#8 – Genealogie – pozemkové knihy
Pozemkové knihy jsou důležitým pramenem pro genealogické pátrání souběžně s matrikami, nebo je nahrazují v období, kdy tyto ještě neexistovaly. Proti matrikám ale vykazují některá omezení. Předně nezachycují osudy nejnižších vrstev poddanské třídy, lidi nemajetné, jako podruhy, čeleď - děvečky a pacholky, jakož i obecní chudinu - pastýře, ovčáky atp.
Pozemkové knihy evidují právní poměry poddanských (rustikálních) nemovitostí, stejně tak, jako zemské desky slouží k zápisům dominikálního majetku, resp. městské knihy evidují domy a další nemovitosti ve městech.
České pozemkové knihy jsou jedinečné ve svém obsahu a rozsahu v celé Evropě, tam většinou držbu nemovitostí prokazují listinné akty. Pokud existují v Rakousku, Německu, Polsku, ve Švýcarsku obdobně vyhlížející knihy, evidující nějakým způsobem držbu poddanského majetku, jedná se ponejvíce o knihy soudních rozhodnutí, knihy k evidenci zástavního práva, hypoték atp.
Za nejstarší pozemkovou knihu v Čechách se považuje česky psaná kniha Žitenického panství na Litoměřicku ze 70. let 15. století, snad z r. 1472. Druhou nejstarší pozemkovou knihou u nás vůbec je německy psaná kniha pro obec Háj na panství oseckého kláštera v severních Čechách z r. 1506. Od 2. poloviny 16. století je pozemkových knih již velké množství.
Pozemkové knihy se samy většinou nazývaly knihy "gruntovní", "purkrechtní" nebo "urburní". Výraz gruntovní lépe vystihuje povahu těchto knih než název knihy pozemkové. Předně se do nich nezapisovaly jednotlivé pozemky, ale celé usedlosti, grunty. Název purkrechtní udává, že se jednalo většinou o usedlosti zakoupené na rozdíl od nezakoupených.
Zápisy v pozemkových knihách byly vedeny podle jednotlivých usedlostí nebo chronologicky. Chronologickým principem zápisů se řídí zejména knihy v nejstarším období jak v české, tak v německé oblasti.
Druhým principem, používaným při zápisech do pozemkových knih, byl princip vložek, kdy každé nemovitosti bylo vyhrazeno v knize několik listů, na něž se poznamenávají osudy nemovitosti po řadu let. Poté je třeba hledat zápisy k dané nemovitosti v následující knize (většinou na ni bývá odkaz). Z vlastní zkušenosti podotýkáme, že to je pro badatele daleko přívětivější než chronologické řazení zápisů.
šacunk
Zápis v pozemkové knize byl pouze svědectvím o provedeném zákupu. Je třeba poznamenat, že kupní smlouvou se rozumí nejenom odprodej statku cizí, nepříbuzné osobě, ale i převod usedlosti na syna (zetě) ještě za života odstupujícího hospodáře. Vlastnické právo přecházelo na kupujícího již uzavřením kupní smlouvy, nikoliv zápisem do knihy. Navíc se nedá říci, že by zpočátku existovala právní povinnost zápisu. Stávalo se, že převod usedlosti nebyl do knihy vůbec zapsán, například v případě přechodu z otce na syna. V mnoha případech byly zapsány chybné skutečnosti a bývaly opravovány buď škrty nebo novými opravnými zápisy.
Jádrem zápisu jsou základní převodní náležitosti. Patří sem datum, jméno nabyvatele, odvolávky na kupní smlouvu nebo úmrtí hospodáře či jiný způsob odprodeje. Následoval popis usedlosti, záznam o ceně (až do konce 18. stol. se ceny nemovitostí počítaly v kopách míšenských grošů, na Moravě v rýnských zlatých), závdavek a splátky (vejrunky). Následoval soupis dluhů, nesplacených splátek a dědických podílů. V případě předání statku dospělému synovi stárnoucím hospodářem je součástí zápisu poznamenání o vejminku pro odstupujícího hospodáře. Knihy nejčastěji vedla vrchnost.
rozdíl
Čtení v pozemkových knihách je proti matrikám obtížnější, v matrice hledáme jména dítěte, otce, matky a datum a místo narození. V pozemkové knize musíme číst souvislý text. Ale zase se dozvídáme najednou informace o celé rodině, hlavně o dětech, které se dožily doby zápisu.
Jak na keš
Co to byl rozdíl
1. částka, kterou bylo potřeba ještě splatit A=2
2. rozdělení podílu po zemřelém dědici mezi jeho potomky A=1
3. změna ceny gruntu mezi dvěma zápisy do gruntovní knihy A=4
Co to byl šacunk
1. prohledání osoby, jestli něco neskrývá B=5
2. prohlídka, co se skrývá v truhlách s oblečením B=3
3. soupis součástí gruntu a jejich ocenění B=4
Souřadnice jsou:
N 50°34.(B*2)(B)(B-2*A) E 013°37.(A)(B)(B)
Pro kontrolu – součet souřadnic dává číslo 49
Nezapomeňte si poznamenat bonusové číslo, snad se bude hodit.
V keši není tužka!
Pokud opravdu, ale opravdu neumíte číst, neváhejte se zeptat, poradím.