Úvodem
Cache Vás přivede na výrazný, poměrně prudký skalnatý svah s výchozem vápenců vystupujících strmě z nivy řeky Otavy na východním okraji Strakonic. Po výstavbě továrního areálu nového Fezka v 70. létech minulého století byla dominance vrchu výrazně snížena.
Kání vrch
Jde o jednu z nejvýznamnějších geologických zajímavostí města.
V dobách nedávno minulých sloužil strakonickým jako ložisko stavebního kamene.
A ještě o něco dříve na něm stálo popraviště.
Zajímavostí je, že kámen zde obsahuje příměs azbestu.
Některé prameny uvádějí, že zde stála boží muka postavená k uctění padlých švédských vojáků a označující jejich hrob (v době třicetileté války byl strakonický hrad v roce 1641 vypálen a vypleněn – Švédy).
Zmiňovaná je také pod vrchem bažina (N49 15.749 E13 55.210) se studánkou, která ani v zimě nezamrzala.
Veduta Strakonic - 1790
Na starých rytinách bývá často vyobrazen a nazýván Skalní vrch (veduta uprostřed dole). Další používaný název byl Kalný vrch. Kalný vrch – byl původně Káním vrchem, kde bylo popraviště, na něž se slétali černí ptáci – hrobaři popravených.
V současnosti je označován jako Kání vrch. Nadmořská výška 408,43 m (Bpv).
Jak na cache
Pohodlný přístup je z Heydukovy ulice, potom ulicí U Blatenského mostu.
Na waypointu N49 15.675 E13 55.132 se vydáme pěšinou pozvolna k rozhledovému a současně výchozímu bodu (N 49°15.705', E 13°55.157')
Keška je v azimutu 265° a vzdálenosti 16 m.
(Pouze) instruktážní hint pro azimut.
Kaní vrch
Schránka je zkumavka se šroubovacím uzávěrem ve "speciálním" obalu. Pouze s logbookem.
Pověst
Strakonický dudák hrál ve Štěkni při posvícení, které si druhý den ještě prodloužil v Modlešovicích. Začátek října byl teplý a unavený muzikus se ubíral kolem řeky domů. Ani si neuvědomil, že je právě na Káním vrchu, když jej přemohl spánek. Na místě strašidelném, kdysi popravčím, kam se slétali a kde zlověstně krákali černí ptáci, havrani.
Ve snu se mu změnili v černé pány, čerty, kterým bez oddechu hrál a hrál. Když však poděkoval za zlaťáky „zaplať Pánbůh“, vše zmizelo a dudák se probral a s hrůzou zjistil, kde se nachází. Od těch dob prý již nehrál a dudy pověsil za oltář do kostela svatého Prokopa, aby k nim už čerti nemohli.
Dudy tam prý visí dodnes a chovají se spořádaně po celý rok kromě dne, kdy proběhla ona osudná tancovačka. Tehdy se samy od sebe rozehrají a hrají celou noc.
Závěrem
Kání vrch je opomíjeným rozhledovým bodem. Na vrchu nalezneme za zdevastovaným plotem opuštěné vodárenské zařízení Fezka. Vzhledem ke geologické významnosti je lokalita zařazena do tzv. územního systému ekologické stability (ÚSES) Strakonic v kategorii interakční prvek.
V některých podáních pověst o Švandovi a dudách bývá situována na protilehlý vrch Šibeník, kde jsou dohledatelné pozůstatky po popravčím zařízení.
Výhledové panorama z Káního vrchu.
Když vylezete nahoru, naskytne se zajímavý pohled na Strakonice,
vrchy a kopce (krtince) kolem nich.
Připadne nám, že mámě město jako na dlani.
Máme či máte jedinečnou možnost vnímat jeho duši.
Jak jeho krásu, tak i jeho ošklivost.
Průmyslové stavby, některé opuštěné,
všude kolem vás vypráví příběh,
jak se město v posledních desetiletích změnilo.
Není to moc utěšený obrázek.
Duch místa je zde silný,
můžeme vnímat čistou a probuzenou energii naděje.
|