Treti dvorecka kaple: Hrbitovni Multi-cache
Treti dvorecka kaple: Hrbitovni
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Třetí dvorecká kaple:
Hřbitovní -
neboli svaté Kateřiny.
Stále mě dostává, jak malou návštěvnost má moje keš u dvorecké kaple Panny Marie Bolestné (zvané též „guntramovická“) – téměř přesně poloviční, než u taktéž dvorecké kaple sv. Huberta (zvané též "rejchartická). Ale logika je vlastně jednoduchá: Hubertova stojí celkem komfortně u důležité spojnice č. 46 Opava – Olomouc a z logů dost jasně vyplývá, že se zde zastavují hlavně kešeři – cestovatelé do dálav 
. P.M. Bolestné stojí nad cestou, jež si toto jméno pomalu už ani nezaslouží – je prašná, rozbitá a neudržovaná – prostě spojka pro místní z Guntramovic do Dvorců.
Ale přesto, že návštěvnost těchto míst je malá, vycházím tak trochu vstříc logu kešera Lalose, jenž u Hubertky napsal: „Možná mám trošku výhrady k názvu kešek. Ono to pak trochu vypadá, že ve Dvorcích jsou dvě kaple. Já vím minimálně o dvou dalších. Jedna je hřbitovní a ta druhá je na "výpadovce" na Opavu. Takže máte šanci při dalším průjezdu seznam kešek doplnit :-)“.
Ano, během zakládání a psaní listingů obou předchozích keší jsem „objevil“ i tyto další dvě kaple, ale už jsem nedotáhl do konce myšlenku, že bych keše věnoval i jim. To teď napravuji . O „hřbitovní“ jsem se dozvěděl z dostupných informací k obci Dvorce a o té u výpadovky na Opavu, Májůvecké, jsem později zjistil, že ji znám i „osobně“. Naskytla se nám rovněž při jedné z alternativních cest ke Králickému Sněžníku, byla vyfocena, ale vzápětí zapomenuta.. Když se to vezme ještě hlouběji, pak v německých zdrojích k těmto dříve výsostně německým končinám zjistíme, že ve Dvorcích byla ještě i pátá kaple – ta byla součástí tehdejší dvorecké nemocnice, dnes léčebny dlouhodobě nemocných. Z té zřejmě zůstal jen její prostor, ale o vybavení se domnívám, že zmizelo během hrůzných časů „čištění“ bývalých Sudet od německého obyvatelstva. V německém zdroji jsem k tomu našel: Nemocniční kaple v přízemí nemocnice byl větší prostor s pestrými vitrážovými okny a s umně vyřezávaným oltářem s ciboriem (stříška nad oltářem, nesená čtyřmi sloupy, baldachýn). Na zdi se nacházelo vyobrazení jisté řádové sestry, v prostoru kaple byly lavice. Konaly se zde pravidelné modlitební hodiny a bohoslužby. Dnes je kaple zrušena, oltář se nachází ve dvoreckém farním kostele.
Hřbitovní kaple sv. Kateřiny, postavená údajně v ranně gotickém stylu (někde píší i v pozdně gotickém!) mně z těch dvoreckých připadá být kaplí nejméně – musel jsem si na ni zvyknout . Je fakt, že velikostí je to spíš kostelík (délky 24m a šířky 12m) a to, co mi na ní vadí, je její prapodivně pojatá rekonstrukce z doby, o níž jsem nenašel údaj: všechny střechy z lesklého hliníkového plechu a stěny jakoby poskládané z velkých šedých panelů s výrazným spárováním. O tom jsem nanejvýš našel, že se „kostelík až do dnešních dnů se uchoval v téměř původní podobě“, ale pak jsem také dohledal plán obnovy obce a německé zdroje, kde se naopak píše „nevhodné a necitlivé úpravy povrchů a oken v 19. a 20. století“. Možná, že by člověk měl být vděčen, že takto stará památka byla vůbec nějakým způsobem uchována tak, aby z ní nebyla ruina – na druhou stranu se z tohoto vzhledu nedá poznat, že je ze všech dvoreckých kaplí nejstarší a z těchto sakrálních památek zde nejvýznamnější a že se v jejím případě jedná v tomto regionu o „ojedinělý typ jednolodní architektury se značnou kulturně historickou a architektonickou hodnotou“. Ta historická hodnota je dána datem postavení kolem roku 1530, tedy 16. stoletím.
Minimálně ve dvou českojazyčných internetových zdrojích se s jistotou uvádí, že kostelík onoho roku 1530 postavili luteráni. Jenže v německé kronice (zdroj Ročenka vysídlenců z domoviny okresu Moravský Beroun - Bärn z roku 1953) se prý říká:
"Kostel sv. Kateřiny měl být postaven luterány snad kolem roku 1530. Proč nepoužili katolický kostel sv. Jiljí a postavili tento nový malý anebo zda třeba nekonali bohoslužby v obou současně, není možno s jistotou zodpovědět, neboť o tom nezůstalo zachováno nic písemného a proto, že dlouhé období od jeho stavby přesahuje veškerou ústní tradici všech ještě žijících včetně těch nejstarších."
Dále se uvádí, že jako mnohem pravděpodobnější možnost připadá v úvahu, že si katolíci poté, co jim byl jejich katolický kostel odňat, postavili nový malý kostel a bohoslužby konali tam – neboť tehdejší zápasy katolické církve a církví protestantských, reformovaných, byly opravdu úporné: V průběhu 16. století od roku 1521 nastoupila ve dvorecké oblasti reformace - luterství. To zde měl od roku 1538 zavádět farář s pro mne delikátním příjmením Jan Teufel (Teufel = čert !) a již v roce 1576 existovala ve Dvorcích luterská fara. Roku 1620 po porážce českých stavů na Bílé hoře pak zase nařídil císař Ferdinand II. protireformaci, kterou zde prováděl Franz Xaver von Dietrichstein z Olomouce. A ačkoli měly Dvorce od roku 1630 opět katolického faráře, držel se stále i protestantismus. Druhá, radikálnější protireformace trvala od 1667 až do 1669.
Dále tento zdroj píše, že kostelíček má dřevěný kazetový strop a dřevěnou, břidlicí pokrytou věž. Nápadný je na hrotu věže pod křížem osazený půlměsíc, jenž byl v původní podobě zpětně osazen i při v roce 1928 konané rekonstrukci. Spojovat tento půlměsíc s tureckými válkami, jak se občas děje, je zřejmě z důvodu, že zcela chybí jakékoli dějepisné pozadí, možno považovat za čirou fantazii a mnohem spíše se dle křesťanské symboliky jedná o znamení proměnlivosti, nad nímž stojí kříž jako symbol křesťanské víry.
V kostele se nachází také hrobka, jež uchovává jistého "ctěného a váženého pána Johanna Leberwursta, mědikovce z Karlovce (Karlsberg) a bývalého občana knížecího města Opavy", jenž zemřel 1. ledna 1653. Deska s tímto nápisem, uzavírající hrobku, byla roku 1914 při obnově dlažby kostela zasazena do zdi na jeho epištolní straně, aby se dále neopotřebovávala.
Roku 1928 byl kostelík na náklady města opatřen novou krytinou z břidlice a díky darům byl částečně renovován také jeho interiér.
I já se tedy kloním k teorii, uvedené v té staré německé kronice, neboť kaple sv. Kateřiny vykazuje tyto divnosti: Když byla protestantská – jak mohla mít věž? Musela by být přebudována za rekatolizace. A když protestantská, jak mohla být zasvěcena světici? – to je jistě další souvislost s rekatolizací, neboť protestanté na svaté nehrají.
Ano – je to zvláštní, jak taková spousta sakrálních staveb a stavbiček (ve Dvorcích je mnoho kamenných křížů) vedle docela velkého kostela sv. Jiljí zřejmě dokládá velkou zbožnost tehdejších obyvatel.
Vlastníkem Kaple sv. Kateřiny na parcele č. 217 je Římskokatolická farnost Dvorce.
A nastala chvíle, kde se bude mluvit o finálce. U kaple samozřejmě není, neboť jsme na fungujícím hřbitově, na jakém keš NESMÍ být.
Výchozí souřadnice tě měly teoreticky přivést před dveře svaté Kateřiny. Mezi jejich klikou a spodními panty je přes OBĚ křídla taková dvojitá neurovnaná řada hřebů či šroubů se čtvercovými hlavami. Spočti je všechny a to bude číslo X, s nímž naložíš následovně:
- ke třem místům za desetinnou čárkou minut výchozí souřadnice N přičti (X-19)
- ke třem místům za desetinnou čárkou minut výchozí souřadnice E přičti (X+30).
"Ftipná" poznámka nakonec: atribut "dangerous area" neberte moc vážně. Jeho obrázek mi jen připomněl, co asi skrývají hroby tohoto hřbitova .
Additional Hints
(Decrypt)
Xbhgrx