#1 – Genealogie – úvod
Serie keší genealogie vás trochu zaměstná doma u počítače a pak se projdete (proběhnete, projedete) po rekultivované výsypce. Už teď jsou tam pěkné vzrostlé i mladé stromy a za pár let (desetiletí ?) nikdo nepozná, že je to uměle vytvořená krajina.
K vytvoření serie keší na toto téma nás vedlo to, že za dobu našeho kačerství jsme museli řešit spoustu různých šifer, hlavolamů, výpočtů a shánět informace z mnoha různých oborů. Naštěstí máme strejdu Googla a tetu Wiky, kteří skoro vždy poradí. Tady budete mít převážnou většinu informací v listingu.
Délka celé trasy je asi 4 km a vede po zpevněných cestách.
Úvod
Asi každého napadla aspoň jednou v životě otázka „Kdo byli moji předkové? Jak žili? Čím se zaměstnávali, kolik měli dětí?“
Někteří neodolají a věnují mnoho času a úsilí, aby našli na tyto otázky odpověď.
Genealogie, česky rodopis, dříve také rodozpyt, pochází z řeckého slova génos (latinsky genus = rod). V užším smyslu se zabývá vztahem mezi jedinci, vyplývajícím z jejich společného rodového původu. Náleží k nejstarším vědám, byla pěstována už starověkými národy, např. Židy, jak svědčí Bible. U Římanů se objevily snahy vybájit slavné předky a tak zdůvodnit nebo docílit význačné postavení ve společnosti. Románské a germánské národy tuto činnost napodobovaly, rozmach nastal v 16. a 17. století.
V Čechách se zpočátku jednalo o soukromé rodinné zápisy a malované vývody v zámcích a kostelech, ale genealogickým otázkám se věnovali již nejstarší kronikáři (Kosmas, Dalimil). První soustavné zpracování bylo od Bartoloměje Paprockého (1540 – 1614). Tvůrcem novověké genealogie byl František Palacký, jehož první práce byla o dějinách rodu Šternberků. Až do 20. století se jednalo o genealogii šlechtickou, pokud o genealogii občanskou, jednalo se o doložení předků pro účely nobilitace. Ne náhodou docházelo i k omylům a falzům.
Smutnou stránkou genealogie byla potřeba doložit za okupace „arijský“ původ, na druhé straně získané záznamy často vedly k tomu, že se jedinec chtěl dozvědět více a ze starší doby a pustil se do pátrání.
Příklad vývodu
Genealog v podstatě může zpracovávat 2 typy prací.
První je vývod (latinsky ascendence, německy Ahnentafel), kde se od výchozího jedince (obvykle od sebe) postupuje v čase zpět a zjišťují se data přímých předků. Počet těchto předků se v každé generaci zdvojnásobuje. Někdy v případě příbuzenského sňatku dochází k tzv. ztrátě předků. Z té má genealog radost, protože si ušetří práci, získá předky ve 2 větvích najednou.
Druhý typ je rozrod (německy Stammtafel). Zahrnuje všechny potomky, kteří pocházejí ze společné dvojice předků. Vyhotovení rozrodu je velice náročné, a to vzhledem k množství v něm se vyskytujících osob, ke složitosti vztahů a rozličnosti příjmení, ale i kvůli většímu požadavku na přesnou a systematickou práci.
Schema rozrodu –čtvereček muž, kolečko žena
Velmi podobné základy má
rodokmen. Vychází z nejstaršího zjištěného předka, který je považován za zakladatele rodu. Zahrnuje všechny mužské potomky pocházející z manželství zakladatele rodu, typickým znakem je proto společné příjmení. Rodokmen tak pomíjí potomstvo provdaných žen, nejsou zde podchyceny ani nemanželské děti.
Schema rodokmenu –čtvereček muž, kolečko žena
Zjednodušenou formou je rodokmen přímé linie, kde se zpracovává pouze jedna posloupná řada rodin jednotlivých pokolení rodu.
Jak na keš
Vyberte správné vysvětlení pojmů, vyskytujících se výše
Nobilitace je:
1. povyšování do šlechtického stavu A=4
2. písemné sdělení nějaké skutečnosti A=3
3. jednání o udělení Nobelovy ceny A=2
Ztráta předků je:
1. Předek odešel pro náboženský útisk do ciziny B=5
2. Mezi přímými předky se vyskytují sourozenci B=6
3. V pramenech nemůžu najít rodiče svého předka B=7
souřadnice jsou:
N 50°35,(B-B)(A)(2*B-A) E 013°36,(B)(B-1)(B-A-1)
Pro kontrolu: součet souřadnic je 50
Nezapomeňte si poznamenat bonusové číslo, snad se bude hodit.
V keši není tužka!