Skip to content

Ctvrta dvorecka kaple: Majuvecka Traditional Geocache

Hidden : 6/15/2015
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Čtvrtá dvorecká kaple:
Májůvecká


Stále mě dostává, jak malou návštěvnost má moje keš u dvorecké kaple Panny Marie Bolestné (zvané též „guntramovická“) – téměř přesně poloviční, než u taktéž dvorecké kaple sv. Huberta (zvané též "rejchartická). Ale logika je vlastně jednoduchá: Hubertova stojí celkem komfortně u důležité spojnice č. 46 Opava – Olomouc a z logů dost jasně vyplývá, že se zde zastavují hlavně kešeři – cestovatelé do dálav . P.M. Bolestné stojí nad cestou, jež si toto jméno pomalu už ani nezaslouží – je prašná, rozbitá a neudržovaná – prostě spojka pro místní z Guntramovic do Dvorců.
Ale přesto, že návštěvnost těchto míst je malá, vycházím tak trochu vstříc logu kešera Lalose, jenž u Hubertky napsal: „Možná mám trošku výhrady k názvu kešek. Ono to pak trochu vypadá, že ve Dvorcích jsou dvě kaple. Já vím minimálně o dvou dalších. Jedna je hřbitovní a ta druhá je na "výpadovce" na Opavu. Takže máte šanci při dalším průjezdu seznam kešek doplnit :-)“.
Ano, během zakládání a psaní listingů obou předchozích keší jsem „objevil“ i tyto další dvě kaple, ale už jsem nedotáhl do konce myšlenku, že bych keše věnoval i jim. To teď napravuji . O „hřbitovní“ jsem se dozvěděl z dostupných informací k obci Dvorce a o té u výpadovky na Opavu, Májůvecké, jsem později zjistil, že ji znám i „osobně“. Naskytla se nám rovněž při jedné z alternativních cest ke Králickému Sněžníku, byla vyfocena, ale vzápětí zapomenuta.. Když se to vezme ještě hlouběji, pak v německých zdrojích k těmto dříve výsostně německým končinám zjistíme, že ve Dvorcích byla ještě i pátá kaple – ta byla součástí tehdejší dvorecké nemocnice, dnes léčebny dlouhodobě nemocných. Z té zřejmě zůstal jen její prostor, ale o vybavení se domnívám, že zmizelo během hrůzných časů „čištění“ bývalých Sudet od německého obyvatelstva. V německém zdroji jsem k tomu našel: Nemocniční kaple v přízemí nemocnice byl větší prostor s pestrými vitrážovými okny a s umně vyřezávaným oltářem s ciboriem (stříška nad oltářem, nesená čtyřmi sloupy, baldachýn). Na zdi se nacházelo vyobrazení jisté řádové sestry, v prostoru kaple byly lavice. Konaly se zde pravidelné modlitební hodiny a bohoslužby. Dnes je kaple zrušena, oltář se nachází ve dvoreckém farním kostele.
Májůvecká kaplička (německy Mailwälder Kapelle) – myslím, že odbornou terminologií by to mohla být polokruhová výklenková kaple, ale spíše něco mezi kapličkou a Božími mukami - stojí na vrcholu stoupání silnice z centra Dvorců směrem k vesničce Májůvka, než se skoro vzápětí sklopí houpačkou do dalšího dolíku. Stojí po její levé straně pod mohutnou lípou, ještě dále nalevo od ní do polí se zvedá Křišťanovický vrch. Považuji ji za moc pěknou stavbičku, dokonce vypadá, že byla nepříliš dávno opravena. Na dávném snímku byla opatřena dveřmi, dnes má jen mříž. Na rozdíl od sv. Kateřiny dole v obci má dokonce stříšku pokrytou břidlicí.
Dohledat k ní něco bylo podobně, jako u mnoha takových stavbiček, nemožné. Vzhledem k tomu, jak píši už u svaté Kateřiny, že ve Dvorcích je sakrálních památek docela dost, je pravděpodobné, že kdysi dávno byla soukromým majetkem – buď jen jako zastávka pro poutníky, jdoucí touto cestou anebo jako připomenutí něčeho, co se na tomto místě stalo. Trochu tomu napovídá skutečnost, že pozemek pod ní patří Pozemkovému fondu – a ten po roce 1990 převzal spoustu různých „bezprizorných“ pozemků. Zkoušel jsem dohledat něco aspoň o Májůvce (je částí obce Bílčice), od níž se název kaple odvozuje, ale také nic. Zato když jsem zkusil Májůvku projet, zaujala mne dosti zvláštní stavba, k níž jsem nakonec dohledal, že je to na návsi stojící BAROKNÍ ŠKOLA. Má docela složitou mansardovou střechu a na ní zvonici s křížem i se zvonem.
Jelikož toho tedy mám tak málo, vkládám sem aspoň trochu něco z historie obce Dvorce, čemuž jsem se při psaní listingů kaplím Hubertově, P.M.Bolestné a sv.Kateřiny vyhnul. Ačkoli opravdu dost se toho dá najít na stránkách turistika.cz. i na obecdvorce.cz.
Dvorce jsou hodně staré – měly být založeny již v 10. až 11. století jako strážní osada na důležité obchodní cestě z Olomouce do Slezska. Po zřízení hejtmanství počátkem 20. století patřily pod hejtmanství ve Šternberku a staly se okresním městem a po rozdělení šternberského hejtmanství se staly od roku 1909 soudním okresem hejtmanství v Moravském Berouně (německy dříve Bärn). Na rozdíl od dnešních dob patřily Dvorce v roce 1870 s 3800 obyvateli mezi nejlidnatější města v okolí. Připomíná to i budova bývalého okresního soudu (dnes používaná ZŠ), kdy byly význačným městem s třikrát větším počtem obyvatel. Po roce 1945 statut města, který dosud nebyl obnoven, ztratily.
Městečko je opravdu „plné“ drobných památek. Je zde mnoho kamenných křížů, krásný památník na první světovou válku, před farou pomník připomínající návštěvu polského krále Jana III. Sobieského, kamenná kašna s Neptunem na náměstí a pod parkem u ulice Nemocniční má jako jediný významný rodák Dvorců pomník, v současné době značně zdevastovaný, dirigent Vilém Jahn.
Dnešní farní budova vedle kostela sv. Jiljí má empírovou podobu – ale! Tam avizované muzeum s památkami na minulost Dvorců a jeho okolí bohužel NEFUNGUJE. Mluvil jsem o tom se zdejším duchovním.
Zajímavostí je, že toto městečko bylo rodištěm několika význačných osobností, na které bohužel v něm samotném nějak zapomněli. Byli jimi například malíř světového jména Ferdinand Krumholz (1810-1878), Dr. Jan Krumpholz (1847-191) - námořní lékař I.třídy, Dr. Wilhelm August Hartel (1839-1907) - rytíř a c.k. dvorní rada, také ministr školství Rakousko-Uherska (1900-1905), Karel Polzer (1830-1930), jenž vymyslel jako první pokládání břidlicových tašek na latě a stal se c.k. dvorním pokrývačem, přičemž jeho zásluhou jsou dvoreckou břidlicí pokryty významné budovy ve Vídni. Další malíř Emil Lauffer, narozený ve Dvorcích roku 1837, byl ředitelem pražské umělecké akademie. Vilém Jahn, narozený 1835, je zmíněn výše už v souvislosti s jeho pomníkem. Již v 10 letech byl zpěvákem v dómu v Olomouci, později kapelníkem v Pešti, Zábřehu, ředitelem pražského Německého zemského divadla. Osobně jako ředitel dvorní opery ve Vídni řídil Smetanovu Hubičku a Tajemství.

Kdo chce Dvorci jen prosvištět a zároveň rychle po sobě ulovit hned dvě drive-in keše, má příležitost. Cestou od Opavy do Olomouce odloví na konci od Májůvky tuto první a na konci směrem k Čabové druhou …Nebo také opačně.


Additional Hints (Decrypt)

Cngn fgebzh h xncyr

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)