HISTORIE
Histore židovského osídlení Útviny není příliž známa. Z historických pramenů lze vyčíst, že židovské osídlení Útviny se datuje před rokem 1600 a kdy kolem roku 1904 zaniklo. Patrně se židovské rodiny stěhovaly do větších měst s větší vybaveností, dostupnějšími modlitebnami (synagogami). V roce 1870 se po velkém ničivém požáru komunita s ostatním obyvatelstvem přesunula do nedaleké Toužimi.
Počet židů v Útvině neustále klesal, například v roce 1604 se jednalo o 3 rodiny, v roce 1880 - 17 osob, kolem roku 1900 židovská komunita v Útvině téměř zanikla.
V Útvině se nacházely 4 židovské domy, tvořící kompaktní celek, modlitebna a později i synagoga.
Samotný vznik židovského hřbitova na severním svahu Šibeničního vrchu (v otisku stabilního katastru název "Galgenberg") nelze spolehlivě určit. Stáří lze odvodit od nejstaršího náhrobku (Který se již dodnes nedochoval), nesoucího dataci 2. poloviny 18. století. V roce 1870 byl hřbitov rozšířen a postavena byla i nová obřadní budova. Vzhledem k malému počtu židovských obyvatel v Útvině lze usuzovat, že hřbitov sloužil i dalším obcím jako Toužimi, Brložci, Kozlovu, Štědré nebo Žluticím.
V průběhu druhé světové války, někdy kolem roku 1941 až 1942, byl hřbitov nacistickými vojáky zničen a náhrobky dle některých literárních zdrojů použity pro výstavbu nedalekého radiolokátoru FuMG—404 Jagdschloss. Při průzkumu radiolokátoru se však žádné zazděné náhrobky neobjevily.
A JAK NA KEŠ?
JEN ZÁŘE HVĚZDY TI UKÁŽE TEN SPRÁVNÝ SMĚR...
Přeji příjemný lov...