Bučovický zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp. Na rozdíl od většiny našich renesančních zámků se nejedná o renesanční přestavbu staršího sídla (hradu či tvrze), ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby typu "palazzo in fortezza" a celého rozsáhlého areálu včetně renesanční zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Rovněž umístění v údolí je pro tehdejší dobu neobvyklé. Projektoval jej J Jacopo Strada, vzdělaný znalec umění, historik a architekt, který byl správcem uměleckých sbírek tří Habsburských císařů - Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Pozoruhodné je arkádové nádvoří s 90 sloupy, které jsou bohatě vyzdobeny celkem 540 reliéfy, zobrazujícími válečné motivy, erby, fantastická zvířata a bytosti, maskarony a hudební nástroje. Kamenické práce prováděli Italové usazení v Čechách Elia Canavale a Antonio Silva.
Zámek v Bučovicích je unikátní ukázkou renesančního stavitelství u nás. K ojedinělým patří bohatá manýristická výzdoba interiérů a překrásná kašna na nádvoří.
HISTORIE
Stavbu si objednal a financoval vzdělaný pan Jan Šembera Černohorský z Boskovic, ve své době jeden z nejbohatších moravských šlechticů. Vystudoval v Itálii a Vídni, honosil se vysokými dvorskými tituly, ale znám byl především jako milovník světských radovánek, znalec koní, excelentní jezdec a velký příznivec umění. Vzdělání a bohatství mu umožnilo nejen stavbu, ale i výzdobu zámku objednat u prvotřídních umělců, takže celý čtyřkřídlý zámek se třemi patry arkád a komponovanou zahradou skvěle reprezentoval postavení rodu i pana Jana Šembery. S jeho krásnou dcerou Kateřinou vyženil panství Maxmilián z Lichtensteina. Za něho byla v letech 1635-37 na nádvoří umístěna nádherná manýristická kamenná kašna, provedená Petrem Maternou podle návrhu Giovanniho Giacoma Tencally a přistavěny 4 rohové věže s kovovými "lucernami". Ty však pro velkou tíhu musely být s věží postupně sejmuty. Obrannou kvalitu prokázala stavba v roce 1645, kdy ji hrstka vrchnostenských úředníků, myslivců a měšťanů ubránila proti početnému švédskému oddílu. Od roku 1681 přestal zámek sloužit pobytu panstva a stal se administrativním centrem panství a od roku 1720 sídlem centrální lichtensteinské účtárny. Od té doby žádné závažnější stavební úpravy nenarušily jeho italský renesační charakter.
Otevírací doba pokladny
- duben, říjen: jen o víkendech a svátcích
od 10.00 do 16.00 hod.
- květen, červen září: denně mimo pondělí od 10.00 do 16.00 hod.
- červenec, srpen: denně mimo pondělí od 10.00 do 16.30 hod.
Polední přestávka 12.00 - 12.50 hod.
Otevírací doba pokladny je současně časem zahájení první a poslední prohlídky. Prohlídka začíná každou celou hodinu a v každou půlhodinu, je-li volný průvodce. Délka trvání prohlídky činí 35 až 40 min.
Vstupné
I. prohlídkový okruh
(reprezentační sály):
- Plné vstupné: 80 Kč
- Snížené vstupné - senioři: 60 Kč
- Snížené vstupné - děti 6-15 let, studenti, ZTP: 50 Kč
- Snížené vstupné pro organizované skupiny dětí do 6 let: 20 Kč
- Rodinné vstupné
(2 dospělí + až 3 děti do 15 let): 210 Kč
II. prohlídkový okruh
(výstavní sály zámku):
- Plné vstupné: 50 Kč
- Snížené vstupné (senioři): 40 Kč
- Snížené vstupné (MŠ,děti 6-15 let, studenti, ZTP): 20 Kč
- Rodinné vstupné ( 2 dospělí + až 3 děti do 15 let): 120 Kč
Speciální prohlídky interiéru - květinové výstavy, noční, kostýmované a divadelní prohlídky
- Plné vstupné: 100 Kč
- Snížené vstupné - děti 6-15 let, studenti, senioři, ZTP: 80 Kč
Samotná keš se nachází v blízkosti zámku a najdete ji, když odpovíte na pár jednoduchých otázek:
1) Zámek nechal vystavět:
Jan Šembera z Kunštátu C=6
Jan Šembera z Boskovic C=7
Jaroslav Šembera z Jestřebí C=8
2) Podle pověsti dostal panovník při stavbě radu, která měla zabránit hroucení zdí:
zazdít do základů hodného člověka B=5
přidat do stavební hmoty kachní vejce B=7
vystužit zdi železnými tyčemi B=9
3) Vodotrysk u manýristycké kašny na nádvoří je vysoký:
7,3 metru A=8
8,5 metru A=9
9,1 metru A=0
4) Na akrádovém nádvoří se nachází:
70 sloupů F=8
80 sloupů F=9
90 sloupů F=0
5) Zámek je postaven na:
pískovém podloží E=4
bažině E=5
vápencových skalách E=6
6) Nejhonosnějším pokojem na zámku je:
Venušin sál D=5
Sál smyslů D=3
Císařský pokoj D=1
FINAL:
N 49° 08.ABC
E 017° 00.DEF
V KEŠI NENÍ TUŽKA!