Území Buštěhradu je osídleno již několik tisíciletí, jak dokládají archeologické nálezy ve městě i v blízkém okolí. K nejzajímavějším nálezům patří kostrová pohřebiště z mladší doby hradištní (950–1200 n. l.). První zmínku o názvu vesnice však nalézáme až v listině pražského biskupa Daniela z r. 1209, ve které potvrzuje majetek klášteru v Oseku, a kde mezi jinými jmenuje i poplužní dvůr (statek) ve vsi Busczewes. Další historie Buštěhradu je poměrně rozsáhlá a proto doporučuji zájemcům vyhledat podrobnosti na oficiálních webových stránkách…
Ve městě najdeme celou řadu památek:
- areál hradu - jeho zbytky jsou zakomponovány do pozdější domovní zástavby a vytváří tak zajímavý architektonický unikát
- barokní zámek s parkem - dlouhou dobu chátrající zámek v současnosti prochází rozsáhlou rekonstrukcí
- klasicistní kostel Povýšení sv. Kříže - v těsné blízkosti zámku, s působivou vnitřní výzdobou
- raně barokní budova ZUŠ - bývalé sídlo správce, později fara
- morový sloup s hlavicí zdobenou reliéfem P. Marie Staroboleslavské a toskánský sloup - oba v blízkosti zámku
- pozdněgotický pivovar - přestaven v barokním stylu dle stavitele Anselma Luraga, poslední pivo vyexpedováno v roce 1967
V Buštěhradě najdeme také celkem pět barokních kapliček.
Tři z nich jsou výklenkové a pocházejí z 18. století:
Zbylé dvě jsou kapličky uzavřené, se zvonicí:
- Kaple sv. Máří Magdaleny
- Kaplička sv. Prokopa
Nás budou hlavně zajímat tyto dvě výklenkové kapličky:

Kaplička sv. Anny
Proti hřbitovu se nachází kaplička sv. Anny. Kdysi zde býval obraz sv. Anny a její dcery Panny Marie, matky Ježíše Krista.
Svatá Anna (též svatá Anna Samodruhá, či svatá Anna Samotřetí - jedná se o staročeské výrazy. Výraz „samodruhý“ se používal pro matku, která již nebyla sama, protože nosila dítě. Výraz „samotřetí“ pak pro babičku, která vychovala dceru a ta zase dceru, nebo syna) a svatý Jáchym byli údajní rodiče Panny Marie a tedy prarodiče Ježíše Krista. V kanonických evangeliích, která tvoří Nový zákon, o nich zmínky nejsou. Jejich jména jsou uvedena v apokryfním evangeliu svatého Jakuba. Jméno Jáchym se vykládá jako „příprava na Pána“ a jméno Anny jako „milostná, laskavá“.
Kaplička sv. Salvátora
Další kaplička, na silnici do Lidic, je zasvěcena sv. Salvátorovi (Salvator mundi = Spasitel světa).
Slovo Salvátor je latinskou podobou českého slova spasitel. Kostely a kaple zasvěcené svatému Salvátorovi jsou tedy ve skutečnosti zasvěceny nejpravděpodobněji Kristu, který je podle křesťanské víry spasitelem světa (Salvator mundi) (vedle toho existují ovšem i tři svatí a šest blahoslavených Salvatorů). Výhradně svatému Salvátoru zasvěcoval své kostely v počátku svého působení jezuitský řád. To je i případ kostela Nejsvětějšího Salvátora v pražském Klementinu. Činily tak ale i jiné reformní řády, například pauláni, kterým patřil kostel svatého Salvátora poblíž Staroměstského náměstí v Praze, jenž dnes patří Českobratrské církvi evangelické, a který původně (po roce 1609) vybudovali pražští čeští luteráni.
Obě dvě kapličky byly v roce 1995 opraveny p. Fršlínkem z Buštěhradu.
Jak na keš:
Krabička je ukryta 626,9 metrů v azimutu 103º 51´ od správně určených souřadnic.
Informace o sérii Drobné církevní památky (DPC): Duchovním otcem této série je P.I.A.F.. Je otevřena pro všechny, které myšlenka zaujala a kteří tak mohou vytvářet vlastní keše s touto tématikou, neboť drobné sakrální architektury je v našem regionu dost a časem by tak mohla být podchycena a zdokumentována část krajiny. Výchozím požadavkem je zachování tvaru názvu keše, včetně návaznosti číslování.
Do série Drobné církevní památky patří tyto keše:
