Steken - cisarske manevry Mystery Cache

Tato cache Vás přivede do Štěkně a jejího okolí. Téma: císařské manévry a mapy lokality v časové posloupnosti.
Vývoj lokality probíhal zajímavým a rychlým vývojem. V určitém časovém období jsou možná na mapách zaznamenány změny, které mohly (ale spíše nemusely) souviset s velkou událostí, která se v okolí Štěkně odehrála – císařské manévry konané na počátku září roku 1905.
Každoroční konání manévrů za účasti Jeho Veličenstva bylo velkou událostí pro zasažený region.

Císař

Jeho c. k. Apoštolské Veličenstvo, císař a král
František Josef I.
(18. srpna 1830 – 21. listopadu 1916)
Císař rakouský (nekorunovaný), král český (nekorunovaný),
uherský (korunovný 1867), lombardský a benátský, dalmátský, chorvatský, slavonský.

Manévry

Císař odjel v sobotu dne 2. září 1905 zvláštním dvorním vlakem z Išlu do Čech. Do Českých Budějovic přijel o půl páté hodině odpolední. Zde prodlel 5 minut a pokračoval do zastávky Štěkeň (nyní Čejetice) kam přijel okolo šesté hodiny večerní.

Odtud jel císař bohatě ozdobenou silnicí do zámku ve Štěkni. Při vjezdu do Štěkně očekávalo mocnáře obecní zastupitelstvo. Starosta pronesl uvítací řeč a školačka Mařenka Vaňatová, dcera lékaře, podala mocnáři kytici. Starostovi poděkoval se císař z vozu a za podanou kytici odměnil dívčinu zlatým collierem s císařskými iniciálkami.

Program návštěvy císaře kromě účasti na manévrech, byl plný společenských setkámí spojený s navštěvami sousedních měst (Písek, Strakonice, Vimperk). Na Štěkenském zámku byl postaven pro
120 hostů stan, kde bylo pro ně stále připravené občerstvení.

V rámci manévrů byla zřízena i polní pošta a vydány příležitostné pohlednice.

Manévry začaly v pondělí 4. září 1905.
Manévrů se zúčastnilo na 70 tisíc vojáku, které přivezlo 117 transportních vlaků.

Akční prostor byl též rozsáhlý. Od Vodňan po Strakonice až k Čížové,
kde císař manévry ve čtvrtek 7. září 1905 ukončil.

Po dobu manévrů byl císař ubytován na zámku ve Štěkni.

Manévry měly svůj bitevní scénář: zastavit nepřátelská vojska valící se do Čech z Bavor od Vimperka a Volar. Zkoušely se technické novinky. Vojsko bylo vybaveno kulomety a transport po bojišti zajišťoval
tzv. automobilní vlak – auto, které táhlo několik povozů za sebou.

Prolistujme vydání dobového tisku: Národní listy, Lidové noviny, Písecké listy, Stráž na Šumavě.

Počet nábojů pro čtyřdenní trvání manévrů na Písecku obnášel pro

• každou repetýrku 50,
• jízdeckou karabinu 20,
• strojní pusky po 3000,
• děla po 100,
• houfnice po 96.

Tisk zaznamenal i několik incidentů během konání manévrů.

Vybraní účastníci manévrů obdrželi pamětní medaile.

Jeho veličenstvo myslelo i na chudé (jak psalo periodikum „Stráž na Šumavě“).

Prohlédneme si několik map odpovídající časovému vývoji oblasti.

18. století
Mullerova mapa	I. vojenské mapování
19. století
II. vojenské mapování	Stabilní katastr
20. století
III. vojenské mapování 1:25 000	III. vojenské mapování 1:75 000
21. století
Vojenské mapování Topo 1952 1:50 000	Současnost - mapa 1:10 000
Současná turistická mapa	Ortofoto mapa

Výchozí souřadnice Vás přivedou na vyhlídkovou terasu zámku. Odtud se naskýtá panoramatický výhled JV směrem (až k Temelínu). Okolo Štěkně je „nudná“ rovina. Zamokřená, svého času se soustavou rybníků, poté dále kultivovaná. Prohlédneme-li si mapy této oblasti můžeme pozorovat dynamický vývoj.

Co zde asi budoval kníže Windischgrätz v lokalitě Bouzova. Nápadně nám to připomíná terč. Terče v té době byly výpravné.

I naším cílem je trefa do černého.
Cesta ke keši je pohodlná procházka ve stínu dubových alejí.
Kam trefit bod finálky - do „černého“. Odchylka nebude ve skutečnosti větší než 15 – 20 m.

A pro ty, co nemíří přesně, je tu šifra.

	9	4	8	6	5	0	7	2	3	1
7	A	C	F	J	E	A	H	F	E	E
9	B	E	I	D	J	G	E	D	D	D
0	D	H	C	I	F	D	C	C	C	B
3	G	B	H	E	C	B	B	B	A	I
2	A	G	D	B	A	A	A	J	H	E
4	F	C	A	J	J	J	I	G	D	J
5	B	J	I	I	I	H	F	C	I	D
1	G	G	G	F	D	A	G	B	F	G
6	G	G	G	F	D	A	G	B	F	G
8	F	F	E	C	J	F	A	E	H	J

Trefa do černého:	N CB° (H-F)(E-A).(F+J)(H-F)(F-J)
	E DGC° D(I-C).(H-J)(E-J)(I+G)

Promítneme-li si umístění finálovky do mapy, zjistíme, že jsme podle mapy na zajímavém místě.
Možná že cestou přejdeme i zapáchající stoku, na mapě označenou jako Hlavni stoka. (Teče tam to, co pustí přepad čističky odpadních vod.)
Rybniční soustavu mezi Štěkní a Kestřany, vystřídala krajinotvorná přeměnu krajiny, které se zřejmě nezdařila.
Na pozdějších mapách se již něco podobného neobjevuje.
O co šlo?

A co zůstalo po císaři pánu?
Císařský pramen u Dobré Vody. Jde o vydatný železitý pramen nalézající se podle místního pojmenování Na chrastech. Vodu z této studánky ochutnal v rámci vojenských manévrů u Štěkně samotný císař. Nějaký čas si ji nechal dovážet do císařského paláce ve vídeňském Schönbrunnu. Byla to veliká pocta pro majitele panství, knížete Windischgraetze a štěkenské. O císaři bylo známo, že byl velkým znalcem minerálních vod a častým hostem lázní.

Compesce Mentem