Dřevěné uhlí bývalo dříve jediným palivem starých hutníků, slévačů a kovářů. Své dominantní postavení si v Českých zemích udrželo od pravěku až do poloviny 19. století, kdy bylo postupně nahrazováno koksem. Kvalita dřevěného uhlí je vynikající a v některých vlastnostech předčí i uhlí černé. Dříve se připravovalo v milířích, dnes v kovových karbonizérech.
1) Principem výroby dřevěného uhlí je suchá destilace dřeva, což je jeho částečné spalování za nedokonalého přístupu vzduchu. Tlumeným zahříváním dochází k rozkladné destilaci: výchozí surovinou je dřevo, výsledkem je dřevěné uhlí a další látky. Při výrobě dřevěného uhlí nevzniká:
a) dřevní plyn A=2
b) dřevní parafín A=1
c) dřevní dehet A=3
2) Dřevěné uhlí je důležitou surovinou pro výrobu:
a) TNT B=9
b) dynamitu B=5
c) černého střelného prachu B=2
3) Nejznámější způsob výroby dřevěného uhlí je v milířích. Mnoho známe o milíři z novověku a tento princip výroby je bez obav možné aplikovat i pro pravěk. V novověku se milíře stavěly na stojato a jejich výška se řídila délkou polen. Střed milíře tvořil silný sloup, který se nazývá:
a) král C=8
b) princezna C=3
c) královna C=5
4) Kolem kůlu je postavena podlaha o průměru několika metrů. Těsně kolem kůlu je navršeno klestí a jiný snadno hořlavý materiál. Pak následují vrstvy silných, na výšku postavených kusů dřeva, opřené o kůl a pak o sebe. Tak vznikne plochá hromada. Ta je zakryta vrstvou chvojí, na které pak spočívá nejsvrchnější vrstva vlhké těsnicí směsi hlíny, popela a mouru. Když byl milíř hotov, tak se zapálil. Doba hoření se udává různá, neboť závisela na více faktorech (na samotné velikosti milíře, na druhu dřeva, na vlhkosti okolní půdy, na povětrnostních podmínkách atd.). V novověku se popisuje doba hoření mezi 8 až 20 dny. Po ukončení hoření se nechal milíř tři dny chladnout, a pak se rozebral. Další otázka zní: kolik dřevěného uhlí se zhruba vyrobilo ze 100 kg dřeva:
a) 2 kg D=5
b) 20 kg D=1
c) 90 kg D=2
5) Milíř se objevil i ve známé pohádce Pyšná princezna režiséra Bořivoje Zemana z roku 1952. Scéna s uhlířem se natáčela v Národním parku Labské pískovce nedaleko obce Jetřichovice. Jak se jmenovala princezna, která se v doprovodu krále Miroslava ukrývala v domě uhlíře?
a) Maruška E=1
b) Krasomila E=3
c) Lada E=2
6) Vraťme se ještě k pálení dřevěného uhlí v milíři. Uvnitř milíře při vysoké teplotě a bez přístupu vzduchu dřevo uhelnatí. Tento fyzikálně-chemický děj, který zde probíhá se nazývaný nízkoteplotní pyrolýza. Teploty uvnitř milíře se pohybují:
a) do 250°C F=1
b) do 500°C F=0
c) nad 900°C F=2
Kešku naleznete na souřadnicích: N 49° 44.ABC E 017° 46.DEF. Správné řešení si můžete zkontrolovat zde:
Hořící milíř v obci Košařiska v roce 2009