Schreynern
Zaniklá ves Schreynern se nacházela v dnešním katastrálním území obce Krásensko. Poloha této vsi nebyla dlouho známa, teprve až po 1. světové válce byly při zakládání lesní školky nad pravým břehem krásenské Hané nalezeny keramické střepy z nádob pocházející ze 13. až první poloviny 14. století. Při pozdějším průzkumu byla objevena další keramika a do ruda vypálená drť z vymazávky. Kromě toho byly objeveny pozůstatky dvou usedlostí. Tím byla s největší pravděpodobností ves Schreynern lokalizována.
Písemné zmínky o této vsi pocházejí z let 1348 a 1351 a souvisejí s pustiměřským klášterem, který v roce 1341 založil olomoucký biskup Jan VII. Volek, strýc Karla IV. Dochovaly se darovací listiny z 1348, v nichž Karel IV., resp. biskup Jan VII. Volek věnují pustiměřskému klášteru několik vsí, mezi nimi i Schreynern. V listině Karla IV. je osada Schreynern uváděna jako obydlená ves, v listině Jana VII. Volka jako městečko.
Na základě průzkumu se zdá, že ves se nacházela nad pravým břehem krásenské Hané. Na základě šířky osmi předpokládaných záhumenicových parcel (viz 1. obrázek) se dá jeho délka odhadnout asi na 300 m. Jednalo se zřejmě o dvojřadou osadu návesního typu, ovšem stopy po druhé řadě usedlostí byly zničeny při zakládání lesních školek. Levý břeh nebyl pro osídlení vhodný, protože šlo o zátopové území.
Přírodní podmínky nedovolily vytvořit souvislou plužinu (všechny pozemky patřící ke vsi a využívané k zemědělským aktivitám), jak tomu bylo u tehdejších okolních vsí. Plužina byla rozptýlená a parcely měly různou orientaci podle profilu terénu. Záhumenicové parcely v těsné blízkosti usedlostí byly dlouhé 400 až 500 m a široké zpravidla 40 až 50 m. Plužina dále obsahovala 2 záhonové úseky se 17, resp. 25 záhony. Tato skutečnost, s připuštěním určité nepřesnosti, podporuje domněnku, že ves měla 8 nebo 16 usedlostí. Celková výměra plužiny byla zhruba 135 ha.
Příčina zániku vsi Schreynern není známá a lze o ni jen spekulovat. Možná přinesl zkázu mor po roce 1351, možná ves postihl odchod obyvatel v důsledku neúrodností půdy, protože půda je zde značně kamenitá a v porovnání s okolními obcemi podstatně horší kvality.
Zdroj: Ervín Černý, Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1992
Mlatečka, K. a kol., Krásensko - 650 let. Slavkov u Brna: SokA Vyškov, 1998.
Vlastní keš
Jedná se o jednoduchou multikeš s jednou zastávkou. Vlastní keš se od této zastávky nachází ve vzdálenosti zhruba 200 m.
Stage 1: N 49° 21.706 E 016° 50.864
Zde se nachází velká cedule, která vám poskytne potřebnou informaci, kudy se vydat dál.
Níže uvedený obrázek může posloužit jako drobný fotohint, protože je pořízen pár metrů od keše, ale ta už v záběru těsně není.
Pro jistotu upozorňujeme, že se stage 1 nachází na hranici vojenského prostoru, který se rozkládá vlevo (při příchodu od Krásenska) od asfaltové cesty. K dolovení keše není nutné do vojenského prostoru vstupovat.