Cestou Antonina Svojsika Mystery Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Cestou Antonína Svojsíka
Profesor Antonín Benjamin Svojsík (5. září 1876 Praha – 17. září 1938 Praha) byl pedagogem a zakladatelem českého skautingu (který v českém prostředí dostal jméno Junák), jeho propagátorem a organizátorem. Původním jménem Antonín František se narodil jako druhý ze čtyř synů. Jeho starší bratr, kněz Alois Svojsík (1875-1917), se proslavil rozsáhlou publikací Japonsko a jeho lid (1913), která byla zdaleka nejobsáhlejší knihou o Japonsku v češtině z dob Rakouska-Uherska
Ze života
Krátce po narození až do svých třech let bydlel s rodiči a sourozenci ve Dvoře Králové nad Labem, kde byl jeho otec Antonín Svojsík (* 13. 6.1835 Hořice v Podkrkonoší, + v srpnu 1880 Dvůr Králové nad Labem) soudním úředníkem. Po otcově smrti se matka Ludmila přestěhovala zpět do Prahy. Od mládí byl pohybově nadaný a chtěl stát se učitelem tělocviku, což se mu splnilo. Ale také rád zpíval a stal se členem Českého pěveckého kvarteta. Zde také získal jako nejmladší přezdívku Benjamin. Kvarteto se vydalo v roce 1902 na cestu po světě a sklízelo velké úspěchy. Antonín Svojsík několikrát navštívil v dospělosti město svého dětství Dvůr Králové a zúčastnil se Junáckých dnů.
Objev skautingu
Díky svému staršímu bratru Aloisovi a Josefu Meilbeckovi se seznámil se skautingem v roce 1909 a o dva roky později se o prázdninách tehdy 35letý profesor Svojsík z žižkovské reálky vydal do Anglie. Zde navštívil skautský tábor a seznámil se novými metodami výchovy mládeže. Vrátil se nadšený a začal překládat knihu Scouting for boys od R. B. Powella. Ale uvědomoval si, že není možné přesně přenést anglický skauting do českých poměrů. Knihu nakonec nevydal. Po prázdninách 1911 sestavil pokusnou skautskou družinu z žáků žižkovské reálky. Radil se s významnými odborníky a získal pro spolupráci další známé osobnosti, např. profesory Čádu, Drtinu, Masaryka, Kramáře apod. V roce 1912 vydal knihu „Základy junáctví“, do které přispěla řada dalších spisovatelů a profesorů – M. Aleš (nakreslil obálku), A. Jirásek, K. V. Rais, dr. J. Guth-Jarkovský a další. Reakce veřejnosti byla rozporuplná. Např. Humoristické listy označily skauty jako moderní cikány, jiní zachovávali zdrženlivý postoj. V roce 1912 o prázdninách vedl první skautský tábor nedaleko hradu Lipnice. Tábor měl 13 účastníků, jeho průběh Svojsík vylíčil v brožurce Den v táboře Junáků. Známý je také Skautský deník Jiřího Wolkera, kde básník popisuje své zážitky z tábora na stejném místě z roku 1916. Svojsík se nejprve pokusil začlenit vznikající skautské družiny do Sokola, kde ale neuspěl. Založil tedy 15. června 1914 samostatný skautský spolek Junák – český skaut, jehož prvním starostou se stal pražský hygienik dr. Čeněk Klika. V roce 1915 začal vydávat časopis Junák, který udržel vydávat i v těžké válečné době. Skauti pracovali ve prospěch Červeného kříže, ale nebyli využíváni pro válečné účely. V roce 1918 bylo v Praze asi 300 skautů a ti se zapojili plně do služby Národního výboru. Byla vytvořena skautská pošta, která se spolehlivě starala o doručování zásilek v revoluční době. Po válce dne 7. června 1919 založil Svojsík Svaz junáků - skautů RČS a stal se jeho náčelníkem. V době první republiky pracoval v ústředí skautské organizace a skauting stále získával jak nové členy, tak i na dobré pověsti. Vznikaly další skautské organizace s mírně odlišnými názory. Také největší organizace Sokol spatřovala v Junáku určitou konkurenci. Pod vlivem hrozby fašismu se nakonec podařilo český skauting sjednotit a 22. ledna 1939 (již po smrti Svojsíka) vznikl „Junák – svaz skautů a skautek RČS“. O prázdninách 1938 odejel do Ruska, aby se seznámil s výchovou ruské mládeže. Také chtěl z vlastního pohledu poznat nové směry v ruské tělovýchově. Únavu, již přinášelo nepohodlí cesty, nezvyklou stravu a úmorná vedra snášel dost těžce a s velkým sebezapřením se vrátil domů 2. srpna 1938. Za týden ulehl s horečkami způsobenými streptokokovou nákazou, které stoupaly i přes všechnu lékařskou péči a 17. září v 9 hodin dopoledne zemřel. Tři tisíce junáků doprovodily svého náčelníka na památný Vyšehradský hřbitov.
zdroj textu a obrázků WIKIPEDIA
A kam vás cesta Antonína Svojsíka přivede?
Na místo zvané Skalky nebo Skalka, místo oblíbené generacemi Novojičíňáků.
Skalky s nejvyšším místem 374 m.n.m. jsou vysoký táhlý kopec za městem. Je to zároveň překrásné místo v lesích, kde může moderní člověk zapomenout na každodenní starosti a kde se dá příjemně relaxovat. Dávní obyvatelé zde ale měli svá políčka, ve skalách těžili kámen pro svá městská obydlí a věřili, že je tu ukrytý poklad. Vedla tudy také kdysi hlavní cesta do Valašského Meziříčí. Po velkém požáru stodol na úpatí kopce roku 1833 byly položeny základy stromořadí a Skalky se staly především cílem výletů. Jeden z těch dávných lomů se zdál být krom jiného svou uzavřeností vhodný k tomu, aby byl upraven na divadlo v přírodě – amfiteátr. K tomu došlo v letech 1928 až 1929. Jak dlouho se zde hrálo, se neví anebo je to zasuto hluboko v archivovaných listinách. Možná jen do doby, než zub času a povětrnosti rozhlodal dřevěné lavice a pak už se pomalu schylovalo ke druhé světové válce, kdy lidé na čas přestali mít smysl pro tento druh krásna a měli co dělat sami se sebou, než rekonstruovat divadlo. Každopádně ho do dnešních dnů známe pouze jako romantickou a tajuplnou zříceninu, ukrytou v lesích. Léta do něj občas zabloudili jen náhodní chodci, v posledních letech se však přece jen dočkalo určité renesance, kdy se v něm každoročně v létě odehrávají divadelní dílny.
Autor tohoto odstavce z historie Skalek: Buffallo54
A ke keši samotné?
Kešku, kterou jsem pro vás připravil je ve velikosti mikro. Luštění finálky je jednoduché, nechci vás zbytečně trápit, ale přeci jen vám ji nechci dát zadarmo. Keška by měla být snad dobře maskována, ale to nezáleží na mě ale na vás jak ji uložíte zpět na místo. Poprosím vás o opravdu důkladnou kontrolu nenápadnosti při odchodu. Místo kde je keš ukryta může být dost zamudlené a mudlové se také mohou zčistajasna zjevit. V případě, že bude na místě silně zamudleno odložte odlov na jindy. Buďte prosím obezřetní, V zimě je odlovitelná jen pokud nenapadne víc jak 5 cm sněhu. Snad do té doby vydrží. Nepoužívejte hrubou sílu, na získání keše vám postačí síla malíčku, stejně tak na ukrytí. Nic nerozbíjejte, neničte, chovejte se jako správní kešeři. A jakýkoliv problém s keší mi prosím napište do logu. Budu vám za to vděčný.
A jak ji najít?
STAGE 1 instrukce
-• / •- / / •--• / •-• / •••- / -• / •• / / ••• / - / •- / --• / • / / -• / •- / •--- / -•• / • / ••• / / -• / •- / / ••• / •-•• / --- / ••- / •--• / ••- / / • / •-•• / • / -•- / - / •-• / •• / -•-• / -•- / -•-- / / •-• / --- / --•• / •••- / •- / -•• / • / -•-• / / / -• / •- / / -• / • / -- / / •--- / • / / -•-• / •• / ••• / •-•• / --- / --••-- / / -•- / - / • / •-• / • / / ••• / • / -•-• / - / • / ••• / / ••• / / -•-• / •• / ••• / •-•• / • / -- / / --••• / •••-- / •---- / / •- / / --•• / •• / ••• / -•- / •- / ••• / / ••• / --- / ••- / •-• / •- / -•• / -• / •• / -•-• / • / / •- / -••• / -•-•
STEGE 2 instrukce
-• / •- / / -•• / •-• / ••- / •••• / • / / ••• / - / •- / --• / • / / -• / •- / •--- / -•• / • / ••• / / -•-• / • / -•• / ••- / •-•• / -•- / ••- / / ••• / / - / • / •-•• / • / ••-• / --- / -• / -• / •• / -- / / -•-• / •• / ••• / •-•• / • / -- / / -••- / -••- / -••- / / -•-- / -•-- / -•-- / / --•• / --•• / --•• / / / •--• / •-• / --- / •••- / • / -•• / • / ••• / / - / • / -• / - / --- / / •••- / -•-- / •--• / --- / -•-• / • / - / / -••- / -••- / -••- / / •--• / •-•• / ••- / ••• / / -•-- / -•-- / -•-- / / -- / •• / -• / ••- / ••• / / --•• / --•• / --•• / / -- / •• /-• / ••- / ••• / / -•• / • / ••• / • / - / / -•••- / / -•• / • / ••-• / / •- / / •••- / -•-- / ••• / •-•• / • / -•• / • / -•- / / -•• / --- / ••• / •- / -•• / •• / ••• / / /
FINÁLKA = N 49° 34.ABC E 018° 00.DEF
Additional Hints
(Decrypt)
uyrqrw xrfxbh anqvinabh qvexh m xbih hfnmraéz i orgbah an mrzv, cbhmvw x ilgnmrav arpb m xbih, wvanx gb archwqr.