Schovaný kríž se nachází vně u zdi vrapického hrbitova na západní strane. Ze hrbitova to vypadá, jako by byl soucástí nejakého hrobu, objevíte ho, pokud se vydáte do lesa. K prostému drevenému kríži byl pridán žulový pomník s nápisem:
„... KDO VERÍ VE MNE, NEUMRE NA VEKY.“ – JAN 11,26, s nemeckou variantou:
„ WER AN MICH GLAUBT, WIRD IN EWIGKEIT NICHT STERBEN.“ - JOHANNES 11.26.
V květnu 1945 tu byli pohřbeni Němci, kteří po porážce Hitlera spáchali sebevraždu. Kříž byl obnoven někdy v letech 1992 nebo 1993. Místo je udržované, lidé tu vysadili kvetiny a zapalují zde svícky.
Dalším střípkem do skládačky informací o vrapickém kříži přispěli Špačkovi, za což jim náleží dík:
Pan Jaroslav Vykouk v knížce Kladenský tulák (Kladno, 2009) na straně 59 píše o kříži: "..31. října (1993) byl tento kříž vysvěcen v místě hromadného hrobu německých obětí z roku 1945. Stalo se tak na popud Gertrudy Laresové z města Hoff ve Spolkové republice Německo, která prý právě ve Vrapicích nalezla hrob svého otce Friedricha Kellnera, který 31. října 1945 zemřel v internačním táboře v Kladně-Dubí a následně byl pohřben k vnitřní zdi vrapického hřbitova. Paní Laresová nechala na vlastní náklady hromadný hrob německých obětí upravit. Při tom prohlásila, že to vše, stejně jako její účast na pietním aktu by měla být chápána jako akt česko-německého sblížení a v žádném případě jako provokace..."
Detail kríže
Nedaleko hrbitova je kostel svatého Mikuláše, který byl prestaven z puvodne románské rotundy vybudované ve 13. století. Kostelík je obklopen již nepoužívaným hrbituvkem, na kterém najdete renovovaný pomník havírum, kterí zahynuli pri dulním neštestí na šachte Katerina roku 1874, a hrob a pametní desku dulního podnikatele Václava Cerného.
Hrbituvek má jedinecnou atmosféru. Na nekolika hrobech je videt, že jsou stále navštevovány pozustalými, ale vetšina zarustá brectanem nebo je v ruzném stadiu rozkladu, stejne jako márnice za kostelem. Pokud rádi fotografujete na podobných místech, najdete zde krásné andely a starodávné náhrobky.
Za kostelem smerem k Buštehradu je velmi zarostlé návrší, kde kdysi bývala tvrz. Príkop, který oddeloval obe stavby, je stále zretelný, nicméne s ohledem na bujnou vegetaci prakticky neprístupný. Tvrz byla poškozena behem husitských válek a pak r. 1450 behem obléhání Buštehradu. I když prežila obe rány osudu, je od roku 1548 uvádena jako pustá.
Fotografie z archivu autorky.
KEŠ NA VÁS CEKÁ NA SOURADNICÍCH
N 50°09.---
E 014°09.---
-ROBNÉ -ÍRKEVNÍ PAMÁTKY JSOU -ENNOU PRIPOMÍNKOU DÁVNÝCH CASU, KDY LIDÉ -ESTOVALI KRAJINOU VETŠINOU PEŠKY, A KRÍŽE CASTO KOMPENZOVALY ABSEN-I KOSTELU, NEBO JEJICH E-ISTENCE BYLA E-TRA PRIPOMÍNKOU NEJAKÉHO NEŠTESTÍ. U NEKTERÝCH E-EMPLÁRU NEE-ISTUJE DOHLEDATELNÝ DU-OD K STAVBE C- KONSTRUKC-.
PAMETNÍCI BOHUŽEL NEPRE-ALI INFORMA-E NÁSLEDUJÍ-ÍMU POKOLENÍ, NEBO BYLY NENÁVRATNE ZTRA-ENY. V NEKTERÝCH PRÍPADECH MUŽEME NAH-ÉDNOUT DO OBECNÍ KRONIKY A ZJISTIT, JESTLI E-ISTUJE NEJAKÝ ZÁZNAM. PROBÍRÁNÍ SE KRONIKOU JE JAKO E-PEDICE DO HISTORIE, KDY SE PONORENI – HLUB-NÁCH CASU VC-TUJEME DO ŽIVOTU NAŠ-CH PREDKU.
Polohu jsem zaměřovala v době, kdy stromy byly bezlisté. Když jsem vkládala keš do úkrytu, šipka moc nesouhlasila, ale já bych věřila spíš původnímu zaměření :-) Nicméně
keš je dobře dohledatelná podle hintu.
Za informace ohledně původu kříže děkuji kačerům Kaftankaj a Toniczech.
Informace o sérii Drobné církevní památky (DPC): Série je otevrená i pro další. Drobné sakrální architektury je v našem regionu dost a v kombinaci s Pet@sovou tematicky spríznenou kaplickovou sérii by casem mohla být pekne (v tomto smyslu) podchycena a zdokumentovaná cást krajiny. Pokud by vás nekoho tento zámer zaujal a chtel vytvorit keš do série, prosím jej jen o zachování tvaru názvu keše.
Do série Drobné církevní památky patrí tyto keše:
![]()