Každý rok má 365 dní (některý o jeden DEN víc) a každý DEN se něco přihodí. Pro někoho obyčejný, všední DEN, může být třeba pro vás velmi významný. Je DEN, kdy jsme se narodili, DEN, kdy je nám smutno nebo DEN, kdy se naopak radujeme. DEN, kdy svítí slunce, DEN, kdy prší, DEN, kdy se objevila duha nebo DEN, kdy padala hvězda. DEN dětí, DEN žen, DEN mužů, ale i DEN, kdy mluvíme jako piráti.
Řekli jsme si, že občas vybereme DEN, KDY…a vy už si najdete ten svůj. Snad se budete u naší série dobře bavit.
Dnes je DEN, KDY … 21. července roku 1969 Neil Armstrong udělal obrovský skok - byl to sice jenom krůček, ale bylo to na povrchu Měsíce - a tímto se stal prvním člověkem, který po něm chodil.
Je docela zbytečné tady citovat Wikipedii a jiné vzdělávací stránky.
Vše ale musím uvést na pravou míru. Apollo 11 nebyla první loď, která přistála na Měsíci, byla to jen americká propaganda. O den dříve tam přistál Juraj Šohaj ze Strážnice a teď Vám odkryji celou pravdu.
Psal se rok 1969 a Strážničani si řekli ve sklepě u sklenky vína, že by mohli někoho poslat na Měsíc, když tam ještě nikdo nebyl, proto nelenili a dali se do výběru kandidáta. No nebylo to nic jednoduchého, protože na Měsíc chtěli všichni. Avšak jediný chlap, který splnil všechny zkoušky, které stařešinové přichystali, byl právě nebojácný Jura Šohaj.
Strážničané dali ruce k dílu a začali stavět raketovou základnu a odpalovací silo (pozůstatky můžete vidět na výchozích souřadnicích), později se z objektu stala šicí dílna kde šili skafandry. Zanedlouho měli hotovo i s raketou. Nebylo v ní moc místa, ale říkali si, že to snad zvládne tam i zpět.
15. července roku 1969 probíhaly poslední předletové přípravy lodi SVAZ (nejspíše pojmenováno z ruského slova союз).
Juraj Šohaj chtěl odletět co nejdříve, jelikož se kvůli informacím z Jůesej bál, že by ho mohli předstihnout. Všichni proto zabrali šponu a večer se mohlo startovat.
… 3 … 2 … 1 … 0 … START!
Zanedlouho byla raketa na oběžné dráze a automaticky se začala přibližovat k Měsíci, a tak se všichni z řízení raketového provozu sebrali a šli to zapit do sklípku. Zapíjeli a zapíjeli, až na samotného Juru zapomněli. Po 4 dnech si na něho vzpomněl starej děda Kotrba, a tak utíkal do řídícího centra a na obrazovce zrovna viděl jak Jura zalétá za Měsíc. Nezbylo mu nic jiného než doufat, že si se situací Jura poradí.
Jak loď zaletěla za Měsíc, tak začala klesat. No Jura se skoro strachy podělal a řekl si, že asi někde inženýři udělali chybu! Bylo tam vidět úplný prd! Tak přistál, párkrát si zahopsal v nějakém tom kráteru a už se somroval nazpátek do lodi.
Zkoušel nastartovat, ale nechtělo to chytit. Vyměnil káble a svíčky, zatočil a chytlo to na první drb, no byl rád rád, že tam nezůstane.
Jak si to tak fičel nazpátek, tak už si všichni na Zemi mysleli, že SVAZ ztroskotal, a tak začali truchlit a nikdo Juru nenaváděl zpět.
Let k Zemi šel jako po másle, ale Jura nemohl z okýnka trefit přistávací plochu, a tak to napral o kus dál. Myslel si, že to loď vydrží, ale nevydržela - rozletěla se na tisíce kusů. Bohužel Jura to nepřežil a kusy se válejí po okolním kraji, snad i Vám se podaří jeho kousek najít ;)
K samotné keši:
Jak se dostal Juraj za Měsíc, tak se mu naskytl pohled na hvězdy, které doposud nikdo neviděl. Byly to takové patvary a místo toho aby jasně žlutě zářily, tak naopak pohlcovaly světlo.
Po prohledání trosek “SVAZU” se našel cár papíru, na kterém se je snažil zachytit. Po okolí se traduje, že Vás tyto hvězdy zavedou k pokladu. Jestli je to pravda ale nevím, zatím se je nikomu nepovedlo vyluštit. Zkusíte to Vy?
48°5X,XXX 17°1Y,YYY
Terén uvedený v záhlaví odpovídá skutečnému uložení krabičky a proto prosíme zvažte vaše možnosti a schopnosti.
Pamatujte, že bezpečnost je na prvním místě.
Kešku lovíte na vlastní nebezpečí, autoři nenesou žádnou odpovědnost.
Buďte opatrní !!!