Vitamíny jsou organické látky nezbytné pro správné fungování lidského těla. Nepotřebujeme jich velká množství, ale protože naše tělo není schopné tyto sloučeniny samo vytvářet, je potřeba je přijímat v potravě. Vitamíny se tvoří v rostlinách, některé vitaminy živočichové přeměňují a uskladňují. Základním zdrojem vitaminů jsou tedy rostliny. Vitaminy nejsou zdrojem energie a neslouží ani jako stavební kameny našich těl. Jejich význam je v katalyzování reakcí umožňujících uvolňování energie z látek přítomných v potravě, růstu a jiných procesů, které jsou pro správné fungování těla nezbytné. Rozdíl mezi vitaminy a hormony a enzymy je právě v nutnosti přijímat je v potravě. Jak byly vitaminy postupně objevovány, dostávaly názvy podle písmen abecedy.
Vaším úkolem bude zjistit, o jakých vitamínech jsou texty níže a potom? Potom už mít jen trochu štěstí a dobrý nápad, jak z vitaminů vytáhnout souřadnice, kde najdete cache.
I. vitamin je ve formě provitaminu beta-karotenu, tj. látky, kterou je tělo schopné přeměnit na vitamin, obsaženo v načervenalých plodech nebo jiných částech rostlin, například mrkvi nebo rajčatech. V potravinách živočišného původu se tento vitamin vyskytuje také a to zejména v játrech, rybách a mléčných výrobcích. Tento vitamin v těle slouží k tvorbě zrakových pigmentů. Jeho nedostatek ztěžuje vidění v noci a za šera. Lidé trpící jeho nedostatkem tedy trpí šeroslepostí. Tento vitamin také přispívá k tvorbě buněk kůže, oční spojivky a sliznic. Při jeho nedostatku v dětství může člověk až oslepnout, což se v dnešní době týká pouze oblastí třetího světa. Kromě toho je tento vitamin také významným antioxidantem, chrání naše tělo proti volným radikálům, které mohou způsobit rakovinné bujení. Jeho nadbytek je ovšem stejně nebezpečný jako jeho nedostatek. Je to dáno jeho rozpustností v tucích, díky čemuž se v těle může hromadit a není přirozeně vylučován. Proto jsou polárníci varováni před požíváním jater ledních medvědů, které tento vitamin obsahují ve velkém množství a my ostatní, kteří nemáme možnost ochutnávat játra ledních medvědů, bychom neměli překračovat doporučené dávkování a to zvláště v těhotenství, protože nadbytek tohoto vitaminu může poškodit plod.
II. vitamin je nutný pro syntézu bílkovin potřebných pro srážlivost krve. Při jeho nedostatku tedy může nastat vážné krvácení. Je to vitamin rozpustný v tucích a jeho nedostatek je pozorovatelný zvláště u pacientů trpících určitými nemocemi zažívacího traktu a u novorozeňat, které ještě nemají dostatečně vyvinutou střevní mikroflóru. Jedním jeho zdrojem jsou totiž střevní bakterie, které ho produkují v množství, které je dostatečné. Při podávání antibiotik však můžeme tyto přátelské bakterie zabít a tak si způsobit nedostatek vitaminu, který vytváří. V takovém případě je dobré jeho množství v těle doplnit pomocí vhodné stravy, která bude obsahovat zelené rostliny, nejlépe zeleninu jako salát a zelí, kapusta, kedlubny a podobně.
III. vitamin se nesmazatelně vryl do mysli celé generace dítek z 50. a 60. let minulého století, které byly svými rodiči, případně vychovateli, nuceny polykat odporný rybí tuk. A právě z rybího tuku byl roku 1920 izolován tento v tucích rozpustný vitamin. Tento vitamin má dvě formy. Jedna jeho forma se tvoří v lidském těle i v těle ostatních živočichů přirozeně z cholesterolu působením slunečních paprsků na kůži a ukládá se v játrech. Druhá jeho podoba se vyrábí synteticky a najdeme ji ve farmaceutických preparátech. Pokud se tedy pravidelně alespoň na krátkou chvíli dostaneme na slunce, naše tělo si ho vytvoří dostatek. V polárních oblastech, kde jsou v zimních ročních obdobích dny krátké a slunečního záření málo, je dobré, aby si lidé tento vitamin doplňovali také potravou. Bez dostatečného přísunu tohoto vitaminu do našeho těla se objevují poruchy tvorby kostí, usnadňuje totiž vstřebávání vápníku a jeho ukládání do kostí. Děti s jeho nedostatkem trpí chorobou, která se nazývá rachitida, nebo také lidově křivice. Všeho moc škodí a to zvláště platí u vitaminů, které jsou díky své rozpustnosti v tucích, schopné se v těle hromadit. Příliš velké dávky způsobovaly zvápenatění ledvin a srdce, několik případů předávkování dokonce skončilo úmrtím. Už čtyřnásobek denní potřeby je toxický, choďme raději pravidelně ven na slunce a naše tělo už si poradí s tím, aby mělo právě potřebnou dávku.
IV. vitamin je rozpustný ve vodě a má výrazně kyselou chuť, aby také ne, vždyť se jedná o kyselinu. Najdeme ho v různých rostlinách, nejvíce tohoto vitaminu na 100 g obsahují plody šípku. Jeho nedostatek v minulosti způsoboval vážné onemocnění skorbut neboli kurděje, kterými trpěli např. námořníci, ale i vojáci ještě za první světové války, protože ještě v té době svět na objev této důležité látky čekal. Strava těchto lidí totiž obsahovala hlavně obiloviny a maso, naopak postrádala čerstvé ovoce a zeleninu. Při dlouhých plavbách se u námořníků začaly projevovat příznaky jako krvácení dásní a následné vypadávání zubů, v dalších stádiích se objevovaly krevní výrony v kůži, osrdečníku, dutině břišní a nakonec nemoc skončila smrtí. Téměř všichni vyšší živočichové jsou schopni si tento vitamin vytvářet přímo ve svých játrech. Výjimkou jsme my lidé, opice a také morčata. To znamená, že jen pro tuto skupinu živočichů se jedná o vitamin. V těle má tento vitamin funkci aktivovat činnost buněk, je to také silný antioxidant, který buňky chrání před stárnutím a pravděpodobně také proti rakovinnému bujení, usnadňuje hojení ran, proto je dobré zvýšit jeho příjem po operacích, poraněních nebo při infekčním onemocněním. Otravy tímto vitaminem se bát nemusíme, v našem těle se neuskladňuje, je rozpustný ve vodě a tak jeho nadbytek, který tělo nespotřebuje, vyloučíme močí. To ale znamená, že bychom měli mít denně přísun čerstvého ovoce a zeleniny, aby nám tento důležitý vitamin nechyběl.
V. vitamin patří do velké skupiny ve vodě rozpustných vitaminů podílejících se na metabolismu bílkovin, sacharidů i tuků. Ten náš má na starost přeměny sacharidů na energii. Je důležitý pro správné fungování nervové soustavy. Jeho nedostatek způsobuje nervovou labilitu. Při jeho nedostatku může vzniknout onemocnění beri-beri. Tato nemoc se dnes objevuje poměrně vzácně a má několik variant projevujících se odlišnými příznaky. Začala se objevovat při způsobu zpracování rýže, při kterém se z ní odstranily slupky, které tento vitamin obsahují. Vitamin V je v přírodě hojně zastoupen, najdeme ho v ovoci, obilovinách, málo ho je ale např. v bílé mouce. Tento vitamin je nestabilní, je-li vystaven zvýšené teplotě, nebo oxidaci. Kofein z kávy či čaje a alkohol jsou nepřátelé tohoto vitaminu.
N 50°06.(I)(II)'
E 14°18.(III)(IV)(V)'
Pro ověření správnosti vypočtených souřadnic použijte ověřovátko:
Pokud se vám keš s chemickým tématem líbila, můžete zkusit najít další podobnou. Připravila jsem sérii celkem deseti chemických keší:
Barvy ohňostroje
Výstražné symboly
Chemie v domácnosti
Chemické rovnice
Smog
Mýdlo
Mendělejevův sen
Chemik dělá pokusy
Pro opravdové chemické fajnšmekry jsou: Enzymy