 2
C) Jaké obory studoval?
filozofii i teologii C = 5
chemii a fyziku C = 6
francouzský jazyk a literaturu C = 7
D) V roce 1539 byl papežem:
Pavel III D = 1
Jan Pavel I. D = 3
Benedikt IX. D = 6
Finální souřadnice:
N49°27,0AB E017°27,6CD
Na závěr všem přeji příjemné hledání. 
Zdroj informací: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana