Jagrhauz v Drozdově_ – dosud neznámé šlechtické sídlo
O sídle šlechty ve Lhotě pod Radčem (okr. Rokycany) bylo již v Hlásce psáno. Od poloviny 17. století zde sídlili fořtmistři a hofjagři císařského panství Zbiroh, Točník a Dvůr Králové (fořtmistři Rudolf Klug z Enzu, Jan Dytrych Mangold z Mangoldu, hofjagr Václav Fridrich Plot z Konařin). Fořtmistři (lesmistři) byli zodpovědní za císařské lesy (dřevo), jejich byli hofjagři (dvorští myslivci), kteří měli na starosti lov zvěře a péči o ní, i když se jejich povinnosti často prolínaly. Pokračujícím bádáním byly na jejich sídle ve Lhotě zjištěny další osoby – hofjagr Ferdinand Paumon (1685 – 1691), hofjagr Maxmilián Kořenský z Terešova (1710 – 1716), hofjagr Vilém Feldek z Feldeku (1724 – 1729), hofjagr Fridrich Kager ze Štampachu (1731 – 1737), hofjagr František z Vlkanova (1750 – 1752), hofjagr František Navrátil (1757 – 1766), vesměs šlechtici. Lesní úředníci (fořtmistři, hofjagrové) však nesídlili jen ve Lhotě pod Radčem, ale i v Žebráku, ve Zbiroze (vlastnili měšťanské domy) nebo v Drozdově (okr. Beroun, fara Cerhovice) na panství Točník. Jejich zdejší sídlo podle nepříliš věrohodné informace tu prý bylo již na počátku 17. století; roku 1614 zde měl sídlit hofjagr Vilém Materna. Jiný údaj říká, že hofjagři sídlili v Drozdově od konce 17.století. Historii panského sídla v Drozdově se blíže pokusíme objasnit studiem příslušných matrik. Kde sídlil hofjagr Jan Vilém Materna (zřejmě z rodu Maternů z Květnice, připomínaný matrikou v letech 1663 – 1667, se nepodařilo zjistit. Zřejmě to však ještě nebylo v Drozdově, neboť dle popsání panství z roku 1670 zde bydleli hofjagrové od roku 1669. Zdá se tedy, že šlechtické sídlo v Drozdově, tzv. císařský Jagrhauz (Jägerhaus, myslivna), vzniklo až v roce 1669 a prvním jeho obyvatelem mohl být pan Michal Khorl, hofjagr zbirožského panství, zachycený matrikou jako kmotr jen toho roku. Dalším hofjagrem zde mohl být urozený a statečný rytíř, pan Antonín Pernklo z Šenrajtu, připomínaný s manželkou Esterou rozenou Dobřenskou matrikou jen roku 1678. Víme o něm, že byl (potom?) polesným v Poděbradech (†1694). U dalšího hofjagra již víme bezpečně, že sídlil v Drozdově; roku 1681 pokřtil syna urozený a statečný rytíř, pan Jan Baptista de Bois, „císařského panství Zbiroh, Točník a Králův Dvůr toho času hofjagr v Drozdově“. Je zajímavé, že predikát Bois má ve francouzštině význam les, strom, křovina. V té době (1671 – 1690 byl zbirožským hejtmanem Samuel Ignác de Bois; jeho příbuzenský poměr s hofjagrem však není znám. Hofjagrovi Janu Baptistovi de Bois a jeho manželce Marii Agnes se v „Jagrhauzu nad Drozdovem“ narodilo několik potomků a povýšil; na jaře roku 1686 je označen jako „toho času zřízený fořtmistr“ (jako „mladší hofjagr“ vystupuje Vojtěch Mangold z Žebráku).Ovšem již na podzim roku 1686 kmotruje v Cerhovicích Anna Barbora Kekulová ze Stradonic, dcera pana fořtmistra. Roku 1690 urozený a statečný rytíř, pan Albrecht Ferdinand Leopold Kekule ze Stradonic, fořtmistr z Jagrhauzu nad Drozdovem, provdal své dvě dcery. Albrecht Kekule byl (předtím?) pražským fořtmistrem a zemřel roku 1700 v Sušici. V té době slyšíme o personálu v Jagrhauzu – roku 1688 se zde narodilo nemanželské dítě Alžbětě, kuchařce pana fořtmistra, roku 1689 je svědkem na svatbě Alžběta Hájková, děvečka z Jagrhauzu, v letech 1690 – 1695 kmotrují komorné z Jagrhauzu Alžběta Andrlová a Voršila Pražanová. Urozený pan František Vojtěch (jindy František Josef)Fruwein z Podolí je jako zbirožský císařský fořtmistr (jindynprefectus seu forstmeisterus) matrikou zaznamenán poprvé roku 1701 a naposledy roku 1708. Není sice konkrétně uvedeno, kde sídlí, ale podle míst, odkud byly křty, na nichž byl za kmotra lze soudit, že v Drozdově. Víme, že František Vojtěch roku 1695 koupil statek Kněžice u Petrovic (okr. Klatovy) a později, roku 1736, sídlil na Kladrubech. Už roku 1709 se v Jagrhauzu začali rodit potomci urozeného a statečného rytíře, pana Vojtěcha Otty z Ottenfeldu, „toho času císařského vzácně zřízeného pana fořtmistra“, jejichž matkou byla Františka, rozená Fruweinka z Podolí (zdá se, že Jagrhauz „vyženil“). Jejich děti vychovával preceptor, pan Jan Martínek, Dorota Bauksová byla v drozdovském Jagrhauzu klíčnicí, a naposledy je fořtmistr Vojtěch Otto zachycen matrikou roku 1724. Ottové z Ottenfeldu měli lesní službu v krvi, neboť Baltazar David (1666) byl polesným pražských hájemství, Jan Kryštof byl polesným na panství Poděbrady (1671), Baltazar byl nejvyšším polesným Království českého (1694), Julius nadlesním v Poděbradech (1717), Antonín polesným v Brandýse (1729), koncem 18. století byl Maxmilián polesným na Opočně a Václav myslivcem v Pardubicích. Potom v drozdovském Jagrhauzu žil urozený pan Zachariáš Raymon, císařský fořtmistr, jemuž se zde v letech 1726 – 1732 rodily, ale také umíraly děti. Následoval urozený pan Josef Kilián Kalivoda, zbirožský fořtmistr; jehož manželka Barbora je připomenuta roku 1734 a potom se jim zde rodili potomci. Jsou připomínáni i jiní příslušníci rodu Kalivodů, naposledy Barbora Kalivodová z Drozdova roku 1744. Následovalnznovu jako drozdovský fořtmistr Zachariáš Raymon, zaznamenaný v této funkci opět od roku 1745. Jsou připomínáni jeho příbuzní a fořtmistr z císařského Jagrhauzu Zachariáš Raymon zemřel roku 1753 ve věku 77 let. V roce 1754 je císařským fořtmistrem (jindy venionum praefectus) urozený a statečný rytíř, pan Fridrich Kryštof Kager ze Štampachu. Jeho manželka, urozená paní Marie Anna, rozená z Milachu z císařského Jagrhauzu je kmotrou například roku 1767 a roku 1768 „in domo venatoris“ v Drozdově umírá rytíř František (zřejmě omyl – má být Fridrich) Štampach, fořtmistr, ve věku 66 let. Začíná se objevovat nové pojmenování fořtmistra – obrfořt (Oberforst). Poprvé bylo zaznamenáno roku 1786 při svatbě Václava Frýdla s Josefou, dcerou urozeného pana Jana Jiřího Fišera, obrfořta, z Drozdova čp. 17. Frýdl byl adjunktem při císařském obrfořtovi a manželům se pak v čp. 17 do roku 1787 rodili potomci. Manželka obrfořta Jana Jiřího Fišera „zůstávajícího v Drozdově“ zemřela roku 1790 v Žebráku. Ovšem od roku 1789 se v Drozdově čp. 17 rodí potomci urozeného a statečného pana fořtmistra Josefa Mörka z Mörkensteina, příslušníci jeho rodiny jsou připomínáni až do roku 1801, kdy v Drozdově čp. 17 tento fořtmistr ve věku 60 let umírá na souchotě. Za něj je zde připomínán „forstamtadjunkt“ (tj. pomocník lesního úřadu) Franc Znaťák a Mařena, děvečka pana fořtmistra. Od roku 1802 se jako příslušníci rodiny fořtmistra v Drozdově vyskytují Neümanové, a to do roku 1808. Připomínáni jsou adjunkti lesního úřadu, kočí a kuchařka pana fořtmistra, „forstkandrdas“, ale také Martin Kozler, hajný z Jagrhauzu (1809), označený roku 1822 jako „dělník u sušení šišek v Jagrhauzu“. Vidíme, že se již získávala semena jehličnanů a byly tedy vysazovány nové stromky. V té době jsou v Drozdově připomínáni hajní – panský hajný v čp. 2, „hajný truhlář“ a c. k. hajný z čp. 17, adjunkti, kočí u pana c. k. obrfořta, bydlící mimo čp. 17. O existenci císařského obrfořta, urozeného pana Josefa Fingera, se dozvídáme pouze k roku 1810, kdy mu v Drozdově čp. 17 zemřelo dítě. Od roku 1825 jsou v matrikách uváděni příslušníci rodiny zbirožského obrfořta pana Antonína Sládka z Drozdova čp. 17; naposledy je zaznamenán roku 1830. Objevuje se „praktikant při c. k. forstamtu v Drozdově“, bydlící mimo čp. 17; naopak v čp. 17 se narodil potomek Ignáce Jansy „musicusa“ z Prahy a Veroniky, dcery Martina Kozlera, „vrchnostenského sušárníka“. Také o existenci dalšího obrfořta z Drozdova čp. 17 se dozvídáme jen z jedné matriční zmínky – v roce 1832 zde zemřel obrfořt pan Josef Šmíd ve věku 52 let na „zatvrzení jater“, tedy zřejmě na nemírné pití alkoholu. Od roku 1833 známe dalšího drozdovského obrfořta, pana Ondřeje Heinricha.38) Za něj zde působil pan Jan Wirchl, geometr při c. k. lesním úřadu panství zbirožského, který v Drozdově čp. 17 zemřel v roce 1836 z neznámé příčiny ve věku pouhých 35 let. V Drozdově čp. 17 zemřela roku 1850 ve věku 63 let také paní Aloisie Heinrichová, manželka Ondřeje Heiricha, oberfořta „c. k. spojených panství horních zbirožských“. Vidíme, že jak se blížil konec patrimoniálního období, byli urození fořtmistři, hofjagři či obrfořti postupně nahrazováni nešlechtici. Také označení Jagrhauz nad Drozdovem mizí a objekt při josefském číslování domů obdržel popisné číslo 17, které podržel přes další přečíslovávání dodnes. Žila v něm nejen rodina příslušného císařského úředníka, ale i její sloužící, byl tu lesní úřad, bydleli ti i někteří adjunkti, praktikanti, hajní a sušič šišek. V nové době v čp. 17,k němuž později patřilo i čp 107, sídlila lesní správa dvaceti revírů. Historické mapy vypovídají o poloze a půdorysu Jagrhauzu. Na I. vojenském mapování (1764 – 1768) tvořeném od oka vidíme nedaleko na sever od vsi Drozdova výrazný areál nazvaný „Forstmeister“, sestávající z objektu půdorysu „L“, dlouhého obdélného objektu a menšího stavení. Císařský otisk mapy stabilního katastru Drozdova z roku 1839 ukazuje areál čp. 17 severozápadně od jádra vsi, půdorysně v podstatě shodný s I. vojenským mapováním: ve východním nároží je situován objekt půdorysu „L“, na jihozápadě vymezuje nádvoří dlouhý obdélný objekt, na severozápadě menší stavení. Objekt půdorysu „L“ a menší stavení nově propojilo další stavení, vše je z nespalného materiálu. Areál je přístupný vjezdem při jižním nároží a náleží k němu rozsáhlá zahrada či sad, při jehož okraji jsou situovány dva drobnější nespalné a jeden spalný objekt, související patrně se získáváním semen lesních stromů. Na II. vojenském mapování (1846 – 1847) je areál označen J.H. (tedy jagrhaus – myslivna) a v zahradě je umístěna značka ; vzhledem k absenci vodního toku však nejde o značku pro mlýn, nýbž o splynuté parohy, označující myslivnu. III. vojenské mapování (1879) zachycuje uvedený areál, který je již součástí rozrůstajícího se intravilánu Drozdova, bez zvláštního označení, půdorysnů stejně jako předešlé mapy. Severně od Drozdova je rozsáhlý areál, označený „Spodium Fb“. Jde o továrnu na spodium – uhlí z kostí, vyráběné pálením kostí bez přístupu vzduchu a používané v cukrovarech k odvápnění a odbarvení cukrové šťávy. Dnes po ní není památky. Při autovycházce plzeňské pobočky KASu dne 21. 4. 2012 byl navštíven také Drozdov. Bývalý císařský Jagrhauz v podstatě stále zachovává tvar čtverhranu s budovami po obvodu a velkou zahradou. Areál není přístupný, vidět byly jen dva hlavní objekty – čp. 107 a čp. 17, mezi nimiž je na jihu vjezd na nádvoří. čp. 107, původně asi hospodářský objekt, je dnes obývané dlouhé obdélné přízemní stavení, s přečnívajícími stropními trámy tvořícími zákrap, situované v čele dispozice při silnici na Týček na jihozápadní straně. Vlastním sídlem císařských fořtmistrů a hofjagrů patrový objekt _p. 17 ve východním rohu areálu na půdorysu písmene „L“. Dobře viditelné bylo jeho jihovýchodní křídlo, severovýchodní část má již novější okna a je omítnutá. Navazuje na ni patrně další hospodářské stavení a další objekt je uprostřed severozápadní fronty areálu. Vlastní čp. 17 procházelo stavebními změnami, o nichž svědčí na viditelné straně jihovýchodního křídla s částečně opadanou omítkou zazdívky okenních otvorů a viditelná spára asi ve třetině jeho délky od východního nároží. V této třetině je také zatím jediný zjištěný zbytek sgrafita (?). Zdá se, že cca dvě třetiny jihovýchodního křídla byly přistavěny k původní stavbě, zaujímající severovýchodní část areálu. Stalo se to před I. vojenským mapováním. Oba objekty (čp. 107 a 17) jsou nyní v soukromých rukou, v bývalé zahradě stojí novější objekty. Jagrhauz – čp.17 – je bez okapů a chátrá. Toto někdejší sídlo šlechty by si jistě zasloužilo odborný stavebně historický průzkum a památkovou ochranu.
Prosím , buďte ohleduplní k hintu! Děkujeme.
Pozor na mudly!!