Dřív se na hranicích panství vysazovaly duby, a tak se i po staletích pozná, kde je nebo byla hranice. Na jedné takové hranici dnes stojí dub, který má v obvodu dva a čtvrt vídeňského sáhu. Pod ním se nachází již zaniklý vchod do podzemí. Z vchodu zbyla jen útlá, skoro zarostlá díra nad kořeny, ale dole pod ní vede podzemní chodba k pohádkovým pokladům, které hlídá pes s očima jako talíře. Buď rád, že nemůže ven.
Přitiskneš-li levé ucho ke kmeni půl sáhu nad dírou, možná uslyšíš, jak pes ve spánku pravidelně dýchá. Pokud ne, znamená to, že je na podzemní obchůzce. Ať psa slyšíš nebo ne, můžeš přitom najít keš. Je právě tak malá, aby mohla propadnout dírou do podzemí, což ale v žádném případě nesmí. Pes by ji sežral, dostal by sílu a vyrval by dub i s kořeny. Těžko by se našel živý svědek takové události. A zanikla by tato keš.
Cestu k dubu si musí každý najít sám. Prozradím jen tohle:
N cčdeeěiřtttvy° aádeipřstt.aacddeěiřstttvv',
E ácdemnst° cčeěipřttty.cdeěěiiřřsttttv'.
S vděkem sděluji, že test na dálku úspěšně provedl Mel@Isa