Pivín
Že je Pivín osadou starou, dokazují četné nálezy nádob i užívaná pečeť "Petzet cezerného miesteczka Piwina". Kdy se městečkem stal a kdy jím přestal být, není známo. V úředních listinách se objevuje Pivín v roce 1321. Toho roku Jan Lucemburský, král český zastavil Tovačov a Pivín s některými přilehlými osadami Jindřichu z Lipé.
Roku 1350 Jan, markrabě moravský, bratr císaře Karla IV., byl držitelem Pivína. V roce 1360 jej se všemi polnostmi a právy vyměnil za statek s Janem z Boskovic. Majitelé obce se střídali dál: Oldřich z Boskovic, Machna z Valdštejna, Petr z Vlachovic, Jan z Peštýna, panství v Tovačově, Eliška ze Žerotína, klášter Hradisko u Olomouce. Klášter prodal roku 1825 Pivín se všemi polnostmi a právy Metternichům, čímž obec podléhala panství Vřesovskému. Mezi majiteli obce byl také Jan Žalkovský, který koupil obec dvakrát. Podle dochovaných zpráv je pravděpodobné, že dal tehdy městečku název "černé", podle černého zabarvení lesa, který se rozprostíral od Pivína do Dobromilic. Tato část katastru se nazývala mýto /vymýcený les v letech 1590 - 1601 /. V archivních dokladech v Brně je Pivín jako městečko uváděn v roce 1722, 1725, 1729, 1733, 1739.
Výrazně se Pivína dotkla 2. světová válka, protože se zde odehrávaly její konečné boje. První vážné boje začaly 27. dubna 1945. Po leteckém útoku 28. dubna byl zničen železniční most u Čelčic a tím přerušena železniční doprava Prostějov - Nezamyslice. 30.4. byla zničena vysílačka Donau u obce Dobrochov nedaleko Pivína. 1.května se rozpoutala velká tanková bitva mezi obcemi Čelčice a Klenovice. V tento den přišli o život v Pivíně tři lidé a řada domů byla zasažena střelbou. 8.května se k sov. armádě přidala 3. dělostřelecká jednotka Svobodovy armády. V bojích o vrchol nad Skalkou, kde měli Němci své opevnění, padlo přes 400 vojáků a občanů. Probíhala zde poslední frontová linie a poslední tanková bitva II. světové války. Bitva byla ukončena až 8.května 1945 krátce před půlnocí, kdy Němci kapitulovali.
Po osvobození byl v obci ustaven první národní výbor. Zastoupeny byly všechny čtyři politické strany komunistická, sociálně-demokratická, socialistická a lidová. Předsedou MNV byl zvolen Emil Saulich, který byl současně jmenován členem ONV v Přerově. Další budování obce se neslo ve stejném duchu jako v ostatních obcích republiky. Volební programy určovaly postupně celou řadu drobných a větších akcí. 30.října 1971 byl slavnostně otevřen nový MNV s kulturním sálem, v dalších letech nová mateřská škola, sportovní hřiště, šatny, autobusová zastávka, nové nádraží, samoobsluha, komunikace, výbojkové osvětlení po celé obci, na hřbitově kolumbarium a řada jiných objektů.
Ke keši:
Jednoduchá mysterka, ale o to nebezpečnější odlov. Řiďte se pokyny, prosím. Ke keši se vydejte až ve chvíli, kdy ji uvidíte. Nejezděte až ke keši autem, za mokra se může snadno stát, že už nevyjedete.
Finální souřadnice zjistíte zde:
Pozor na mudly, nikdy nevíš odkud se vynoří. Přejeme dobrý lov!