KOSTEL ČÍHOŠŤ
Gotický kostel je v Číhošti významnou stavbou a dominantou obce.
Již František Palacký zmiňuje tuto stavbu ve svých Dějinách. O kostele jsou zmínky již z roku 1350. Původně byl kolem kostela hřbitov. Až do roku 1824 se kolem hřbitova pohřbívalo. Potom byl vybudován nový hřbitov.
Po husitských válkách tu působili utrakvističtí faráři (příznivci Jana Husa), kteří sem dojížděli na koni z Ledče. Kostel byl filiální, náležející pod ledečskou farnost. Samostatným farářem byla fara obsazena až v roce 1856. Původní dřevěná fara byla ke kostelu postavena v roce 1786, dnešní zděná farní budova je z roku 1885.
Kostel je jednolodní gotická stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem se sakristií po severní straně. Presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou. Na straně evangelijní je gotická schránka na hostie. Na severní a západní straně lodi jsou gotické profilované portály.
Loď kostela je plochostropá, donedávna s obrazovou výzdobou „Kristus král a české nebe“. Malbu provedl v roce 1946 akademický malíř Rudolf Adámek z Prahy. Byly zde vyobrazeni sv. Jan Nepomucký, sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Vojtěch, sv. Norbert, sv. Vít a sv. Zikmund.
Dále zde byli evangelisté Lukáš, Marek, Matouš, a Jan. Na stropě, směrem k presbytáři, byl vyobrazen číhošťský kostel s okolní krajinou.
Pod stropem, směrem k presbytáři, jsou vyobrazeni čtyři andělé s nejsvětější svátostí.
Technický stav stropu se však stále zhoršoval, strop opadával a stával se nebezpečným pro návštěvníky kostela. Bylo nutno strop opravit a malba již nebyla obnovena. Původní vzhled stropu je zdokumentován na archivních fotografiích.
Hlavní oltář je zhotovený v roce 1888. Oltář byl postavený na původní kamenný obětní stůl z doby výstavby kostela.
Původní postranní oltáře zasvěcené sv. Janu Nepomuckému a sv. Václavu již dosloužily svému účelu. Z těchto oltářů zůstal oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého. Na místo původních oltářů byly přeneseny dva postranní oltáře z bouraného kostela sv. Jana Křtitele v Dolních Kralovicích. Tyto oltáře a mramorová křtitelnice z Dolních Kralovic jsou v Číhošti od roku 1974. V současné době se v kostele nenacházejí postranní oltáře – jejich stav je kritický a bude nutný rozsáhlý restaurátorský zásah.
Na severní straně kostela visí obraz sv. Assumpty z původního majetku kostela v bohatém rokokovém rámu.
Během vnitřních oprav kostela byly pod bílou vápennou malbou odhaleny po celém obvodu kostela fresky. Díky této skutečnosti nelze vnitřek kostela opravit jinak, než fresky odhalit a obnovit – rozhodnutí památkového odboru . I v tomto případě se jedná o velice nákladnou finanční akci.
Kostel vlastnil čtyři zvony. Největší, zasvěcený Svaté trojici, Jan Křtitel, Máří Magdalena – zvaný poledník a malý umíráček. V současné době má kostel zvony tři.
Zvláštností zdejšího kostela je také klasové zdivo na vnější fasádě.
V roce 1948 bylo prostranství před kostelem oploceno a vybudována kovová brána. U kostela stály tři staré lípy - stáří cca 300 let. Postupně musely být lípy pokáceny, jelikož se stávaly nebezpečnými pro obyvatele, pro okolní stavby i kostel. První lípa byla pokácena v roce 1984, další dvě v roce 2010. Před kostelem jsou vystavena dvě torza pokácených lip, jako vzpomínka na jejich monument.
Od roku 1948 působil v Číhošti farář Josef Toufar. Do dějin se obec nedobrovolně zapsala známým „číhošťským zázrakem“. Doposud neobjasněného pohybu kříže na oltáři zdejšího kostela využil komunistický režim k útoku na katolickou církev. Číhošťský kněz - páter Josef Toufar nepřežil kruté výslechy státní bezpečnosti. Od té doby byla obec Číhošť nadlouho vymazána ze všech map.
Zásluhou zdejších farníků byl po „sametové revoluci“ odhalen páteru Josefu Toufarovi památník u zdejšího kostela. Památník zhotovil akademický sochař Roman Podrázský z Přibyslavi. Slavnostní odhalení památníku se konalo 22.9. 1990.