Zapomenuta zastavka
Na světě je hodně zapomenutých staveb mezi které patří i staré zastávky vlaků a autobusů. Ty nejzajímavější vám zkusím zkrátka ukázat.
Zastávka Ostrá Hora (dříve Dubský mlýn)
Dnes již zaniklá zastávka byla zřízena až zavedením motorových vlaků v roce 1929 s původním označením „km 15,1″, mezi léty 1938 – 1945 nesla německý název Eichmühle, po roce 1945 Dubský mlýn a od roku 1951 až do jejího zrušení Ostrá Hora, podle části vsi Bohušov nad lesním ostrohem. Zrušena byla v r. 1972. Jen citlivě zrestaurovaný mlýn napovídá, že tato zastávka plnila svůj účel.
Luka pod Medníkem
Luka pod Medníkem se nachází na 14 kilometrů dlouhém úseku tratě z Jílového u Prahy do Skochovic. Stavebně se jednalo o nejobtížnější úsek posázavské trati, jehož stavba byla zadána roku 1898 firmě Osvalda Žiwotského a J. Hraběte. K dokončení stavby došlo o dva roky později a veřejnému provozu začal úsek sloužit od 1. května 1900, čímž došlo ke konečnému propojení Čerčan a Modřan.
V nově otevřeném úseku byla vybudována stanice Davle, zastávka Pikovice (dnes Petrov u Prahy) a zastávka Luka-Medník (v prvním jízdním řádu uvedena jako Luka-Mědník). Později byl název změněn na současný – Luka pod Medníkem. Původní zastávka byla umístěna asi 100 metrů blíže ku Praze než je současná poloha zastávky. Drážní domek, který sloužil jako výdejna jízdenek, je v těchto místech (nedaleko restaurace „U Jirků“) zachován dodnes. Navíc je na něm stále zachován i název zastávky. Pouze výdejní okénko, které bylo umístěno na západní straně domu, je již zazděno. Pamětníci vzpomínají na manžele Kufnerovy, kteří zde dlouhou dobu prodávali jízdenky a zabezpečovali chod zastávky. Paní Kufnerová údajně přišla i o nohu, když se snažila vyhnat kozu z kolejí.
Jelikož zmiňovaný drážní domek neměl čekárnu pro cestující, byla čekárna zbudována samostatně. Jednalo se o velký dřevěný přístřešek umístěný nalevo od drážního domku (při pohledu z kolejiště).
1929
2006 - už využívána jako hospodářský dům
Zastávka - Stillstand (trošku jiná zastávka)
Založena: 1735, Zanikla: 1960
Na úbočí Rychleb se nad vsí Uhelná nacházejí ruiny bývalé osady Zastávka. Název, který dnes evokuje souvislost s dopravou, však vznikl poněkud jiným způsobem. O vlastnictví zdejšího území vedli rozepři vratislavští biskupové, kterým patřila ves Uhelná, s rodem Maltitzů, kteří od roku 1582 vlastnili sousední Vlčice. Maltitzové byli jedním z nejzámožnějších rodů na Jesenicku. Do vyřešení sporu se nesmělo sporné místo využívat a tento důvod také dal pozdější osadě jméno (Stillstand = klid, klidový stav, zastavení). Teprve po vítězném vyřešení sporu zde mohl biskup v roce 1735 založit malou osadu. Kolem roku 1770 tvořilo osadu 9 domků. Jejich majitelům prodalo nedlouho poté vratislavské biskupství okolní pozemky. Půda se však hodila nanejvýš k pastvě a obyvatelé se živili hlavně námezdní prací a přadláctvím. Roku 1836 žilo na Zastávce 71 obyvatel ve 12 domech. V dalších letech však počet obyvatel rapidně poklesl a v první polovině 20. století už jich byla jen necelá čtyřicítka. V osadě nebyla ani hospoda a místní muži museli chodit do nedaleké, výše položené Hřibové, nebo naopak z kopce dolů do některého z hostinců v Uhelné. Prvního března 1947 přišla do zemědělské usedlosti čp. 1 Alfreda Ammichta rodina Pochylých a do statku Alfreda Fröhlicha č.p. 3 se nastěhoval se svou rodinou František Němec. Život v odlehlé horské osadě však nebyl zrovna jednoduchý, a když koncem 50. let odešli Pochylí a Němcovi za pohodlnějším bydlením do Uhelné, byl osud Zastávky zpečetěn.
Roku 1963 byla osada úředně zrušena a dnes jsou zde jen rozvaliny několika budov. Zastávka ale žila dál v srdcích vysídlenců. Jeden z místních rodáků Hans Fröhlich (1924 – 1995), který měl to štěstí, že přežil svou anabázi na východní frontě a dlouhé zajetí v sovětských lágrech (1943 – 1949), stál po svém příchodu do Německa doslova u kolébky časopisu „Jauerniger Heimatbrief “ a zasloužil se o jeho vydávání. Za pomoci tohoto periodika se podařilo zachytit řadu údajů o životě na Javornicku v první polovině 20. století, které by jinak byly odsunem původních obyvatel nenávratně ztraceny. Bez povšimnutí ovšem Zastávka nezůstala ani na české straně. Hnutí Brontosaurus Jeseníky zde zřídilo jedno ze svých školicích středisek a za pomoci dobrovolníků zachránilo ve zdejších sadech řadu cenných odrůd jabloní, které byly dříve pěstovány v podhorských oblastech Jesenicka.
Zdroj: www.zanikleobcejesenicka.cz
Hobitín
Do roku 2007 byla Zastávka (Německy Stillstand) pokryta kopřivami a náletovými keři, vysokými jako člověk. Džungle však skrývala zajímavé místo. Po hodinách a dnech sekání, kácení, kosení... se objevily zahrady, jejichž stromy dodnes dávají chutné ovoce. Hobitín je pokusem o přírodní stavitelství v zaniklé osadě. Oporou byl Ing. Milan Plchot, ale také Honza Křivonožka, Pavel Šulc, a také řada dobrovolníků, organizátorů akcí a dalších lidí. Pro Hobitín zvolili parcelu č. 134, umístěnou 100 m pod od tábořiště na Zastávce. Zde, téměř na svahu, stálo 250 let až do konce II. stětové války stavení. Při terénních pracích ze země vyprostili množství starých cihel, z nichž část pak dále použili.
Dnes je Hobitín už hotov.
Hobitín v roce 2012
Hobitín dnes
Více zde: www.zanikla-osada-v-rychlebech.webnode.cz
Ke keši:
Final - N 49° 51. X-650 E 018° 09. Y-142
Za grafické zpracování a pomoc při realizaci listingu opětovně děkuji Bedyovi 